Muž na radnici

Třicet případů Majora Zemana se dnes považuje za první českou moderní detektivku. Diváky to ve své době bavilo a ukázalo se, že to baví i diváky současné. Oproti tomu například seriál Okres na severu je čistá propaganda o životě tajemníků a kdyby se vysílal dnes, nikoho by to nezajímalo. Oproti Okresu na severu Muž na radnici dobové diváky zajímal, ale koukám na současné hodnocení a je mi jasné, proč ho dnes žádná televize znovu nevysílá. (27.09.2018)

Nejenže jde o dílo umělecky více než sporné, ale obsahem a zamýšleným vyzněním je to naprostá obludnost. Film o znásilnění městečka, kdy vidíme jak se pachatel na čin chystá, připravuje, morálně je dle autorů v právu a pak koná. Těžko hledat slušné slovo, které tomuto dílu věnovat. Také pro mě je to vzpomínka na dětství. Některé architektonické hrůzy jsou toho stálým dokladem a varovnou připomínkou. Naopak při výpočtu seznamu budov a míst, které podobní soudruzi zničili, zbourali nebo "vylepšili", se mi zatínají pěsti. Dnešní doba jistě také páchá kraviny (protože světe div se, lidé jsou stále blbí i chytří, žraloci i idealisti), ale každý může polemizovat, kritizovat a dokonce i adorovat obludnost doby, kdy se poroučelo větru, dešti, a nikdo mu nezakáže jít na školu, kterou chce, jet kam chce a nezavře ho za to. (20.10.2007)

Po přečtení několika hodnocení i při pohledu na celkové velmi nízké skóre jsem čekal velmi podprůměrný seriál, u kterého těžko vydržím. Pravý opak byl pravdou. Zatímco v jeho lehce podobném kolegovi Okresu na severu převažoval počet politických scén na soukromými, tak u Muže na radnici je poměr mnohem přijatelnější, přičemž autor zde výtečně propletl životy lidí v soukromí s jejich zaměstnáními. Také se zde natolik neprosazuje soudružství a když už, tak mnohem jemněji a nenásilněji než u Okresu na severu. Není to samé čest práci apod., přičemž lidské příběhy jsou zde popsány velmi umně, dojemně a promyšleny do posledního detailu. Hodně lidí srovnává Pláteníka (Okres na severu) s Bavorem (Muž na radnici) s tím, že p. Moučka to zahrál lépe apod. . S tímto tvrzením si dovolím nesouhlasit, protože jak p. Moučka, tak i p. Buchvaldek předvedli naprosto profesionální a rovnocenné herecké výkony. Každý je sice jiný, ale v tom je právě ten nádherný kontrast. Pan Moučka je sršící jiskrami a velmi energický, p. Buchvaldek je velkým gentlemanem typu pánů Lukavského, Beneše či Adamíry, přičemž dokáže zapůsobit v případě potřeby i razantnějším dojmem. Nádherný pohled byl na herecký koncert nejen (pro mě doposud neznámého, avšak skvělého) p. Buchvaldka, ale i úžasného p. Bláhy, skvělé paní Bohdalové a mnoha jiných báječných herců, kteří předváděli naprosto seriozní věrohodné výkony. Všem hodnotitelům, kteří tento výtečný seriál označili jako odpad, bych doporučil, aby se podívali na Růžové zahrady, VKV apod., aby věděli, co je to skutečný brak s nevěrohodnými lidmi a co výborně vymyšlený příběh s Pány Herci. Dal bych plný počet bodů, ale snížím o jednu hvězdu díky určité porci podpory komunismu. (12.01.2010)

Nedávno jsem měla možnost se znovu podívat na tento starý seriál. Musím přiznat, že mne zaujal mnohem víc, než tehdy před lety při své televizní premiéře. Je odrazem doby, ve které vznikl. Všichni, kdo tyto filmy odsuzují, nemají v podstatě nic proti hereckým výkonům, ani proti příběhům, které do svého scénáře zahrnul pan Dietl, ale vyjadřují spíš svůj negativní postoj k době, kterou ztvárňují a upřímně řečeno i přikrašlují. Je to ale dneska už jenom kopání do mrtvoly. Stejný odpor ve mně třeba vzbuzuje středověké mučení a upalování žen, které se znelíbily církvi a vrchnosti, ale to neznamená, že Kladivo na čarodějnice není skvělý film. Ten seriál za tu dobu nemůže a není o nic horší než současné nejpopulárnější televizní seriály, které s odstupem doby budou stejně zapomenuty. Taky jsou už obojí dnes na ČSFD hodnoceny téměř stejně. A ten, komu se nelíbí, nemusí se na ně dívat. Jsem toho názoru, že by bylo fajn, kdyby dneska na každé radnici seděl alespoň jeden slušný, neúplatný Bavor, který by se více než o svou vlastní kapsu zajímal o záležitosti města a jeho občanů. A kdyby mu při tom sekundoval spontánní, zdravě nažhavený a vtipem sršící Josef Bláha, tak by bylo radost tam chodit se stížnostmi. (21.07.2011)

Já si myslím, že seriál by si zasloužil titul škvár století českého filmu. Nemá smysl se vypisovat o překrouceném myšlení, záměrně pokřiveném pohledu na realitu a unylý, ztuplý způsob natáčení i hraní, ve kterém není naprosto nic, ale vůbec nic pravdivého, odpohlavněnými zrůdami počínaje a falešným předstíráním problémů konče. Jaroslav Dietl, trapně zbožňovaná modla komunistických seriálů, robotickým způsobem připravil scénář pro další předstírače citů a trapností, na což nebyl problém navázat a odfláknout co se dalo od kamery až po kulisy... Klasický produkt nastavované polévky pro chudé děti socialismu - všechno jen naoko, jako, protože realita se schovala za zdi kvartýrů a víkendových, načerno postavených chatiček z materiálů, nakradených z JZD a po úplatcích vyzískaných obkladačkách Erika kvality 3C. (30.10.2011)