Muž na radnici

Další ze socialistických nadlidí, tentokrát František Bavor. V hlavní roli soudruh Buchvaldek. Obětavý funkcionář a nepochopený vizionář představy starého Kunštátu v moderní město...Jen ten rodinný život: nejdříve vdovec, pak paroháč, dcera zbouchnutá od zmetka, syn pěkný prevít a nakonec šťastný happy end s novou ženou. (13.09.2016)

Nedokazu najit nic, co by na tomhle serialu bylo udelany dobre. A nejhorsi je, ze kdyz si date dvoudenni maraton, vsimnete si, jak se vsechno to spatne porad dokola omila. Napriklad: Zdenek Buchvaldek - jeho prace s intonaci me malem donutila hledat spagat, prepaleny duraz na obcas i nahodny slova, primhourene oci naznacujici "zasadni" sdeleni, priserny dramaticky pauzy i uprostred vety... Odporna prace s kamerou - trapne zoomy pri vypjatych situacich (jednou jsem za 40 sekund napocitala dokonce tri, to snad uz nemohli myslet vazne), casto neschopnost zaostrit, kdyz nejaka postava nedejboze poposla trochu dozadu... Nemoznost pochopit, ze kdyz se vam nepovede nejaky zvuk, tak nemusite jeste nutne pouzit ten "z placu". Nervydrasajici hudba, nevhodne umistovana k ruznym scenam, s asi tremi motivy (a asi tremi hudebnimi nastroji). To vse korunuje nudna rezie bez napadu - telefonicke rozhovory jsou sterilne nastrihane, prace s herci katastrofalni (nejvic me snad pobavil "ten stary pan z Marecka" neboli Frantisek Kovarik, kterak v poslednim dile absolutne netusi, jak odejit ze sceny), no a ta podbizivost... Muz na radnici je v podstate jedna velka reklama na stavbu panelaku. Obsahuje i ctvrthodinove "diskuse", ktere divakum ukazuji, ze pro dobro ostatnich prece musi opustit sve domovy a ze strana ma vzdy pravdu - a finalni prochazeni "krasnych bytecku, ktere vsechny vypadaji stejne"... V podstate takove normalizacni PR. (25.10.2014)

Vydržel jsem jeden díl, jak mám slabost pro staré socialistické seriály, tak tohle je teda megasračka, to se jinak nedá říct. Nikdo mi nevymluví, že Buchvaldek není sadistický úchyl - přeci není možné, aby někdo tak přeslazený, odpovědný a hodný ve skutečnosti existoval. Určitě si svůj vzorný veřejný život kompenzoval nějakými drasťárnami někde v mučírně ve sklepě, ale Sokolovský to v konečné verzi ze seriálu vystříhal. (05.11.2011)

Jsem původem z Ústí nad Labem. Z města, které soudruzi jako Bavor svojí "přestavbou" a "modernizací" tak domrdali, že už se to ani nedá spravit. I kdyby mu v tom seriálu pomřela celá rodina, stejně si on a jemu podobní zaslouží viset na první lampě. Kdyby Dietl napsal ještě dvanáctý díl, kde by se obyvatelstvo Kunštátu vydalo s vidlema v ruce směr Národní výbor a na tu lampu došlo, dal bych aspoň hvězdu, takhle sorry. (26.11.2022)

Nedávno jsem měla možnost se znovu podívat na tento starý seriál. Musím přiznat, že mne zaujal mnohem víc, než tehdy před lety při své televizní premiéře. Je odrazem doby, ve které vznikl. Všichni, kdo tyto filmy odsuzují, nemají v podstatě nic proti hereckým výkonům, ani proti příběhům, které do svého scénáře zahrnul pan Dietl, ale vyjadřují spíš svůj negativní postoj k době, kterou ztvárňují a upřímně řečeno i přikrašlují. Je to ale dneska už jenom kopání do mrtvoly. Stejný odpor ve mně třeba vzbuzuje středověké mučení a upalování žen, které se znelíbily církvi a vrchnosti, ale to neznamená, že Kladivo na čarodějnice není skvělý film. Ten seriál za tu dobu nemůže a není o nic horší než současné nejpopulárnější televizní seriály, které s odstupem doby budou stejně zapomenuty. Taky jsou už obojí dnes na ČSFD hodnoceny téměř stejně. A ten, komu se nelíbí, nemusí se na ně dívat. Jsem toho názoru, že by bylo fajn, kdyby dneska na každé radnici seděl alespoň jeden slušný, neúplatný Bavor, který by se více než o svou vlastní kapsu zajímal o záležitosti města a jeho občanů. A kdyby mu při tom sekundoval spontánní, zdravě nažhavený a vtipem sršící Josef Bláha, tak by bylo radost tam chodit se stížnostmi. (21.07.2011)