Nechoď klepat na dveře

Filmový herec a bývalá hvězda Howard (Sam Shepard – také autor scénáře) uteče z ničeho nic z právě natáčeného westernu, mimochodem stylově na koni, protože má svého života až po krk. Dozví se že kdysi před lety zřejmě usouložil dítě a tak se ho vydá hledat. A taky sám sebe. Zápletka filmu je jednoduchá a vzhledem k tomu, že film trvá dvě hodiny, málo výživná. Občas se ve filmu vyskytují hluchá místa. Ale jinak je film typickou ukázkou americké nezávislé scény. Celkem slušně odvedená práce. (25.01.2010)

Typický Wenders: film je o hledání smyslu života a je na cestě. Když stárneme, většinou balancujeme svůj život a pokud nevidíme nic, nezbívá nám, než se vydat na cestu a najít ten záblesk naděje, ze kterého je pak přímo krupobití. Film vylepšuje působivá kamera. Když jsme mladí rádi se bavíme, když stárneme, čím dál více a více přemýšlíme o smyslu života. Pokud ho nevidíme, raději se dobrovolně trápíme a ničíme. Ale pokud je tu naděje, že je tu snad syn, začíná velké hledání, které začíná nejdříve v mysli toho, kdo hledá. (05.06.2009)

Ani v Nechoď klepat na dveře Wenders neopouští svůj režisérský „trademark“: tempo příběhu plyne pozvolna, stejně jako život na americkém maloměstě, postavy jsou psychologicky výborně prokreslené a režisér klade důraz na řadu detailů, které působivost celku umocňují. Ani dvouhodinová stopáž není na překážku, jen po divákovi vyžaduje více trpělivosti, než kdyby sledoval bezmyšlenkovitou popcornovku. (20.03.2006)

Sakra já sem tipoval, že to Shepard napsal, teda myslel sem, že se na tom jenom podílel, ale.... Stejně tak bych se vsadil, že to vůbec není o něm, i když to někdo, kdo to nežil těžko moh zahrát takhle dobře. Jednou napíšu esej, proč mám radši nezávislý a evropský filmy než Hollywood, abych nemusel u každýho dobrýho filmu z tohohle sudu kvalitního chlastu pořád opakovat důvody. Loser týpci s nápisem "byly časy a lidi mě žrali" bejvaj sázka na jistotu, stejně jako pozadí dobráků vonící mrdem a fetem. Ale to ještě není důvod, aby to Wenders nenatočil líp než jiní. (19.12.2010)

Krátce po skončení filmu to samozřejmě na plný počet nevydá. Film je místy trochu zmatený a snad i formálně nevyrovnaný. Jakoby se rozhodoval mezi dvěma polohami (možná ještě i ve střižně). Navíc jsem si po celou dobu sledování představoval, jak by námět mohl být zpracovaný na vážnou strunu, v duchu dřívějších Wendersových filmů ze 70. a 80. let. Ale nechť.. vlastně je to spíš Shepardovka než Wendersovka, a pár hodin po dokoukání už v hlavě zůstává z filmu jen to lepší - především ta (vlastně nečekaně) oddychová nálada a příjemná jednoduchost děje i všech (!) postav. (Možná by si každý "lepší" režisér měl někdy zkusit natočit "své" téma řekněme s odpočinkovým přístupem, ne-vážně. Výsledky by mohly stát za to.) (16.05.2018)