Shortbus

Už úvodní scéna ve vaně ve mně vyvolala dojem, že půjde o…ehm, nevšední podívanou. Což se mi brzo potvrdilo následným představením jedné divnější postavičky než druhé a též jejich nanejvýš bizarních osudů. Jistým způsobem je Shortbus originální film překračující určité meze, řada pasáží je maximálně absurdních (u některých jsem se uchechtl, nad jinými jen nevěřícně kroutil hlavou)…ale krom několika význačnějších momentů/nápadů mi film nic víc nenabídl (tedy krom nudy či poněkud samoúčelně kontroverzních záběrů). Dost možná na film kvůli některým scénám jen tak nezapomenu, nicméně za mě osobně jsou to pouhé 2* a tak trochu nostalgické vzpomínání na režisérův celovečerní debut. „Včera mi Cheryl povídala, že předstírala orgasmus. Bojí se to říct Bradovi, protože má strach, že se s ní rozejde. Tak jsem jí řekla, co si myslím, že by měla udělat.“ – „Co by měla udělat?“ – „Měla by předstírat dál.“ (06.07.2014)

Sakra já nevím. To, co dělá ze sexuálních scén smyslnou erotickou podívanou, je naše fantazie, nic jiného. A protože tady byl prostor pro fantazii absolutně nulový, nezbývalo než sledovat to, co zřejmě mělo šokovat svojí otevřeností, se stejným zaujetím jako třeba hledat v oříškové směsi váš oblíbený druh. J. C. Mitchell se vyjádřil v tom smyslu, že nejde o porno, nýbrž o vyjádření lidské sexuality - zřejmě nějaký hlubší psychologický zámysl. A kdo v tom vidí něco jiného a tento snímek nedocení, je blbé perverzní prase, předpokládám. Docela překvapení od tohoto režiséra, protože jeho Hedwig and the Angry Inch je úžasná podívaná. Nicméně když to shrnu - jsem blbé perverzní prase, které zjistilo, že mu film vlastně nemůže nabídnout nic, co by neznalo a v polovině to vypnulo. (06.03.2008)

[puberta alert, někdy to třeba seškrtám] Absolutně otevřeně a bez předsudků natočený snímek o slastech a strastech newyorských odpadlíků - undergroundové večírky plné více či méně otevřených sexuálních orgií (v jedné či dvou scénách prý figuruje i samotný režisér v řekněme "zajímavé úloze"), zkouška pevnosti vztahu gayů Jamieho a Jamese, sexuální terapeutka, dychtící konečně po svém prvním orgasmu, a také nějaký ten výpadek proudu - to vše, plus trocha toho milého, s nadsázkou si ze sebe utahujícího kýče a povětšinou opravdu skvělé hlášky, se skrývá v tomto malém milém originálním snímku. . . . . Já na Shortbusu byla při jeho české premiéře 12. 11. 2006 v rámci festivalu Mezipatra - po skončení promítání nám byl na zodpovězení případných otázek k dispozici sympaticky bezprostřední John Cameron Mitchell - a kdo ho nezažil na vlastní oči/uši, ten vůbec neví! Zmíním zde aspoň jeho odpověď na otázku, zdalipak se v Shortbusu také někde mihnul - prý ano, údajně se účastnil scény orgií v "sex room" - jak se nám svěřil, prováděl tam orální sex nějaké slečně - prý poprvé v životě (je gay) - a ačkoli mu při tom prý nestál, bavilo ho to. Chtěl po nás dokonce vědět, jak se "pussy eating" řekne česky - takže slovenská slečna překladatelka, zkažená asi týdenním pobytem v neustálé blízkosti "slušňáčka" Johna, po chvilce váhání vyhrkla "lízat kundičku" - John se toho samozřejmě okamžitě chytnul a co chvíli si toto libozvučné sousloví v různých souvislostech převaloval v puse.....Holt v životě člověka jsou občas zážitky, které jsou prostě k nezaplacení... (15.11.2006)

"Story in a game is like a story in a porn movie. It's expected to be there, but it's not that important." (John Carmack) Provokatívny režisér John Cameron Mitchell sa s naostrenou mačetou v ruke prediera newyorskou džungľou neosobnosti a zasahuje do mozaiky intímnych vzťahov poznačených sexuálnou frustráciou a márnym hľadaním šťastia. V primitívnom, no predsa skalopevne prítomnom epizodickom príbehu niekoľkých párov a jedincov s veľkou otvorenosťou pristupuje k formám a prejavom túžby po materiálnom, fyzickom uspokojení, dávajúcom životu zmysel. Tiež ukazuje, ako vyššie citovaný Carmackov výrok dávno stratil platnosť - nielen, že explicitné sexuálne scény všetkých druhov a orientácií do naratívu hladko zapadajú, ale dokonca ho naďalej rozvíjajú, posúvajú a sú zdrojom šialeného humoru, ktorý odľahčuje skleslosť bezcieľne sa pretĺkajúcich protagonistov. Campová estetika a plošné zámerne poloamatérske spracovanie s nehercami inklinuje k väčšej realistickosti a napĺňa rolu simulakra, ktoré naberá na plastickosti zobrazenia bytia. A len na okraj, pokiaľ ste trochu tolerantnejší, je to film veľmi zábavný a pravdivý. Len sa trochu divím vkusu porotcov v Cannes. 75% Mimochodom, postava ex-starostu Tobiasa je priamym odkazom na skutočného newyorského starostu a homosexuála Eda Kocha, ktorý pôsobil na poste v rokoch 1978-89, teda v období vypuknutia epidémie AIDS. (04.12.2014)

Hodně lidí si asi neuvědomuje, že tohle není film o sexu, ale o sexualitě. Pokud někdo není schopen kvůli vizuální stránce hodnotit to, co se nám snažil režisér sdělit, tak se na Shortbus snad ani neměl dívat. Možná ale komentující patří do početné skupiny individuí, lačnících po erotických scénách a šokovaných pojetím filmu, který nepochopili. Fakt jsem se smál, když si ode mě jeden puberťák půjčil Chuť melounů. (29.09.2008)