Život je zázrak

Tentokrat jsem uveril obalu film a cekal jsem blaznivou jizdu balkanem, ale tentokrat to zas tak blaznive nebylo. Filmu by urcite prospela kratsi stopaz, v podstate prvnich 45 minut se nic nedeje, jen takove lehke predstavovani podstav a teprve potom pride povolavaci rozkaz do valky a zacne se rozvijet vcelku originalni pribeh se spoustou skvelejch napadu, kde se hodne veci toci kolem zeleznice. Ale to, ze se ze zacatku nic nedeje, neznamena, ze bych se nudil. Kusturica porad umi vytvorit atmosferu, jakou mela Cerna kocka, bily kocour, ale je tu jeden podstatnej rozdil. Pribeh misty diky valce docela zvazni a i kdyz je stale podavan misty komedialni formou, uz to neni takova oddechovka, ktera by vam nejak zvedla naladu. Coz ovsem neznamena, ze by slo o spatnej film, Kusturica umi i ty nejobycejnejsi situace podat s lehkosti a i kdyz je film spis o valce, nepusobi depresivne, ale spis je plnej nadeje. Navic skonci 100% happy-endem. I kdyz uz film neni tak skvelej jako Arizona dream a Cerna kocka, bily kocour, porad je to skvela zabava a filmu musim pricist k dobru i to, ze jsem se za tech 150 minut ani na moment nenudil. (28.12.2006)

Zpočátku to nabralo tempo, které jsem jen stěží vydýchával a už už jsem chtěl se sledováním skončit, ale Kusturica náhle ubral na zběsilosti, povolil stisk pod krkem a já jsem rád, že jsem se přes ten začátek přenesl, protože se mi dostalo krásného příběhu, vyprávěného humorně i smutně, hořkosladce, magicky i krutě realisticky. (01.03.2009)

Na druhé zhlédnutí se mi tento film líbil o chloupek míň než prve před 9 lety - pár věcí tam občas trošičku zaskřípe (některé slabší herecké výkony apod.) - ale pořád je to asi můj nejmilejší Kusturicův film, který mi dokáže nesmírně zlepšit náladu. Po umělecké stránce asi nedosahuje kvalit UNDERGROUNDU (v němž se Kusturica podle všeho vzepjal ke svému tvůrčímu vrcholu), a není ani tak zábavný jako ČERNÁ KOČKA, BÍLÝ KOCOUR (který řadím k nejvtipnějším filmům, co znám), ale z mnoha důvodů mi je i přesto nejvíc blízký. Jak je pro Kusturicovy filmy příznačné, i zde se setkáme s odzbrojujícím balkánským temperamentem a neuvěřitelně podařenou hudbou (soundtrack jsme naposlouchal nepočítaně), silnou autorskou výpovědí a příběhem plným velkých emocí. Osobně mi jsou nesmírně blízké i všechny ty svérázné filmové postavy, jimiž je děj zaplněn - za všechny budiž zmíněna ústřední dvojice, kterou si prostě nejde nezamilovat a nedržet jim palce (Luka je neuvěřitelně sympatický chlapík, a Sabaha - v roztomilém hereckém podání krásné Nataši Tapušković - doslova září radostí ze života a optimismem), takže se nemohu divit, že jsem byl v závěru naměkko jak stará kurva, kdy se mi po tváři kutálely slzy jako hrachy. Tenhle film je čistá radost, a - jak to slovní spojení pro jeho zprofanovanost nesnáším - velkolepá oslava života, která podle mě dost možná strčí do kapsy všechny ty filmy, které mají v názvu slovo "život" a které se topí ve vyumělkovaném patosu a ohraných kontrastech typu "krutý svět dospělých očima nevinného dítěte". Zde je totiž hold životu vzdáván jen tak mimochodem, nenápadně, třeba když jedna postava jen tak sama pro sebe pronese: "Co naplat... Život je zázrak". V originále to podle mě vynikne ještě lépe: Život je čudo. Ano ano, život je čudo. (19.01.2015)

Kusturicovi "komedie", na to musí mít člověk minimálně chuť, je to dobrý humor a vytříbený smysl pro ironii, leč mne tento autor mnoho nenadchl. Balkánský problém je složitý, složitější, než v odlehčených pohledech, ale stále vřící a aktuální na mnoha místech a myslím, že je spíše nutnost prostoru pro zmapování celistvého problému a mentality lidu, než odlehčovat něco, čemu mnohý jiný Evropan stále ještě dobře nerozumí a měl by porozumět!!!!!!! (01.01.2010)

Docela sklamanie - nebral bych Kusturicovi za zlé, že sa v podstate v porovnaní so staršou tvorbou nikam neposúva, ale tento film mi pripadá ako naprosto premárnený pokus. Prvým problémom je pridlhá stopáž - úvodné exposé s predstavovaním postavičiek v období pre začiatkom vojny pôsobilo na mňa časom únavným dojmom a napriek zopár vychytaným gagom (vlakový šňup, nemecký satelitný sex), mi počas celého filmu bila do očí snaha o zapáčenie sa divákovi (najmä nefunčné groteskové gagy s neustálym padaním). Vadilo mi aj občasne zbytočné zahustenie priestoru vedľajšími figurkami (napr. starosta). Zaujalo ma ešte celkom pôsobivé finále, ale to už nedokázalo u mňa napraviť dojem únavnosti, ktorý u mňa po filme prevažoval. Kusturica celý film síce umne balancuje na tragikomickej hranici, ale žiaľ tentokrát nedokáže príbeh utiahnuť do nejakého uspokojivého tvaru (nie je to ani zbesilá jazda Čiernej mačky ani podobenstvo Undergroundu, je to niekde na pol cesty medzi nimi, čo by nevadilo, ak by to spolu fungovalo). Takto film zostáva zaujímavým pokusom, ktorý je zabitý snahou o obsiahnutie príliš širokého spektra žánrových prvkov, ktorým chýba silnejšie prepojenie. (05.10.2005)