Zmeškaný hovor

Tradiční asijská duchařina v rukou lehce úchylného Miikeho není rozhodně příliš pečlivě vycizelovaný šperk. Prokletá hlasová zpráva, pocit nevyhnutelnosti a neúprosná júrei - ano, nepřináší naprosto nic nového. Navíc okatě vykrádá starší filmy, převážně Ringu a Dark Water. Dokonce i jeho vlastní dílo Oodishon se mi tam v pár záběrech připomenulo. V jednom případě dokonce používá naprosto totožnou lekačku (mohlo by se to zdát pošetilé, vytýkat zrovna tohle, nicméně ono se až do druhého použití v Chakushin ari jednalo o dost originální provedení lekačky), interiér nemocnice je také podezřele povědomý, včetně přehršle mokrých skvrn na stěnách a stropě. Ale nešť, nevykrádá zase tak špatně, aby se to nedalo odpustit. Bohužel, až na některé vypjatější scény, si ze svých starších sourozenců nevypůjčil dusnou atmosféru, takže o nějakém tíživém pocitu či omdlévání strachy nemůže být ani řeči. Nicméně, pochopitelně jsem sebou u některých pasáží trhla. Hlavně, když mi přišla na mobil zpráva, to vážně potěší. Asi jediná originální věc ve filmu je živé vysílání v TV studiu. Musím říci, že ač je to ve své podstatě lehké klišé, funguje a je to vítané osvěžení po dosavadním spíše klidném průběhu. Od této části se dění tradičně zrychluje, přidává na děsících momentech a spěje do finále..které by bývalo bylo docela fajn. Pobíhání po ošklivé opuštěné nemocnici, hravá júrei, vystrašení lidé - potud by to bylo OK. Pak se Miike asi zcvoknul a mým očím předvedl něco, co mělo zůstat navždy zakopáno v nějakém podřadném seriálu či béčkovém horroru západní provenience. Zručně rozbil už tak ne moc silný pocit gradujícího finále, jen jsem zhnuseně čekala, kdy to nepatřičné z obrazovky půjde zase pryč. Naneštěstí se pak až do konce nepodařlo navodit byť jen zdání atmosféry, navzdory i celkem příjemně nejednoznačnému závěru. A i navzdory snaze jedné z nejlepších věcí na celém filmu - kvalitnímu zvuku. A tu prokletou melodii si snad pořídím coby vyzvánění na mobil... (07.05.2007)

V Japonsku je energické zlo zřejmě již součástí lidské společnosti. Zlo, šířící se jakýmkoli signálním prvkem či mediem a působící na podvědomí oběti. Ze začátku je zde určitá podobnost se zmíněnými filmy, ovšem postupným a opravdu velmi zvratovým vývojem příběhu, se stává HOVOR samostatnou kapitolou toho, jak toto zlo funguje. Vyústění příběhu je ve stylu Vesmírné odysey, neboť jeho pochopení je na poprvé asi nemožné a přitom v celku jednoduché, není možné uniknout, protože "každý má své nebe". Stejně jako předchozí filmy se i tento stal zájmem amerických ždímačů, kteří se bez čekání chopili námětu a celý ho po svém opět zprznili. Tento fakt, jen potvrzuje vysokou kvalitu originálního filmu. (04.02.2013)

Príjemný hororík. Napriek tomu, že na mňa nepôsoil nejak extra desivo (no dobre, finále bolo fajn), celkom som si užíval atmosféru. Stále tie isté ingrediencie dokážu šikmáči podať stále zaujímavým spôsobom, klobúk dolu. A možno je to len tým, že som nedávno videl OKO 3 a všetko, kde nie je humor, považujem za dar z nebies. Dokonca aj ducharinu, ktorá nie je až taká strašidelná, ako by chcela....... (30.12.2010)

Niekolko japonskych Kruhov, niekolko americkych Kruhov, niekolko japonskych Nenavisti, niekolko americkych Nenavisti...poviem vam, bol som tohto zanru nadlho prejedeny a to uz ani z niektorych menovanych som nebol dva krat nadseny. Proste som sa od tohto zanru distancoval. Na navrat som si vsak nemohol zvolit nic lepsie. V zaklade je to sice len vykradacka menovanych, ale od takej tretiny (konkretne od sceny "LIVE") mi bol veskery pribeh prakticky ukradnuty. Miike niekolkymi nenapadnymi ale o to hrozostrasnejsimi scenami dvihol atmosferu a napatie filmu skutocne vysoko a to malo taky ucinok ze az do konca som musel nervozne prehladavat kazdy tmavy kut obrazovky. A poviem vam, po dopozerani som bol normalne (v dobrom slova zmysle) unaveny. Nemam co riesit. A ten zaver je proste uzasny. (9/10) (17.03.2008)

Myslim, že pri horore je všeobecne tvorcom dosť zaťažko vymýšlať postavám inteligentné motivácie, aby sa dobrovolne vystavovali "strašidelným" situáciám a nevyzeralo to blbo. Miike to šikovne ofačil, tak že pri všetkom tom detektívnom balaste naokolo na to proste zabudnete. To je gut a v mojom prípade je gut aj to, že nemám veľmi napozerané ostanú hororovú tvorbu japončíkov posledných rokov. One Missed Call som si užival aj kriminálku (uplne nepochopenú) aj ako horor (skvelo vygradovaný). 80% (03.04.2008)