Režie:
Jeff TremaineKamera:
Toby OliverHudba:
Paul HaslingerHrají:
Daniel Webber, Douglas Booth, Iwan Rheon, Machine Gun Kelly, Pete Davidson, Leven Rambin, David Costabile, Kabby Borders, Kathryn Morris, Tony Cavalero (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Čtyři chlápci z LA a jejich monstrózní úspěchy a ďábelské propady na poli hudební superslávy v otevřeném životopisném filmu podle bestselleru skupiny Mötley Crüe. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (210)
O co lepší je bezstarostná našlapaná úvodní polovina "fuck life, fuck us, fuck everybody", o to horší je sentimentální druhá, kdy nastává jakože krutá srážka s realitou života na dluh. Dokud má jackassácký Tremaine točit nevázané eskapády prolamující čtvrtou stěnu v alkoholickém drogovém sexuálním rauši, tak to energicky šlape jedna báseň. Jakmile má v útržcích pokrýt s vážnou tváří (a pod producentským přísným okem kapely samotné) bezmála dekádu osobních tragédií bez jasného cíle nad rámec "dieselovské rodiny", tak se mu to rozpadá pod rukama. Což je škoda, protože zpočátku to šlape neskutečně dobře. Každopádně hned několik scén (především "den na turné" a opalovačka s Ozzákem) má na rozdíl od filmu samotného parametry nezapomenutelnosti, kdy za deset dvacet let budete vzpomínat, ty vole, taková ta scéna, co si ji živě vybavuju, z jakého jen je filmu? ()
O tolik, co mě zlamali nedávní Queen mě Mötley zase překvapili. Film je postavenej přesně naopak. Je tu explicitní nahota, excesy a večírky, žádný "nechceme pošpinit něčí odkaz" přetvářky. Divně filmově vyumělkovaných je pouze posledních 10 minut filmu, Bohemian Rhapsody byl natočenej tak, aby šel lidem na ruku celou dobu a za těch posledních 10 minut (ztvárnění Wembley) si u mě poskočil o hvězdu výš. Tady jsou to ale prostě poctivý 4 hvězdy bez kompromisů. ()
Akademicky bych kariéru Mötley Crüe označil jako bouřivou nebo kontroverzní. Ale kdo viděl The Dirt už ví, že to byly naprostý hovada. Ovšem ta chemie, která byla mezi herci, vede k výbornému filmu. Nechyběly emocemi nabité scény, ani srandovní prasárny všeho druhu. Jo a dámy feministky, radši si pusťte něco jinýho. ()
Špínka. To jinak ani říci nejde. Film, který popisuje existenci jedné z nejkontroverznějších kapel, co snad kdy byla. Asi spíše záleží na úhlu pohledu, nicméně já o Mötley Crüe nikdy neslyšel nic převratně hezkého a asi to mluví za vše i s tímto filmem. Film vlastně ukazuje bandu debilů, kteří měli štěstí nebo dejme tomu měli talent a stali se slavnými. Kdo ví. Důležité je ale to, že kupodivu film samotný nese docela dost věcí v sobě, které stojí za zmínku. Obecně jde o film s ne moc známými herci, kteří o to víc ve svých rolích excelují, o tom, jak si film za nic nebere servítky. Krom toho je upřímný. Není idealizovaný jako Bohemian Rhapsody, které bylo skvělé, ale ve výsledku popisuje alegorii Ježíše, kterému nepřálo na konci života štěstí. Tohle je příběh debilů, kteří měli štěstí, ale udělali tolik reálných hoven, protože jsou prostě debilové, že to ani není možné. A tvůrci se nebáli to přesně tak zachytit. Jde o úhel pohledu jako vždy. O Mötley si mohu myslet co chci, jejich hudbu nikdy nebudu muset mít rád a představitele mohu z duše nenávidět. O to více je ale husté to, že tento film byl za mne osobně špičkový a skvěle udělaný. Na to se snad ani nedá více, co říci. ()
Opravdu jízda po celý film. Jméno Nikki Sixx znám kdesi z novin a o skupině Mötley Crüe jsem taky jenom četla. Jejich hudbu jsem neznala. Takto nějak si představuji životopisný snímek o kapele. Žádná omáčka, žádné zbytečné kecy, jen drsný děj. Pravda, nejsou to žádní skauti, ovšem to jsem ani nečekala. Kokain, heroin, chlast a děvky, to se line celým filmem. Ale také něco málo z rodinného života a několik osobních tragédií. No a samozřejmě hudba, která vůbec není špatná. Kdo máte rád životopisné filmy, určitě doporučuji. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (5)
- Pre herca Douglasa Bootha to nebola prvá skúsenosť so stvárnením žijúceho hudobníka. V roku 2010 si zahral speváka Boya Georgea v televíznom filme Neobyčejný život Boy George. (mijec)
- Na začátku filmu, kdy se píše rok 1973, má mladý Nikki Sixx (Douglas Booth) na židli první vydané album od skupiny KISS, které vyšlo v roce 1974. (HonzysKISS)
- Natáčelo se v USA ve městech New Orleans a Los Angeles. (BMW12)
Reklama