Meshes of the Afternoon
Scénář:
Maya DerenKamera:
Alexander HackenschmiedObsahy(1)
Snímek Odpolední osidla natočila jako svůj debut Maya Deren spolu s českým dokumentaristou a fotografem Alexandrem Hammidem. Derenová zde zužitkovala své pohybové zkušenosti a cit pro výraz, zatímco Hammid přidal filmařskou zkušenost a neuvěřitelný obrazový talent.
Děj snímku je spíše sensuální halucinací, která se odehrává na malém prostoru domu ústřední dvojice a v jeho nejbližším okolí. Využívá zručně multiplikace postav a předmětů, takže hlavní hrdinka se potkává sama se sebou nebo se pozoruje v situacích, které se už staly a v prožívané současnosti je doprovazejí mírné obměny v provádění úkonů (např. otevírání dveří). Neustále vracející se motiv květiny, klíče a nože znejisťuje diváka, aniž by mu na závěr poskytl uspokojivou odpověď, proč se předměty v příběhu objevily. Některá zpodobnění Mayi mají místo obličeje zrcadla, která jen posilují dojem existenciální úzkosti. Surrealistický film končí v tragické pointě, která jediná poskytuje jakési vodítko k uchopení děje.
(Hwaelos)
Recenze (66)
Jeden z najzaujímavejších avantgardných filmov aké som mal možnosť vidieť. Práca kamery a pohrávanie si s realitou a surrealizmom, využívajúc jednoduché prostriedky k tomu aby bol divák šokovaný a znepokojený, tu naberá na dokonalosti( deja vú, zámena predmetov, hlavná hrdinka sa objaví v miestnosti tri -krát, hodený nôž roztrhne zrkadlo, ktoré je tvárou tajomnej bytosti). Vypomáha si hlavne intenzívnou a nervy drásajúcou hudbou. Tá z neho robí znepokojujúci, ale pôsobivý film. ()
Experiment se myslím docela vydařil. Pár věcí - hlavně příšerné přehrávání hlavní hrdinky - bych tvůrcům mlátila o hlavu tak dlouho, dokud by se jim to neobtisklo na čele, ale jinak to mělo i určitou atmosféru. Kdysi, je to asi šest let zpátky, jsem napsala povídku na tohle téma - neustálé opakování skutečnosti, které si lidé sami o sobě neuvědomují - až na pár výjimek. Částečně jsem ji tu našla, ale špatné technické provedení mi brání přidat na hodnocení. 50% ()
Podla mňa prelomový film . Maya Deren a Alexander Hammid vytvorili niečo z čoho celé generácie filmových tvorcov čerpajú až dodnes. Perfektná kamera a strih. V 14 minútach polozili základy moderného filmu- plynulému prechodu medzi snom a realitou. Aj napr. taký D. Lynch sa nechal od nich inšpirovať (scéna s kľúčom v Mulholland drive a iné). ()
Zajímavá surrealistická hříčka z let černobílého němého filmu ve které se prolínají vize ženské protagonistky a kontrastují s děním v obraze. Na kraťas ze 40. let jsem vůbec nic takového nečekal a jsem si jistý, že musel ovlivnit i další surrealistické tvůrce z nadcházejícího období až dosud. K vidění ZDE. ()
(1001) Tenhle film je tak snově nadpozemský, že mě inspiroval k tvorbě dřív, než jsem ho vůbec viděla. Už první, zcela dokonalá scéna mě absolutně odzbrojila a také přivedla k myšlence, že bych si měla rozšířit slovní zásobu pozitivních slov, protože mi přijde jaksi nedostatečné častovat podobné filmy slovy jako dokonalý, úžasný nebo fantastický. Práce se symboly, ženskou krásou, tajemnem, obrazem, stíny, hudbou... květiny a schody. Ach. ♥♥♥ ()
Zajímavosti (4)
- Tento film, ktorý zaznamenal u kritikov mimoriadny záujem, sa stal jedným zo základných kameňov tzv. druhej americkej avantgardy. (Raccoon.city)
- Výroba tohoto snímku přišla manžele Mayu Deren a Alexandera Hammida na pouhých 275 amerických dolarů. (Magyar)
- Alexander Hackenschmied v roku 1943 kúpil z druhej ruky 16mm kameru Bolex, s ktorou bol film natočený. (Raccoon.city)
Reklama