Pornografie

Jak to tady tak pročítám, věta o nepřeveditelnosti románu na plátno nebude daleko od skutečnosti. Motiv dvou hlavních hrdinů jsem nepochopil (možná, že není důležitý), nicméně děj mi nepřišel ani záživný, ona "poetičnost", kterou film určitě záměrně skrývá na mě taktéž nedolehla. Oceňuji líbivý hlavní hudební motiv, ale jinak mi z toho vyplývá dosti nadhodnocené a vesměs nudné dílo. (09.01.2008)

Poměrně (přes všechna pozitiva!) nudný film, navíc ke škodě celkového vyznění s příliš divadelními hereckými kreacemi protagonistů, který ovšem nepochybně leckdo označí si >náhradně< jako "art". A pak se - za pomoci informací z odborných zdrojů - se správnou pózou přinutí v něm najít to, co v něm tedy asi někde mělo být... Chápu. Rovněž (jako mnozí zde) jsem nečetl knihu, ale celé tohle dílo mi připadalo jako něco od z >čété< známé dvojky Strach - Konášová. Neuspokojivé zjištění. Resumé: Tenhle film mě prostě v "nočním filmovém klubu" (možná i díky té pokročile noční projekci...?) poněkud minul. A vlastně i tento komentář píšu bez zájmu, asi jen proto, abych si alibisticky vymluvil ty alibistické tři hvězdičky... Takže tři hvězdičky - vlastně jen za tu čistě vizuální stránku věci... :-/ - - - - - (Poprvé viděno 18.9.2008 na ČT2, komentář zde jako třicátý - 18.9.2008) (18.09.2008)

Ten názov je fakt slušný a hlavne zbytočný prešľap (alebo žeby marketingový ťah?). Mám taký pocit, že tento film vo svojej podstate nie je taký zlý, ako vyjadruje moje výsledné hodnotenie. Bude to zrejme pomerne nízkym vekom, málo skúsenosťami a hlavne náladou. Vhodná nálada je v tomto prípade asi dosť podstatná. Mňa to celé akosi minulo a vlastne ani neviem, čo chcel tento film vyjadriť. Mne nedal nič. 40% (10.06.2008)

Jeden z nejpodivnějších, ale zároveň také nejosobitějších a nejkrásnějších filmů o běsech druhé světové války, celý postavený na typicky slovanské (či středoevropské) poetice propojení tragické a humorné roviny. Ryze umělecký přístup k zobrazovanému tématu si polský režisér Jan Jakub Kolski jakoby vypůjčil od Nikity Michalkova z jeho opusu Unaveni sluncem. I zde se tragédie skrývá za zdánlivě poklidnou Potěmkinovou vesnicí harmonie a iluzivního poklidu. Iluze v tomhle filmu hrají velkou roli. Hlavní hrdina režisér Fryderyk je přímo jejím ztělesněním - jeho vjem vytváří iluzi silné, charismatické osobnosti, duševně vyrovnané, se silnými manipulativními sklony. Ovšem hned od začátku tenhle první dojem něco nabourává... Jeho hypertrofované smyslové vnímání (formálně ztvárněné střihovým řetězením detailů a zvláštní prací s kamerou - jízdy, jakoby subjektivní kamera nějakého zvířete...) dává tušit, že za maskou duševně silného jedince se skrývá duševně hluboký obsah, ale i nějaký další, záhadnější rozměr. Stejně tak mysticky působí i iluze harmonicky fungujícího vesnického světa, kam hlavní hrdina se svým přítelem přijíždějí. Pozitivní rurální ukotvení nabourávají opět jednak formální prostředky (především úžasně silné přízemní jízdy ručně snímané kamery, jejímž hledáčkem je divák svědkem blíže neidentifikovatelných násilných činů spojených s německou armádou), ale také další implementované dějové roviny (alkoholismus statkářovy ženy, sexualita mladých dívek, postava velitele partyzánů, náhodná vražda právníkovy matky kvůli nicotné malichernosti...). Závěrečné vyvrcholení je tak silné a překvapivé, že setře všechny dosavadní interpretační nánosy a akcentuje ústřední hypertéma - pornografii války a duševní nihilismus jejích obětí... (09.01.2008)

Pornografie, která je o úplně něčem jiném než by jste čekali. Svým pojetím a celým příběhem si mě však nedokázala získat a to by nezměnili ani žádná prsa hereček ve filmu. Je to škoda, protože film má myšlenku, ale některé jeho části jsou tak prázdné a bezvýznamné, že mě nedokázali obejmout a 117 minut držet před obrazovkou a jen zírat. Možná jindy, ale pravděpodobně to prostě není film, který bych si dokázal zamilovat a nebo alespoň nazvat průměrným. Všem ostatním, kterýms e líbí to přeji, určitě je v něm "něco", co mě neokouzlilo, ale jiné ano. (10.02.2008)