Reklama

Reklama

Synové a dcery Jakuba skláře

(seriál)
Československo, 1985, 12 h 45 min (Minutáž: 53–67 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Alois Nožička

Hrají:

Luděk Munzar, Eva Jakoubková, Jaroslav Moučka, Slávka Hozová, Radovan Lukavský, Jana Štěpánková, Petr Kostka, Jana Preissová, Jiří Krampol (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

V roku 1899 odkiaľsi z Kašperských hôr prichádza do albrechtickej huty slobodný mládenec Jakub Cirkl (Luděk Munzar) a dostane prácu pri sklárskej peci. Majster ihneď spozná, že získal nesmierne zručného a šikovného sklára, ktorý dokáže vyfúkať krásne a dobre predajné sklo. Jakub je tvrdohlavý a s nikým sa nechce deliť o tajomstvá svojho výnimočného umenia. Chce ich odovzdať len svojim potomkom. A tých bude mať veru neúrekom... Jakub sa dostáva do sporu s rodinu hutného majstra, situáciu mu pomôže zvládnuť sused Florián. Vianočné sviatky strávi Jakub uprostred veľkej rodiny hutníkov a s milovanou Terezkou. Oslavy príchodu nového roku v hostinci U pošty sa vydaria a nepokazí ich ani Jakubovo oznámenie budúcemu svokrovi, že bude deduškom. trinástich častiach ohromujúcej rodinnej ságy spoznáme pohnuté osudy veľkého množstva postáv a postavičiek mnohočlennej robotníckej dynastie. Členovia širokej rodiny sklárskeho majstra Jakuba podstupujú nespočetné skúšky osudu a previerky svojich charakterov, ktoré im prinášajú valiace sa dejiny a nezvratné historické udalosti - Prvá svetová vojna, prvá republika, Druhá svetová vojna, znárodnenie, vyvlastňovanie a päťdesiate roky. Budeme sledovať osudy rodín detí Jakuba Cirkla. Jeho synovia sú - Jakub (Petr Kostka), Josef (Jiří Krampol), Vojta (Jaromír Hanzlík), Antonín (Svatopluk Skopal), dcéry Terezka (Jana Preissová), Vilemínka (Daniela Kolářová) a Anna (Marta Vančurová). Autor Jaroslav Dietl rozpráva jednoducho ale s veľkým citovým nábojom príbehy ľudí, ktorí hľadajú, zápasia aj pochybujú, no predovšetkým sa aktívne podieľajú na celospoločenskom dianí. Trinásťdielna rodinná sága sa končí po oslavách stého výročia založenia albrechtickej huty, kedy otec Jakub, zakladateľ rodu slávnych sklárskych majstrov, zomiera pri sklárskej peci, kde sám kedysi začínal. Podobne, ako seriály Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Povstalecká história (1984), Gottwald (1986) a Rodáci (1988), aj seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986) vznikol na politickú objednávku. Jeho úlohou bolo opísať novodobú históriu Československa ako dejinný zápas robotníckej triedy o novú socialistickú spoločnosť či historický zápas našich národov za národné a sociálne oslobodenie. Skúsený autor Jaroslav Dietl v ňom však politiku často zamietol pod koberec a napísal krásnu rodinnú ságu plnú človečiny, hoci neúprosná dobová cenzúra mnohé jeho motívy, scény či dialógy úplne vyškrtla, zosekala alebo aspoň výrazne skrátila. V seriáli uvidíme celú plejádu českých hercov, z ktorých mnohí v seriáloch účinkovali len celkom výnimočne (Daniela Kolářová) a niektorí herci práve v tomto seriáli podali výkony, ktoré sú v celej ich kariére ako jediné hodné povšimnutia (Jiří Krampol). Seriál nakrúcali v mestečku Tasice (neďaleko Ledeče nad Sázavou), kde v roku 1796 založili jednu z najstarších sklární v strednej Európe. Časom tu vznikol sklársky skanzen, obľúbený cieľ návštev českých i zahraničných turistov, kde si sami môžu vyfúknuť sklený výrobok. Dnes sklárska huta nesie meno Jakub, podľa krstného mena ústrednej postavy seriálu Synové a dcera Jakuba skláře, ktorý tu nakrúcali v roku 1985. Od roku 1990 ju ministerstvo kultúry ČR zaradilo medzi kultúrne pamiatky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (118)

