Indie, do toho!

"Bojujete proti všem v této zemi, kdo si myslí, že ženy nemohou soupeřit s muži, nemohou mít práci jako muži, nemohou se rozhodovat jako muži. Bojujete s každým bláznem, který už zapomněl, že život mu dala žena a ta může udělat cokoliv. Cokoliv." Indický ženský pozemně hokejový tým vymlátí Mc Donalda. A pak vás strhne tak, že byť člověk, kterému sport (ať už aktivní nebo pasivní) prakticky vůbec nic neříká a ke kolektivním sportům má v podstatě odpor, má chuť jim provolávat slávu, nahlas jim fandit a dělat v křesle jednočlennou mexickou vlnu. A to i navzdory faktu, že je ten film hrozně čitelný a předvídatelný. Ani vám nepřijde, že to má dvě a půl hodiny. Ano, ano. Sport ve spojení s národní hrdostí je ten nejhorší nešvar davu. Jak se říká, "Tak, je to sport", nic víc. Jen sport. A kdo z toho dělá více, je podle mě trouba. V euroamerickém podání by to zřejmě vyznělo poněkud kýčovitě, ale v Indii má tohle celé evidentně docela jiný rozměr. Protože největším nepřítelem těch holek nebyly jejich protihráčky, ale jejich vlastní lidi. A to je vždycky k posrání. Kromě toho všeho je film skvělou ukázkou a přehlídkou úžasné pestrosti indických žen. Až jsem zíral. Chak de, holky. Chak de. Kurva, skoro jste mě rozbrečely. (26.03.2015)

Já mám prostě na indické filmy slabost. Nejenže mají skvělé barvy, dobrý zvuk, ale hlavně rytmickou hudbu. A i když nemusím filmy ze sportovního prostředí, tento snímek mne ani na chvíli nenudil. Naopak, náramně jsem se bavil. A taky jsem si z filmu vzal velké ponaučení : "Slibuji, že už si nebudu v práci hrabat na vlastním písečku, ale budu se snažit o týmovou práci!" Tak přísahám!...... (01.02.2009)

Formou opravdu stojí Chak De! India mimo bollywoodský rybníček. Vizuál je zahalený do (mimochodem moc pěkného) šedo-zeleného filtru, používá se ruční kamera a rychlý střih, dialogy jsou nasnímané vyloženě "západním" způsobem...Co z hindského přistupu zůstalo, to je stopáž (na Indii ale přesto umírněná) a určitý patos (na Indii přesto umírněný). S bojovnými proslovy Shahrukha a zpomalenými záběry na majestátně vlající oranžovo-bílo-zelenou vlajku ale snad nikdo mít problém nebude. Shimit Amin využil sportovní tématiku, aby přinutil domácí obyvatelstvo k zamyšlení a ve filmu tak zřetelně naráží na nezdravou rivalitu s Pákistánem, postavení žen ve společnosti, předsudky k obyvatelům odlehlejších či chudších indických států a jiné škraloupy v životech Indů. Filmařsky to přitom ukočíroval natolik zdatně a nenásilně (trapné moralizování se nekoná, zkuste to jindy), že mu musím nadšeně tleskat. A přiznám se, že při sledování tohoto filmu mě mrzelo, že nejsem Ind. To bych se totiž cítil strašně hrdě. Chak de, India, chak de! (08.06.2009)

Kdopak se nám to tady podíval na Velké vítězství ? A hodně se jím inspiroval, včetně křehkého vztahu trenéra k vdané hráčce? Jenomže zatímco Velké vítězství inspirovaly skutečné události, tady se mi zdá, že jde jen o nacionální pohádku, kterak se podceňovaný indický tým pozemních hokejistek stal světovou senzací. Chybělo mi větší kamarádství mezi hráčkami, jejich vzájemná pomoc. V indické variantě jde skutečně jen o sport a postoj k týmové hře. A právě ty souboje s hokejkami na trávě pro mě byly nepřehledné. Kolikrát jsem vůbec nevěděla, kdo a kam praštil ten malý míček. Možná jsou zmatečné souboje pro pozemní hokej typické, což nemůžu posoudit, protože jsem ho nikdy neviděla. Ale ve filmu, kde zápasy tvoří podstatnou část stopáže, mi to překáželo. ____ Památná je ale jedna bitka v rychlém občerstvení mezi holkami a kluky, nehledě na to, že je zjevně markýrovaná. (31.08.2016)

Překvapivě formou neindický snímek. Možná až zbytečně moc. Takto jde "pouze" o ukázkového zástupce specifického žánru sportovního filmu. Obsahuje všechna sportovní klišé, od prvních vteřin budete přesně vědět na čem jste. Tedy kdy, co a jak se stane. Ovšem nic to nemění na tom, že je to zručně natočené, pěkně ozvučené a velmi dobře obsazené. Samotné zápasy a jejich průběhy jsou ztvárněny vcelku realisticky, Shahrukh Khan je sympaťák k pohledání a nijak moc se netlačí na emocionální strunu. Což mě u bollywoodského filmu příjemně šokovalo. Nebýt jisté sterility v několika zápasech a pár k nesnesení dlouhých scén (kupříkladu klipová sekvence po příletu do Austrálie je svou délkou pekelná), tak bych šel s hodnocením ještě výše. I tak se s přehledem jedná, alespoň v posledních letech, o nejkvalitnějšího zástupce žánru. Ovšem vzhledem ke kvalitám těchto snímků v poslední době to není zase takový problém. (24.12.2007)