Přitažlivost zla

Celkem zajímavý thriller ze soudního procesu vyšinutého vraha. Nebylo to špatné, ale ocenil bych více omáčky ohledně vyšetřování a méně pokusů o jakýsi druh umění. Artové drama ze soudního prostředí je totiž celkem nuda a první polovinu filmu tak považuji spíše za zbytečnou. Věřil jsem, že to finále ještě napraví, ale celkové znění bylo natolik nejasné, že stále ještě nevím jak si konec vyložit. Byla snad slečna od začátku do vražd nějak zapojena, nebo si chtěla užít trochu té ,,legrace" s vrahem a všemi pozůstalými? Další možností je zoufalá snaha po pozornosti či se snad zavázala, že vraha za každou cenu dopomůže lapit a poslat za mříže? Každopádně jsem při sledování nepociťoval žádné silnější emoce a dílo mi ani nepřišlo kdovíjak nápadité. Nechám to na lepší průměr, ale zdejší nadšení moc nechápu. (31.01.2024)

Random výpisky na téma dark net, groupies a sérioví vrazi nesoudně smíchané s prvoplánovým motivem "navenek krásné, ale uvnitř zrůdné modelky, která žije v klinicky čistém bytě s AI, co vypráví vtipy". Film, který hloubkovou psychologii zaměňuje za vnějškové efekty, nechtěně přitakává bulvární fascinaci násilím a vhled do patologického světa za eklektické střídání témat, o kterých nevypovídá lautr nic. Prázdné gesto, horor leda vacui. (05.07.2023)

Pohľad z netradičnej strany. Sledujeme súdny proces so sadistickým vrahom, ktorý si vraždy nahrával, aby ich mohol speňažiť. Len tentoraz nie sú ústrednými postavami prokurátor, policajti, novinári či sudca, ale jeho fanynka. Hltá očami každé jedno pojednávanie, zbiera všetky dostupné informácie a ide oveľa ďalej. Sledujeme jej každodenné rutiny a postupné smerovanie k bodu zlomu. Vrcholom filmu je určite stretnutie pohľadov. Páčilo sa mi to nejednoznačné vysvetlenie fanúšikovstva. Vhodné pre všetkých odberateľov podcastov o vraždách a vrahoch. (19.08.2024)

„Na dark webu dívka sténá, bolestí se svíjí. Fascinace? Vykostěná. Poselství mě míjí.“ Nezúčastněně chladná a až příliš sofistikovaná fascinace zlem, zprvu s motivací jasnou, posléze již hůře čitelnou, viz roztékající se ikony na monitoru PC a paranoia v mixéru. Njn, do melounů a do žen se nevidí. Zlatý Francis Dolarhyde s rudým drakem na zádech, do jeho pošahané chlap(ecké) hlavy jsem viděl jak do hubené kozy. Do hlavy hubené kozy Kelly-Anne jsem neviděl vůbec. MORBIDNÍ OKÉNKO: [][] Paradoxně, kdyby film skončil už v soudní síni, chorobně lascivním rovnátkovým úsměvem dychtivé oběti a záběrem na plexisklovou klec s netvorem mávajícím krásce, zaplatil bych za ten ekl úsměv démonovy konkubíny rovných pět bitcoinů. [][] Jeden ale odečítám jako poplatek za tzv. Planteho kliku v pokeru, přepálenou dark-aukci a vyústění příběhu Kelly-Anne do... prázdna. (24.07.2024)

Neskutečně vymazlená záležitost, která má takové audiovizuální koule, že by neudělala příliš ostudy ani Davidu Fincherovi. Pascal Plante rozvíjí ve svých Red Rooms koncept silného a zároveň notně temného ženského charakteru, který může působit z morálního hlediska vcelku rozporuplným dojmem, nicméně na druhou stranu je naprosto nosný a zásadní pro celé vyprávění. Hlavní postava Kelly-Anne se do určité míry stává hlavním hybatelem děje neplánovaně a její postupné noření do stále větších odporností je skvěle podané a především výtečně vygradované. Žádné šokující explicitní záběry tu nečekejte, na druhou stranu se připravte na pořádně temnou emocionální podívanou, která dovede obratně střídat polohy a prakticky neustále omračovat svým technickým zpracováním. [85%] [MFFKV 2023] (11.07.2023)