Dick Whittington

Pracovitému a prostému sirotkovi Dickovi sedl na ruku pták při šmírování a to bylo spolu se znovuobjevením toulavé kočky, kterou původně nechtěl, počátkem jeho štěstí. I přes ústrky kuchařek nepohádkových čarodějnic, nakonec získal za ženu poctivou bohatou nevěstu, která sice nečte, zato ráda chodí po zahradě. (13.04.2017)

Pohádka pro kočkomily, starší děti nebo děti se čtenářskou zkušeností! Mně se to líbí. Nevím, jestli to děti bude bavit, možná, že se tu spíš zastaví dospělí... Řemeslně bravurně udělané, výborné herecké výkony. Dobrý výběr lokací a kulis, které skutečně evokují starý Londýn a nikoli českou Lhotu - taktéž i Hlaváčová a Merunková tu nebyly za žádné krasavice v chudých, ale čistých šatech, ale pěkně špinavé, neupravené dračice (skvělé!). Možná to chtělo trochu víc vtipu, ale v Anglii Charlense Dickense a Marka Twaina asi moc legrace pro děti nebylo. Pohádku budu pouštět našim kočkám, jelikož se miciny vždycky aspoň na chvíli vyděsí, že je chceme poslat pryč, a jsou hodné. Jen škoda, že tenhle příběh nefunguje v lidském životě pokaždé... (07.03.2015)

Tak hlavní hrdina bečí, že má furt smůlu, ale když má čekat posla který jej má přivést na loď tak jde v poklidu spát. Tolik toužil po cestování, ale v klidu si usne. No, dobrá, stejně jsem si nebyl jist zda sleduji pravdivý příběh či pohádku. Mluvící kočka tam toho moc nenamluvila, takže čert ví co to bylo. Byla to nuda a kromě Zilvara s chudobince tu nikdo nezaujal. A poučení na závěr, ten kdo je bohatý a má majetek, toho je třeba ctít. To říká na konci příběhu otec Alice. Tvl. (17.07.2023)

To je snad nejnudnější pohádka, kterou jsem kdy viděl. Teda pokud se dá považovat za pohádku staromódní příběh ze viktoriánské Anglie, který by jako z pera Charlese Dickense vypadl. Jediné pohádkové, je tam snad jen ta mluvící kočka, která mi přišla hodně zfetovaná. Vždyť ona se hýbala jen, když si šla pro žrádlo. Když ji ti kluci chtěli utopit, tak vypadala jako už dávno mrtvá. Kromě toho se tam takřka nic neděje. Spíš se tam jen kecá a nejhorší je to temné vyobrazení. Pohádky by měly být barevné, ale tohle je takové celé šedo-hnědé... no prostě viktoriánská doba se vším všudy... [323. hodnocení, 15. komentář, 60%] (29.10.2020)

Vnějšková "obyčejnost" této pohádky je víc než vyvažována neobyčejností anglické předlohy, místy nabývající až dickensonovského mravně naléhavého rázu, kvalitním scénářem a řadou skvělých hereckých výkonů. Příběh o triumfu lidské slušnosti, lásce, která hory přenáší, i úspěchu, který se díky tomu všemu prostě nemohl nedostavit, je barvotiskový jen zdánlivě. Právě proto, že je pohádkou. Klíčem, brankou, cestou, která vede k srdci. K srdci každého z nás, k srdci těch, kteří nikdy ze svých ideálů nevymýtili možná naivní, ale zato o to víc poetickou touhu po štěstí a lásce. A zůstali tak - v tomto smyslu - dětmi. (26.04.2009)