Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh v dobové rekonstrukci období Slovenské republiky 1939-1945 je mnohovrstevnou metaforou konfliktu mocenských ambicí, nehumánních v dogmatické krajnosti, a životních filozofií, tlumočených přes hudbu. V soukolí sporu církevní (klášter) a světské vrchnosti (starosta, regenschórí a arizátor Bachňák) se octne polský zběh, varhanní virtuóz, ukrývající se v klášteře jako mnich Félix. Nevěří svatému poslání hudby v čase vraždění a není ochotný dát se zneužít pro zlo. Má jediné východisko: únik cestou, kterou přišel (lesem mezi minovými poli plnými mrtvol), nebo dobrovolnou smrt obětního beránka. Soulad myšlenky a tvaru odvoláváním se na harmonii vrcholných uměleckých děl výtvarných, architektonických (gotika levočského chrámu), hudebních (Bach) dosahuje Uher promyšlenou kompozicí záběrů, sekvencí a obrazů jako opakujících se protikladných motivů fugy, vždy s bohatší obsažností. Působivý souzvuk hudby a rytmu snímání v chrámu dynamizuje nápaditá kamera, zdůrazňující vertikální linie. Vznešená hudba, zvuk varhan v starém gotickém kostele, rytmus strmé chrámové klenby, vznosné linie starých obrazů a soch jsou měřítkem nízkých, hrubými pudy poháněných činů. První slovenský film, který ukazuje jinou než povstaleckou tvář tisovského Slovenska, první průlom do mlčení o křesťanské zbožnosti slovenského lidu, první slovenský film, v kterém bylo umění ohniskem dramatického konfliktu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (55)

fragre 

všechny recenze uživatele

Působivý film, který mocně rezonuje Bachovou hudbou. Dobře vybrané typy (zvláště regenschori a pak falešný bratr Felix, který zde vypadá více mnišštěji než zbytek konventu). Přestože má film skvělou černobílou kameru, nejedná se o žádnou černobílou moralitu či agitku. Nedivím se, že v normalizaci byl brán jako podvratný. Přes celkové baladické ladění nepostrádá ani ironii (nádherná "formanovská" pasáž prvního hlášení obecního rozhlasu). Jeho hlavní chybou je, že chce zachytit mnoho a tím se jeho průraznost tříští. Není zde jeden hlavní hlavní motiv, který by ostatní doplňovaly a podporovaly, spíše se navzájem přetlačují.Škoda, jinak by to bylo za plný počet. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Organ nezapadá do skupiny slavných titulů spojovaných s novou vlnou, ani se nikdy nedostal do širšího diváckého povědomí, s odstupem času ho ale vnímám jako jeden z umělecky nejpozoruhodnějších československých filmů 60. let. Nedá se doporučovat na potkání, má komorní, artový charakter. Jeho atmosféru výrazně ovlivňuje rozsáhlé propojení s barokní hudbou, která pomáhá zvýraznit prostředí kláštera a osudovost situace, ve které se jeho obyvatelé ocitli. Zajímavé je i zasazení příběhu do období slovenského klerofašistického státu, takových filmů opravdu nevzniklo mnoho. Snímek se vyhýbá do té doby obvyklým ideologickým šablonám, hluboce lidská je především postava opata, který se ocitl ve svízelné situaci - pomocí uprchlíkovi neriskuje jen své postavení, ale i osud celé komunity. Celkový dojem: 85 %. ()

Reklama

gogo76 

všechny recenze uživatele

Na prvý krát som ten film celkom nedocenil, ale hodnotenie nemením. Príbeh je ok, problém mám s hudbou a hraním na organ. Je jasné, že dej sa točí okolo neho, ale tej hudby a scén za organom je tu akosi priveľa a často sa pozabudlo na to, že vo filme treba v prvom rade vyrozprávať nejaký príbeh. Vždy keď sa riešili rodinné veci, prípadne politika, ma film vtiahol. Potom však vždy príde nejaký magor a hrá 5 minút na organ...Nemám problém s hudbou ani organom, len tu toho malo byť menej a energiu radšej sústrediť na rodinné vzťahy otec-dcéra, dcéra - Poliak v rúchu, tam to fungovalo dobre. Uher robil dobré filmy a aj toto je jeden z nich, ale je až príliš umelecký. Príbeh sa tu derie na svetlo božie dosť ťažko, aj keď je silný, ale o situácii za vojnového slovenského štátu vám toho veľa nepovie. 60%. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,PRIPIJEME SI?" ,,ALE TO NIE JE BOROVIČKA." __ Áno, všímal som si dej, avšak hneď od začiatku ma očarovalo neuveriteľné čiernobiele vizuálne vyznenie a pútal som sa predovšetkým na neho. Môj menovec Szomolányi podal pravdepodobne najlepší kameramanský výkon v doterajších dejinách slovenskej kinematografie a vo svojej dobe sa mohol radiť ku svetovej špičke. Občas mi - aj vzhľadom na trochu podobný námet - nešlo nespomenúť si na Kamińského prácu v ,,Spielbergovom zozname" . Prečo však priemerné hodnotenie? Postupne ma to nejako začalo uvanovať a prestalo zaujímať, aj keď som film samozrejme dopozeral dokonca. ,,Organ" rozhodne nie je pre každého, vyžaduje silnú divácku sústredenosť a takisto isté navnadenie, pritom ja som ho pôvodne vôbec neplánoval zhliadnuť. Rád si ho niekedy pozriem znovu a potom prehodnotím svoje terajšie rozhodnutie. (361. hodnotenie, 31. komentár k filmu) ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Haničku Maciuchovou jsem zpočátku vůbec nepoznala. Vcelku příjemný snímek, který v poklidném tempu odkrývá něco ze stylizoaného klášterního života, kde se mniši chovají a modlí, jak by se mniši nikdy nechovali a nemodlili. Ale to překvapivě neruší hlavní poslání a to je otázka, kam až je možno jít při pomoci bližnímu. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (20)

  • Postava gvardiána v Bednárovom diele je novodobý farizej, smilniaci kňaz a prívrženec nacizmu. Je to na míle vzdialené postave z filmu, avšak Bednárom vykreslená podoba filmovej postavy by vo svojej dobe len ťažko prešla odporúčajúcim schválením. (Biopler)
  • Hana Maciuchová mluví slovensky sama. (hippyman)
  • V scenári možno nájsť autobiografické prvky. Bednár počas Slovenského štátu učil, rovnako ako Nelin otec, v Bardejove. V tomto meste Bednár spoznal židovskú rodinu a ich mladú a peknú Edelu, ktorá bola neskôr zabitá. Ukrývaná a nešťastnou náhodou zastrelená Edela mu poslúžila pre vykreslenie postáv Nely aj Kláry. (Biopler)

Související novinky

Zemřela herečka Hana Maciuchová

Zemřela herečka Hana Maciuchová

26.01.2021

Ve věku 75 let dnes v Olomouci po dlouhé nemoci zemřela česká filmová, televizní a divadelní herečka Hana Maciuchová. Nejvíce diváku si ji jistě bude pamatovat z televizních obrazovek. Zahrála si v… (více)

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

26.05.2009

Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)

Reklama

Reklama