Režie:
Takaši MiikeScénář:
Minako DairaKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Kódži EndóHrají:
Kó Šibasaki, Šin'iči Cucumi, Kazue Fukiiši, Rendži Išibaši, Goró Kišitani, Noriko Eguči, Saeko, Tecuši Tanaka, Jutaka Macušige, Šin'nosuke Abe, Mariko Cucui (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Hrůzostrašný film ve stylu slavného Ringu (režie H. Nakata) a Nenávisti (režie T. Shimizu) je prvním Miikeho počinem na poli čistého hororu. Několik mladých lidí postupně obdrží na mobilní telefon záhadnou hlasovou zprávu z budoucnosti, v níž uslyší své vyděšené reakce z okamžiku vlastní násilné smrti...Nejen že tito lidé pochopí, jak krutý jejich konec bude, ale dozvídají se také přesný údaj o tom, kolik času jim zbývá. Objevme temnou stránku nástroje naší každodenní existence, jemuž bez obav svěřujeme svou absolutní důvěru: našeho mobilního telefonu! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (160)
RINGU spôsobil, že sa začalo rojiť obrovské množstvo podobne ladených hororov. A musím povedať, že tento je viac ako dôstojný zástupca tejto vlny. Snímok vie občas až extrémne pritlačiť na pílu a sprostredkovať vám strach, ale to nebude to príjemné mrazenie na chrbte, ale drsný švih bičom. Atmosféra je tu takmer dokonalá a celkový námet patrí medzi tie najoriginálnejšie v hororovom žánri. Takže neváhať. ()
Už jsem se trochu bál, že budu každému J-horroru dávat pět hvězd... Tohle je tak za tři a půl. Atmosféra ze začátku skoro žádná, myšlenka na první pohled trochu překomplikovaná, ale zas tak hrozné to není. Fanouškům asijkých hororů se to líbit bude, ostatním však asi moc ne. Musím se přiznat, že jsem čekal o něco víc... ()
Na japonce slušný horor, hlavně první hodiny vše pěkně navazuje a má to děsivou atmosféru, jenže pak se to celé začíná příliš pitvat v minulosti a stává se to docela nesrozumitelné. Smrti jsou celkem nápadité a vše je dobře ponuré. Jenže pak to začíná být s přibývajíví stopáží nudné a zdlouhavé což je chyba. 30 minut ubrat a jdu s hodnocením výš. ()
Rozhodně zajímavý horor, který je svým příběhem neskutečně blbý, ale svým zpracováním splňuje cíle hororu bravůrně a jedinečně. Takeshi Miike s tím rozhodně má zkušenosti, takže se přitroublý příběh hodí na druhou kolej a divák umírá v závanu duchovna a tajemna jen při pohledu na obrazovku a očekává to nejhorší, od hororu vždy jen to nejhorší. Škoda jen, že ten příběh byl hodně jednoduchý, možná se mohlo jít trochu do jeho hloubky a ne jen tak jednoduše nadhodit jeho základní kostru a pak už se nestarat. Fakt ale je, že jsem na pozorování příběhu neměl ani příliš času, když si mě režisér dokázal nastavit do nejtemnějšího koutu místnosti a trápit mě od začátku až do konce, ale o tom to přeci je. ()
V Japonsku je energické zlo zřejmě již součástí lidské společnosti. Zlo, šířící se jakýmkoli signálním prvkem či mediem a působící na podvědomí oběti. Ze začátku je zde určitá podobnost se zmíněnými filmy, ovšem postupným a opravdu velmi zvratovým vývojem příběhu, se stává HOVOR samostatnou kapitolou toho, jak toto zlo funguje. Vyústění příběhu je ve stylu Vesmírné odysey, neboť jeho pochopení je na poprvé asi nemožné a přitom v celku jednoduché, není možné uniknout, protože "každý má své nebe". Stejně jako předchozí filmy se i tento stal zájmem amerických ždímačů, kteří se bez čekání chopili námětu a celý ho po svém opět zprznili. Tento fakt, jen potvrzuje vysokou kvalitu originálního filmu. ()
Reklama