Mastičkář

Este si zivo pamatam ako ceskoslovenska televizia vysielale tento film na dvakrat - zrejme aby zaujali a napli divaka. Naprosto som bol fascinovany tymto pribehom ked som to videl ako maly chlapec a nebol som sam kto nemohol oci odtrhnut od TV. V pribehu sa pan doktor opijal denne a po jednom z jeho mnohych prepitych vecerov ho banda lupicov okradla a zbila, on nasledne stratil pamet, ale stale bol vyborny a schopny lekar co mu i zostalo po tejto udalosti. Ludi liecil bez naroku na placu a bol vyhladavanim mastickarom v okoli. Onedlho mu cestu skrizi jeho vlastna dcera o ktorej nevedel roky a na zaver tohto famozneho pribehu jej zachrani zivot a vsetko sa k lepsiemu obrati.. tak to bolo len na okraj. Na svoju dobu naprosto skvely snimok o ludskosti, zavisti a laske k bliznemu. 99% (26.05.2009)

Mám slabosť pre tento poľský film,ktorý bol za komunistov rozdelený na dva diely.Neviem čím to je,snáď pútavým a silným príbehom ,ale film má neuveriťeľné čaro.Videl som to dvakrát,ale už strašne dávno,takže by som sa fakt potešil dvd vydaniu alebo aspoň repríze v tv.Film sa vám vďaka silnému príbehu,kvalitnému a sympatickému hereckému obsadeniu zaryje hlboko do pamäte.V Poľsku filmová klasika ,u nás minimálne u staršej generácie mimoriadne obľúbený film.100%. (24.11.2009)

Pred pár rokmi som začal ráno čítať knihu Mastičkár a neodložil som ju, dokedy som ju nedočítal niekedy v noci. Prežíval som na konci niečo podobné, čomu sa hovorí katarzia. Inými slovami som plakal. Niečo podobné sa mi stalo aj po pozretí tohoto krásneho filmu a solídnej adaptácie románu. Dá sa povedať, že veľmi podobne som si predstavoval svet knihy v realite filmu. Ja viem, že postavy sú čiernobiele a tie "zlé" musia najskôr precitnúť, aby sa z nich stali tie "dobré". Ťažko hovoriť o psychologickom filme, celkom naivne sa prehráva, ale kúzlo tohoto filmu je niekde úplne inde. Je to taká naivná, ale krásna viera v ľudskosť a v nájdení svojho šťastia na svete. Pokiaľ s tým má niekto problém, tak to chápem, ale koľkokrát sa mi po filme stane, že som dokonale dojatý.... (04.01.2014)

Přiznám se, že film mi léta unikal, lépe řečeno jsem o jeho existenci (i jeho knižní předlohy) neměl ani tušení. O to to včera bylo větší překvapení a jednalo se opravdu o hodně silný a emotivní zážitek. Vypointovaný příběh, který se klidně mohl stát (hranice mezi úspěchem a neúspěchem a existencí a "neexistencí" je opravdu velice úzká), výborné herecké výkony, nádherná Anna Dymna (na těch více než 30, co jí tehdy bylo opravdu nevypadala), zajímavé exteriéry i hudba a hodně velice emotivních scén. Ty ale do silného příběhu patřily a nenechaly diváka ani na chvíli vydechnout či se od příběhu odpoutat. Přesto, že jsem byl do příběhu plně vtažen, několikrát jsem se přistihnul, že se mi "asocioval" Jean Valjean, při některých vesnických scénách zase tak trošku "Želary". Ten název filmu mne zpočátku trochu zmátl, dovedl bych si představit trošku jiný a výstižnější překlad. V té polské kinematografii (a kultuře obecně) je opravdu hodně drahokamů a tento k nim (podle mého názoru) určitě patří. Při mnoha dalších asociacích se mi vybavil i film "Bohové", ale chirurg/mastičkář (Wilczur/Kasiba) zdaleka tolik nehulil :-) (29.12.2017)

Kladivo a dláto ako provizórne chirurgické nástroje, stačí dezinfikovať alkoholom. Staršia klasika, ktorá patrí k tomu najlepšiemu z poľskej tvorby minulého obdobia. Množstvo nezabudnuteľných dojímavých a silných scén zostáva v pamäti aj po rokoch vďaka charizmatickej hlavnej postave. –––– Nite si prosím. – Na vyšívanie? – Nie, na šitie. Hrubé, biele. –––– Nepomáham chudobným ani bohatým, pane. Ja pomáham ľuďom. (03.01.2014)