Dick Whittington

Vnějšková "obyčejnost" této pohádky je víc než vyvažována neobyčejností anglické předlohy, místy nabývající až dickensonovského mravně naléhavého rázu, kvalitním scénářem a řadou skvělých hereckých výkonů. Příběh o triumfu lidské slušnosti, lásce, která hory přenáší, i úspěchu, který se díky tomu všemu prostě nemohl nedostavit, je barvotiskový jen zdánlivě. Právě proto, že je pohádkou. Klíčem, brankou, cestou, která vede k srdci. K srdci každého z nás, k srdci těch, kteří nikdy ze svých ideálů nevymýtili možná naivní, ale zato o to víc poetickou touhu po štěstí a lásce. A zůstali tak - v tomto smyslu - dětmi. (26.04.2009)

Téhle pohádce jsem se dlouho vyhýbal a bylo to chyba. Ačkoli to nemá vůbec žádné tempo, vystupuje tam šíleně slizký kočičkový děda Lubor Tokoš s otřesným oslovením hlavního hrdiny "miláčku" a vlastně to nemá pořádně zápornou postavu, je to nesmírně mile pohádkové, herecké projevy jsou na úrovni a celé to má neskutečně pozitivní vyznění. Sice tak dlouhé stmívačky jsem v pohádce už hodně dlouho neviděl, ale krásný Hradec nad Moravicí jako Londýn mi to vynahradil. A stejně tak i fešná Hana Ševčíková. Jedna z těch nejlepších porevolučních televizních pohádek. (04.03.2015)

To je snad nejnudnější pohádka, kterou jsem kdy viděl. Teda pokud se dá považovat za pohádku staromódní příběh ze viktoriánské Anglie, který by jako z pera Charlese Dickense vypadl. Jediné pohádkové, je tam snad jen ta mluvící kočka, která mi přišla hodně zfetovaná. Vždyť ona se hýbala jen, když si šla pro žrádlo. Když ji ti kluci chtěli utopit, tak vypadala jako už dávno mrtvá. Kromě toho se tam takřka nic neděje. Spíš se tam jen kecá a nejhorší je to temné vyobrazení. Pohádky by měly být barevné, ale tohle je takové celé šedo-hnědé... no prostě viktoriánská doba se vším všudy... [323. hodnocení, 15. komentář, 60%] (29.10.2020)

Pracovitému a prostému sirotkovi Dickovi sedl na ruku pták při šmírování a to bylo spolu se znovuobjevením toulavé kočky, kterou původně nechtěl, počátkem jeho štěstí. I přes ústrky kuchařek nepohádkových čarodějnic, nakonec získal za ženu poctivou bohatou nevěstu, která sice nečte, zato ráda chodí po zahradě. (13.04.2017)

Tak hlavní hrdina bečí, že má furt smůlu, ale když má čekat posla který jej má přivést na loď tak jde v poklidu spát. Tolik toužil po cestování, ale v klidu si usne. No, dobrá, stejně jsem si nebyl jist zda sleduji pravdivý příběh či pohádku. Mluvící kočka tam toho moc nenamluvila, takže čert ví co to bylo. Byla to nuda a kromě Zilvara s chudobince tu nikdo nezaujal. A poučení na závěr, ten kdo je bohatý a má majetek, toho je třeba ctít. To říká na konci příběhu otec Alice. Tvl. (17.07.2023)