Agatha 

všechny recenze uživatele

Pokud si odmyslíte politicky podbarvený závan, tak vás čeká velmi dobře napsaný, napínavý a dobře zahraný příběh jedné sklářské rodiny. Taková světová proslulost českého skla jak je to ukázáno v seriálu je už dnes také minulostí. Dobře propracovaná rodinná sága je dobrým námětem na zfilmování. I zde byly šťastné i méně šťastnější osudy všech členů rodiny Cirklů dobře zpracované a s laskavostí Jaroslava Dietla naservírované. Herecké výkony také mimořádné, především Luďka Munzara, Jiří Krampola, Daniely Kolářové, Jaroslavy Obermaierové a Jany Preissové. Svým půvabem okouzlila i Hana Maciuchová a pronikavým hlasem Uršula Kluková. Za pozornost stojí i osudy a herecké výkony Petra Haničince a Petra Kostky. Velmi povedené dílo vznikající za dob rozpadajícího se režimu... ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

ACHTUNG - SPOILERS! Tak MUSÍM změnit názor. Souhlasím, že je to životní role Jiřího Krampola (několikrát opakované vtipy v pořadu Nikdo není dokonalý mu zkrátka k duhu nejdou), na druhé straně tvrzení, že "nejméně sympatické postavy v seriálu byli komunisti" je chybné. Postava, kterou hraje Petr Kostka je jelimánek, kterého komanduje jeho žena (ať je pošťák, v odboji nebo na ministerstvu), ale rozhodně není nesympatický, či záporný, spíš jen hodný k politování. (A také se následně poučí z "krizového vývoje".) Postava Petra Haničince nikdy žádný komunista nebyla (jen převlékač kabátů) a taky s ním Stb řádně zatočila. Pokud se na to díváte jako na několikagenerační výpověď o lidských osudech (což uměl Dietl vždycky nejlíp), NEURAZÍ VÁS TO. Navíc Jakubův "práh života" nevidíme a přichází do městečka jako víc než dvacetiletý... ()

Reklama

farmnf 

všechny recenze uživatele

Velmi vkusné dílko Dietlovo ve velmi profesionální režii Jaroslava Dudka. S hudbou už je potíž, Liška byl v té době patrně již mrtvý. Hudba je tedy taková nějaká ale nevýrazná. Sága jednoho sklářského rodu kdesi v Sudetech. Nebýt trapných scén jako je vstup Jakuba do strany (vždyť k ní vztah žádný neměl), jeho poměr s huťmistrovou (málo uvěřitelný) připomínalo by to vzdáleně 20. století Bertolluciho. O čem to bylo? Profesionální odborník sklář prodává svoji práci i uměleckou kreativitu. Kapitalisté (tedy zejména Krahulík-R. Lukavský i jeho žena J. Štěpánková) to dovedou ocenit i prodat. Lidi semele zprvu 1. světová válka, poté druhá. Pak přijdou zločinní komunisté v čele s udavačem Boškem a vše je v prdeli. Vynikající postavu zde sehrál Josef Cirkl-J. Krampol, který díky dějinám přichází o hotel téměř 4x. Přesto musí nějak žít. Realistickým dokladem o pravdivosti tohoto seriálu je fakt, že Cirklovy děti, poctivě vychovávané k lásce k huti i straně, nakonec žádnou kariéru neudělají. Jakub zbaven funkce předsedy krajského výboru, Vojtěch zbaven funkce ředitele huti, zeť Jakuba Cirkla v gulagu atd. Možná tím chtěl Dietl na závěr života říct. Podívejte se komouši, psal jsem vám celý život agitky na objednávku. Teď se podívejte, že tam umím tu pravdu procpat, aniž si toho vy blbečkové všimnete. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Dietl je prostě Dietl. To se musí nechat, že ten seriály psát uměl. A to na to ani neměl nějakou pitomou scénáristickou newyorskou školu, jako ty dvě slepice Bártlů, co teďka píšou Rodinný pouta. Úspěšně jsem se tomuto seriálu vyhýbal a zjišťuju, že to byla chyba. Samozřejmě, že nebýt herců a režiséra, nebyl by to tak dobrý seriál, ale i tak. Od první chvíle mě to chytlo a teď už si nenechám ujít ani jeden díl. Nejzajímavější jsou zatím díly z poválečné doby, kdy se kritice nevyhne ani slavná KSČ. A je jedno, jestli Kostka je manželkou ušláplej úředníček, nebo Haničincova postava jen kabátějící se zmetek, nebo ne. Nebyli to ostatně všichni kabátějící se zmetci? Někteří komunisti museli být dobří, někteří museli režimu plně a vážně věřit, jinak by se tu neudržel tak dlouho. Ti dobří komunisté položili životy ve válce a v padesátých letech a ti všichni zlí překabátění přežili dál. To podle mě je hodně velká kritika. Že nakonec na každého dojde, to už je jen malý ústupek cenzuře a všem těm přeživším zlým. Všechny postavy jsou tu pěkně charakterně popsané, ať už na ně bylo kolikchtělo času, žádnej tu nepřipomíná draka ve větru. A co se týká maskování, srovnejte to třeba s nyní novou Ságou rodu Forsythů. Luděk Munzar může těžko v třiapadesáti vypadat na dvacet, ale všem ostatním to stárnutí lze uvěřit. Nevypadají tu všichni pořád stejně jako u Forsythů, kde damian Lewis byl od dvaceti do devadesáti rozlišenej jen chůzí a šedinama. ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem na to nekoukal, protože jsem to měl za komunistickou propagandu. Něco jako major Zeman. Jenže to je přesně naopak. Jedna věc je, ze tu funguje Dietl. Je tu spousta postav a žádná není jednoznačná, každá ma chyby a vlastní motivace. Dokonce i Schlapke (nakonec i starý Cirkl ho bere jako bývalého nepřítele, ale ne jako sviní). Stejně jako v reálném životě. Druhá je, že to žádnou dobu neidealizuje a i k převratu v roce 48 a zejména znárodnění je seriál dost kriticky. Krampol poctivě celý zivot něco buduje, oni mu to ukradnou a ještě to pak dělají úplně blbě. To samé ta huť. Akorát soukromí zemědělci tu jsou ukázáni jako banda kulaků, to se mi nelíbilo. Herci skvělí, pro Krampola opus magnum. Určitě jsou tu pasáže, kde je to až moc hrané a občas jsou tu úlitby bohům, nicméně jako celek je to skvělá rodinná sága, jakou tu už nikdo neudělá, protože na to nemáme ani herce, ani scenáristy. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (46)

