Škyt

Pálfiho debut se zdá býti náročný na sledování, ale jeho perfektní smysl pro detail, kterým uchvátil v Taxidermii je zde znát více než zřetelně a udrží vás při životě. S příběhovou stránkou je to horší, pokud totiž nevíte na co se film odvolává (doporučuji zjistit před promítáním), budete tápat a poměrně dlouhá stopáž na němý film se začne táhnout. Tento lehký nadprůměr však určitě stojí za váš čas hlavně díky své originalitě. 3,5* (12.04.2010)

Výborně obrazově udělaný snímek. Přechody mez scénami, konkrétně ten rengen atd. a Matrixovská stíhačka. Nevím co bych k tomu mohl dodat, když už je vše vystihnuto. György Pálfi měl zajímavý nápad který zrealizoval, ale docela tím dost riskoval, protože kdo by šel na film ve kterém skoro nepadne ani slovo. Já se kouknul ze zvědavosti a stálo to za to. (03.06.2004)

Opět jeden z krásných minimalistických filmových úlovků. Dvěma hlavními rovinami filmu je zvuk a obraz. Ovšem zvuk je zde možno nahradit plurálem zvuky - všechny kromě lidských slov, jelikož ta jsou ve filmu důrazně zeslabena právě až na úroveň jakýchsi pazvuků... Ono ani nejsou důležitá, jelikož vše lze odvodit od obrazu, který je svým způsobem až animální a prochází všemi úrovněmi od podzemí až po sféry vzduchu. Jedná se o takový průřez děním v jedné malé maďarské vesničce... celý film tepe v tempu škytavkovitých zvuků vydávaných jedním místním dědou... jeden by neřekl, jak může znít jedna filmová škytavka zvukomalebně a vtipně:-) Filmeček pro klubové fandy, jenž mi kdysi v kině příjemně polechtal bránici. (06.07.2009)

I přes všechnu jistou eperimentalitu tohoto díla, já se skvěle bavil. Místy se bohužel do tohoto nápaditého snímku po tichých krůčkách vkradla paní nuda, ale Pálfi je zručný režisér a vždycky ji dokázal zahnat zpět do kouta. Škyt je film, který si jen tak s jiným nespletete. Originální a poutavý nápad zabalen do atraktivní režie, je už sám o sobě chutným bonbonkem každému filmovému nadšenci. (18.10.2006)

Podivuhodný experiment. Pod povrchem líně plynoucí všednosti se odehrává docela solidní drama. Já jsem u toho usnout nedokázal. S úžasem jsem sledoval černou bábu, kterak v poklidu trhá konvalinky, slévá z nich tinkturu ... A chlapi padají jako mouchy ... „Když už muže nemáš ráda/ dej mu odvar z rulíku/ přidej taky papriku/ když ho ještě ráda máš/ večeři mu dobrou dáš “ – svatební písnička a zároveň v kostce děj filmu Všednost, banalita a přece syrový horor. Dobrý nápad a zajímavé výtvarné ztvárnění. Lahůdka pro ty, kdo dokáží vidět ve všedním věci nevšední ... pro ostatní asi nekoukatelné. (02.06.2004)