Zmeškaný hovor

Myslim, že pri horore je všeobecne tvorcom dosť zaťažko vymýšlať postavám inteligentné motivácie, aby sa dobrovolne vystavovali "strašidelným" situáciám a nevyzeralo to blbo. Miike to šikovne ofačil, tak že pri všetkom tom detektívnom balaste naokolo na to proste zabudnete. To je gut a v mojom prípade je gut aj to, že nemám veľmi napozerané ostanú hororovú tvorbu japončíkov posledných rokov. One Missed Call som si užival aj kriminálku (uplne nepochopenú) aj ako horor (skvelo vygradovaný). 80% (03.04.2008)

Solidní duchařský horor. Zpočátku se tváří spíš jako detektivka, ale to je pro hodně japonských podobně laděných hororů celkem běžné. Ke konci si užijeme i trošku napětí. Bohužel One Missed Call zabíjejí dvě veci. Jednat je už X - tou variací na to samé téma. Jen já sám jsem viděl asi 5 Ringů + Kruhů, 3x Nenávist či Ju-On a 2x Oko. A za druhé je konec strašně překombinovaný. Takashi Miikemu , jinak mému velkému oblíbenci, mnohem více sluší když si z lidí dělá srandu než takový seriózní horor. (24.12.2006)

Vůbec mi nesedl, ale jeho popularitu chápu, japonci se hrozně rádi nechají děsit a přesně toto je ten pravý styl. Zde se ovšem projevilo mé neasijské kulturní zázemí, touha po vnitřní logice a konsekvenčnosti. Jauvajs. Tak moc slabé dvě hvězdičky, že to tu přepínám na jednu a zpět. Druhý den už naprosto nevím (nikoli že si nepamatuji), jaké bylo vlastně rozuzlení, natolik byl závěr slabý a nevygradovaný. (29.03.2013)

Zmeškaný hovor je tak nějak standardně zábavný duchařský horor ala Kruh a Miike nevypadá, že tohle by zrovna bylo to co umí nejlíp, každopádně by to ale nebyl Miike, kdyby se ve filmu neobjevily alespoň trošku ty jeho klasické hnusnárny. :) Takže jsou v maličké míře i tu, hlavně v tom šokovém závěru, kdy se bafá co to jde, co nejhnusněji a co nejstrašidelněji. Jinak je to hodně podle Kruhovského schématu s podivnými úmrtími, tentokrát za použití mobilu s hlasovými zprávami z budoucnosti. Nejde o herecké výkony a ani moc o samotný příběh, obojí je standard duchařského japonského hororu a vše postupuje dopředu přesně jak se to od tohoto žánru očekává a bez nějakých velkých inovací. Čím Miike straší nejvíc je především zvuk v různých nechutných podobách, kdy i úplně obyčejný zvuk z každodenního života najednou může být nepříjemný. V obrazové stránce toho nic moc nepředvádí, zlý duch je tradičně vlasatý a objevuje se až ke konci, kde ale o to víc bafá, a protože na režisérské stoličce sedí Miike, tak bafá o to hnusněji a ve fujtajblovém zeleném nasvícení :). A líbil se mi ten nápad s bonbonem. Takže až do konce takový průměrný vlasatý horor, který se v závěru přehoupne v hnusácký shocker až se nakonec vrátí do tradičního kruhovského závěru. :) (19.01.2010)

Světu vládnou mobily a podle statistik je dokázané, že skoro každý vlastní alespoň dva. Už děti od 1. třídy umějí volat a posílat smsky. Já jsem měl první mobil v roce 2001 v mých 16 letech. To jen na úvod a teď k filmu. Je to děsivé a skoro dokonalé. Já osobně si vůbec nedokážu představit, kdybych obdržel na mobil hlasovou zprávu, ve které by byl nahrán můj křik, jak mě někdo zabíjí! A ještě k tomu bych se dozvěl přesné datum i hodinu své kruté smrti. Až mi na mobil přijde hlasová zpráva, tak ji hned smažu, a to jen díky tomuto filmu. Japonci natočili skvělý horor s místy hutnou atmosférou, při které vám budou vstávat vlasy hrůzou. Nejde zde o příběh, ale je velký důraz kladen na to, aby film diváka vyděsil. A to se mu daří. Já film viděl přesně o půlnoci a po celém těle jsem měl husí kůži a to se mi už hodně dlouho nestalo. Doporučuji všem, kdo má rád snímky s děsivou a ponurou atmosférou. Musím se přiznat. Hned jsem si na internetu vyhledal melodii, kterou zvoní mobily ve filmu a dal si ji do svého. Zanedlouho si pustím 2. díl a pak ještě zkusím americký remake. (20.09.2008)