  • Jeden z výtvarníků ve sklárně žvýká žvýkačku, její výroba však byla v Československu po roce 1948 zakázána. S obnovením výroby se začalo až v roce 1957. (sator)
  • Jako vozidlo taxislužby lze spatřit vůz Praga Alfa vyráběný v letech 1913–1942. Tento automobil má v zadní části speciální nástavbu na výrobu plynu ze dřeva. Nutnost jezdit na dřevoplyn přinesl nedostatek pohonných hmot, které šly přednostně armádě. (sator)
  • Postavu Fanynky Herálcovéj si zahrala pre televízneho diváka nie príliš známa Slávka Hozová. Po rokoch na seriál spomínala: „Neďaleko sklárskej huty v Tasiciach (seriálových Albrechticiach) – cez les – mali moji rodičia chatu a na tasický rybník som sa chodievala kúpať, do sklárne som sa chodila pozerať, lebo tam bola presklená stena, dala som si kávu a pozerala som, ako sklári pracujú... Malo to tam zvláštnu atmosféru a keď sa potom natáčalo v tasickej sklárni a postava Fanynky sa tam vyskytla v pár scénkach, páčilo sa mi to, pretože to bolo v lete a ja som chodila do práce a z práce cez les. Inak sa točilo na rôznych miestach, vrátane ateliérov. Rada si teraz všetko znova pripomeniem pri sledovaní seriálu v TV. Skúsenosť s kamerou som mala minimálnu a priznávam, že sa pred ňou celý život skôr hanbím. Radšej mám prácu na javisku. No a toho ostychu najskôr pán režisér Dudek, vynikajúci "čmuchař" - neviem, ako by som tento dar lepšie označila - využil, dobre sa mu hodila do figúry Fanynky, a tak som sa od neho nechala viesť a je zrejmé, že hercov viedol výborne!“ (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřel herec Luděk Munzar

Zemřel herec Luděk Munzar

26.01.2019

Ve věku 85 let zemřel legendární český herec Luděk Munzar. Toho dlouhodobě trápily zdravotní problémy, v minulosti například prodělal rakovinu ledvin a prostaty. Diváci si herce mohou pamatovat… (více)

Reklama

Reklama