Život je zázrak

Kusturicův film je nádherný. Lidi v něm skáčou, tancují, baví se, žijí v naprosté symbióze se zvířaty, je to v podstatě moderní podoba ráje. Občas jim není do zpěvu, tak všechno kolem sebe rozbijí, rozdupou, ale vybijou si vztek a jedou dál. I když jsou smutní tak pořád žijí, a to tak, že naplno a intenzivně. Život je zázrak je film plný radosti ze života, naděje, krásy, lásky a šťastných konců. Jaký jiný válečný film vám tohle všechno poskytne? (10.08.2008)

Docela sklamanie - nebral bych Kusturicovi za zlé, že sa v podstate v porovnaní so staršou tvorbou nikam neposúva, ale tento film mi pripadá ako naprosto premárnený pokus. Prvým problémom je pridlhá stopáž - úvodné exposé s predstavovaním postavičiek v období pre začiatkom vojny pôsobilo na mňa časom únavným dojmom a napriek zopár vychytaným gagom (vlakový šňup, nemecký satelitný sex), mi počas celého filmu bila do očí snaha o zapáčenie sa divákovi (najmä nefunčné groteskové gagy s neustálym padaním). Vadilo mi aj občasne zbytočné zahustenie priestoru vedľajšími figurkami (napr. starosta). Zaujalo ma ešte celkom pôsobivé finále, ale to už nedokázalo u mňa napraviť dojem únavnosti, ktorý u mňa po filme prevažoval. Kusturica celý film síce umne balancuje na tragikomickej hranici, ale žiaľ tentokrát nedokáže príbeh utiahnuť do nejakého uspokojivého tvaru (nie je to ani zbesilá jazda Čiernej mačky ani podobenstvo Undergroundu, je to niekde na pol cesty medzi nimi, čo by nevadilo, ak by to spolu fungovalo). Takto film zostáva zaujímavým pokusom, ktorý je zabitý snahou o obsiahnutie príliš širokého spektra žánrových prvkov, ktorým chýba silnejšie prepojenie. (05.10.2005)

Je to možno neuveriteľné, ale Život je čudo je prvým Kosturicovým filmom, ktorý som videl. Zaujal ma, ale neočaril. Atmosféra filmu mi v toľkých styčných bodoch pripomína niektoré Jakubiskove filmy alebo Južnú poštu, že som náchylný považovať Východné Slovensko za najsevernejšiu časť Balkánu. V detailoch je tento film silný, ale ak sa naň pozriem v spätnom zrkadle pri záverečných titulkoch, necítim potrebu ho ešte raz vidieť. Možno ma Kosturicove čierno-biele mačky nadchnú viac. (02.03.2010)

Tento film v sobě opravdu splétá všechny žánry, které jsou uvedeny. Během této dvou a půl hodinové bakánské exploze jsem byl pobaven, dojat, i napnut. Krom toho jsem nestačil kroutit hlavou nad všemi těmi bizarními detaily jimiž je film prošpikován. Začátek je sice rozpačitý a zdlouhavý, ale to je účel, jež má vykreslit rodinou životní situaci Luka, abychom pak mohli shlédnout kontrast oproti životu se Sabahou. Jedná se tedy o Kusturicovský standard. Jen trochu zamrzí absence hudby Bregoviče. Soundtrack z Život je zázrak sice nepostrádá typickou divokost, přišel mi však spíš na estrádní úrovni. (26.05.2005)

Po "černé kočce", jsem dal Kusturicovi druhou šanci a tentokrát jsem rozhodně nebyl zklamán. Ale můj problém, asi je, že moc neberu "černý humor" a Kusturicův balkánský temperament mi také není bůhvíjak blízký. Co mně, zde zaujalo, že téměř každých pět minut měl člověk při sledování jinou náladu, kdy povedené vtípky střídala vážnější, surová až depresivní dějová linka filmu(ta se mi líbila víc). A část se Sabachou a Lukou, byla skvělá. Lukova potrhlá žena Jadranka mi lezla na nervy(trapně šílená jako celá černá kočka), no ještěže tenkrát pan Kusturica ve zbylích dvou třetinách filmu zvážněl a vzniklo toto. No dávám slabší 4*, spíše tři a půl. Pěkný komentář-Faye. (13.10.2008)