Režie:
Jerzy HoffmanKamera:
Jerzy GościkHudba:
Piotr MarczewskiHrají:
Jerzy Bińczycki, Anna Dymna, Tomasz Stockinger, Bernard Ładysz, Bożena Dykiel, Artur Barciś, Andrzej Kopiczyński, Piotr Fronczewski, Piotr Grabowski (více)Obsahy(1)
Známého chirurga opustila manželka a dcera, začne tedy pít, zraní se na hlavě a ztratí paměť. Pomalu se mu vracejí lékařské znalosti a schopnosti, přičemž se z něj stává místní léčitel. Kým doopravdy byl, si však nepamatuje. (Filmbox)
Recenze (97)
Nejsem člověk romantický, ale jsem (asi jako většina z nás) člověk sentimentální; a právě "Znachor" (polštináři nechť poradí, co se všechno za tímto slovem skrývá, mastičkář asi není ten nejtrefnější překlad - šlo především o chirurga) je film určený sentimentálnímu diváku. Zápletky ano, místy až hrozící smrtí, ale vyústění šťastné ve všech ohledech. Vyprávění Tadeusze Dołęgy-Mostowicze (1898—1939) převedl Jerzy Hoffman do řeči pohybujících se obrázků s naprostou suverenitou, nepodcenil vůbec nic: vedení herců (důstojnost, věrohodnost), autentičnost prostředí, dokonce i hudba je pro mě přijatelná. První filmové zpracování Znachora pochází z roku 1937 v režii Michala Waszyńského - slovo remake by tu bylo nepřípadné (jako ostatně skoro vždy). ()
Tento film sleduje život renomovaného lekára, ktorý skončí tulákom bez domova so stratou pamäti po tom, čo prišiel o rodinu a bol zbitý a udrel si hlavu, a to všetko v krátkom čase. Príbeh pôsobí veľmi reálne a má dojemné momenty bez toho, aby bol povrchný alebo kýčovitý. Príbeh sa pohybuje medzi poľským mestom zo začiatku 20. storočia a životom na dedine z tej istej doby. Hlavného hrdinu si možno ľahko obľúbiť a stotožniť sa s ním, keď prechádza svojimi strasťami a snaží sa dať svoje spomienky a život opäť dokopy. 7/10 ()
Tento film ma očaril už ako dieťa, pamätám si ako to raz išlo v telke a ja som na to náhodou prepol. Začal som to pozerať len tak z nudy, no vydržal som so zatajeným dychom až do konca. Podobne na mňa tento snímok zaúčinkoval aj po dobrej štvrťstoročnici. Pútavý príbeh a osobná dráma lekára so stratou pamäti putujúceho po dedinkách má stále čo ponúknuť. 85/100 ()
Tento krásný poetický film mi trochu připomínal díla Claude Berriho nebo Daniela Auteuila na motivy románů Marcela Pagnola (Jean od Floretty, Manon od pramene, Studnařova dcera). Silný příběh o nespravedlnosti a pokoře mě dojal. Přestože obsah vypadá místy trochu kýčovitě, v tomto filmu mi to nevadilo, protože jsem mohla hlavního hrdinu za jeho chování obdivovat. Taky jsem si uvědomila, že vlastně stačí jen krůček k tomu, aby člověk skončil otrhaný a bosý někde pod mostem ... Film doporučuji zejména romantickým duším. ()
Kladivo a dláto ako provizórne chirurgické nástroje, stačí dezinfikovať alkoholom. Staršia klasika, ktorá patrí k tomu najlepšiemu z poľskej tvorby minulého obdobia. Množstvo nezabudnuteľných dojímavých a silných scén zostáva v pamäti aj po rokoch vďaka charizmatickej hlavnej postave. –––– Nite si prosím. – Na vyšívanie? – Nie, na šitie. Hrubé, biele. –––– Nepomáham chudobným ani bohatým, pane. Ja pomáham ľuďom. ()
Galerie (13)
Photo © TVP
Zajímavosti (3)
- Vo filme môžeme vidieť automobily dnes už veterány Studebaker Dictator 6 z roku 1928, Essex Brougham z roku 1930 a motocykel Ardie DBK 503 Berlin z roku 1933. (Raccoon.city)
Reklama