Mastičkář

Sú Vianoce, tak všade, kde prídem, je zapnutý televízor. A stále v ňom nič poriadne. Keď tu zrazu - mastičkár. Najskôr som si myslel, že to je ďalšia hlúposť. Veľmi sa Ti ospravedlňujem, mastičkár a skladám klobúk. Bolo to jednoduché, ale nesmierne zaujímavé - bol som vtiahnutý do deja za pár minút a nevedel som odísť, kým som nevidel koniec. Naozaj to stojí za to.... (26.12.2010)

Tento krásný poetický film mi trochu připomínal díla Claude Berriho nebo Daniela Auteuila na motivy románů Marcela Pagnola (Jean od Floretty, Manon od pramene, Studnařova dcera). Silný příběh o nespravedlnosti a pokoře mě dojal. Přestože obsah vypadá místy trochu kýčovitě, v tomto filmu mi to nevadilo, protože jsem mohla hlavního hrdinu za jeho chování obdivovat. Taky jsem si uvědomila, že vlastně stačí jen krůček k tomu, aby člověk skončil otrhaný a bosý někde pod mostem ... Film doporučuji zejména romantickým duším. (04.01.2014)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 5.4.1985, réžia slovenského znenia = (ČST Bratislava) - V ČST uvedené ako dvojdielny film. - Nikdy nezabudnem na scénu, keď slávny chirurg - toho času vandrák - ide operovať chromého mladíka, syna bohatého sedliaka. A ako pracovné nástroje si vezme - mimo iné - dláto a kladivo. Samozrejme sterilizované ! --- Pozeral som to v kruhu rodiny a bol to jeden z najsilnejších kolektívnych zážitkov. Emocionálne tlačidlá komerčnej kinematografie zafungovali a vôbec sa za to nehanbím. --- Moje úprimné PÁNBOHZAPLAŤ vyslovujem nadšencom, ktorí do poľského DVDripu naštepili geniálny slovenský dabing ČST Bratislava, v hlavnej úlohe s dnes už legendárnym PAVLOM MIKULÍKOM. (31.5.2009) (31.05.2009)

Velmi sugestivní film, o příběhu doktora,který ztratí paměť a později se stvá mastičkářem ( řekl bych spíš ranhojičem) (škoda,že jsem ho neviděl v orginálním znění) . No to léčení probíhalo jak ve středověku (a asi i v roce 81, kdy byl film natočen to nebylo o moc lepší na vesnicích, něco si pamatuju). Jeden z nejlepších polských dramat...90% (23.12.2015)

Aj keď som videla film pred mnohými rokmi, silný zážitok vo mne ostal dodnes. Je to naozaj veľmi vydarená adaptácia románu Tadeusza Dolegu Mostowicza. Veľmi dobre si pamätám s akými červenými očami sme vychádzali z kina - celý náš minikolektív z práce, vrátane môjho bývalého šéfa, veľkého "tvrďasa". Tento vydarený kúsok poľskej kinematografie by niekto mohol nazvať aj nasladlým, ale má v sebe tak hlbokú myšlienku, že dokáže vyvolať v divákovi doslova návaly emócií. Mimoriadne oceňujem Jerzyho Hoffmana za scenár a réžiu a herecký výkon vtedy 31 ročnej Anny Dymny, jednej z najlepších poľských herečiek, ktorá v čase vzniku filmu (1982) bola už štyri roky vdovou. Veľký obdiv si zaslúži Jerzy Binczycki, ktorý dokonale zvládol postavu profesora Wilczura, vzdelaného a citlivého muža, aj dedinského mastičkára, ktorý svojou charizmou získa sympatie a úctu celého okolia. (10.11.2008)