Love Story

,,PÔJDE TAM SNÁĎ O VIAC?" ,,O MNOHO VIAC." __ Tento film u mňa zaujímavo zarezonoval. Je vlastne veľmi jednoduchý (už len názov), trocha priamočiary a máličko šablónovitý (bohatý chlapec ľúbi chudobné dievča a rodičom to zrovna nevoní - dnes toľkokrát obohraté v telenovelách) a od istej chvíle aj úplne predvídateľný a predsa sa ako celok posúva niekam ďalej. Asi je to ,,vďaka" záveru a celkovému vyzretiu. Možno aj pre herecký ambasábel, kde vyzeralo ako by boli Cavalleriová a Barry Lyndon do seba naozaj zaľúbení. A v neposlednej rade sa za nielen komerčný ale i oscarový úspech filmu dozaista postarali dobre napísané dialógy, melancholicko zasnený Lai a taktiež aj strih, ktorý love story servíruje už po pár minútach. A nechápem ako mohol byť John Marley za pár šteknutí a smutných pohľadov nominovaný akadémiou. Nahradil by som ho postavou kreténa Raya Millanda. (26.12.2009)

Je to doják no... hraje na city (za pomocí teskných melodií piána :) a navíc je po dvou minutách jasné jak to bude vypadat. Já jsem na to rád přistoupil a to především díky dvou věcem. Jednak parádních slovník přestřelek zamilovaného párečku a taky přímo nadpozemsky krásné Ali MacGraw. Takle nějak si představuju definici ženské krásy. (06.09.2009)

Jednoznačně nejlepší romantické drama, jaké jsem kdy viděl. Dokonce u mě tento film trumfl i snímek Podzim v New Yorku, který jsem dosud měl za nejlepší romantické drama. Film Love Story mne velmi příjemně překvapil. Tohle je čistá a nezkalená romantika v pravém slova smyslu. On student Harvardu, ona studentka Radcliffu. On bohatý přidrzlý frajírek, ona řízná svéhlavá holka. Dva různé charaktery, a přesto láska na celý život. Láska, která však nemá dlouhého trvání a která, ač statečně vzdoruje nepřízni osudu, nakonec stejně prohraje. Celý film je prostě úžasný. Ani chvilku jsem se nenudil, celý příběh jsem velmi emotivně prožíval a užíval jsem si po celou dobu skvostné filmové podívané. Úchvatné a snadno uvěřitelné herecké výkony, po dějové stránce naprosto dokonalý film, perfektně zvolené scenérie, prostě takhle si představuji dokonalý film. A ještě jednu věc musím zmínit. A to je hudba. Když si projdete všechny mé komentáře, tak v žádném z nich nezmiňuji hudbu. Což svědčí buď o tom, že ji beru jako samozřejmost, nebo o tom, že mne nedokáže dostatečně nadchnout. Tenhle film je však něco jiného. Tak excelentní hudbu jsem v žádném filmu dosud neslyšel. Prostě se mi vryla do srdce a už se nepustila. Takovou úžasnou hudbou se může pochlubit jen málokterý film, pokud vůbec nějaký. Ta hudba má v sobě velkou výpovědní hodnotu a perfektně doplňuje děj, má v sobě jak romantické, tak stísňující a mrazivé motivy, a orchestrální provedení je prostě perfektní. Takže za hudbu tleskám a musím říct, že tady je Oscar za hudbu opravdu na místě! Jen škoda, že tento Oscar zůstal osamocen a další tyto pozlacené sošky si film nepřipsal, protože by si to jistě zasloužil. Tenhle film je prostě geniální a nemohu jinak než dát pět hvězdiček. (31.10.2008)

Civilní, jednoduché, smutné, krásné, příjemné a romantické. Někdo bude nadávat na kýčovost a snahu o dojemnost, ale Love story přináší nejcivilnější romantiku, co jsem zatím viděl a nevydírá ani jinak nenutí diváka k ničemu. Vše je na něm a ten, kdo se nezamiluje do Ali MacGraw a jejich kouzelných hlášek, nemá city. Po dlouhé době jsem si zase jednou příjemně zabrečel... a ten nezapomenutelný hudební motiv ve mě bude vyvolávat pocity ještě pěkných pár let. Francis Lai a jeho zasloužený Oscar. (18.07.2009)

Film, který formoval žánrová pravidla tak, jak je známe. Love Story svým fenomenálním úspěchem protrhla přehradu romantických slzopudných dramat. A v té tsunami plagiátů se v průběhu let objevily i snímky, které nabídly to samé lépe zabalené. Přitom jde o film citlivě natočený, velmi dobře zahraný a nevydírající. Problémy, které z něj dělají tuctovou záležitost, jsou tři. Absence zapamatování hodných momentů, celý děj shrnutý v prvních pěti větách filmu a chybějící chemie mezi ústřední dvojicí. Zpočátku tam sice je, ale po skvělém úvodu se rychle vytrácí. A již se nevrátí. Paradoxně tak spíše zaujme tuctová vedlejší linka o vyhroceném vztahu otce a syna. Přesto se na Love Story nedá zapomenout. Proč? Kvůli hudbě Francise Laie. Ne. To není tak docela přesné. Hudba sama o sobě je celkem průměrná. To co je na ní geniální, je jeden z vůbec nejlepších filmových hlavních motivů. Když se totiž konečně přejde z teskných tónů melancholického klavíru a naplno se rozezní orchestr, tak mrazí až do morku kostí. A je zcela jedno co se zrovna na plátně zrovna (ne)děje. (06.03.2008)