Režie:
Evžen SokolovskýScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Zdeněk Buchvaldek, Jan Hartl, Jiřina Bohdalová, Milena Steinmasslová, Martin Růžek, Míla Myslíková, Josef Bláha, Jaroslav Moučka, Jiří Štěpnička (více)Epizody(11)
-
Havárie (E01)
-
Rozhořčení (E02)
-
Byt (E03)
-
Starost (E04)
-
Neschopnost (E05)
-
Vzbouření (E06)
-
Syn (E07)
-
Silvestr (E08)
-
Křížové tažení (E09)
-
Rozchod (E10)
-
Setkání (E11)
Obsahy(2)
František Bavor je aktivním poslancem a funkcionářem Městského národního výboru ve Starém Kunštátu. Je to obětavý člověk, který prožívá s městem jeho radosti i starosti. Jeho rodinu postihne tragédie – při dopravní nehodě ztratí manželku a matku svých dětí. Tím víc se pak věnuje své práci. Má v plánu zmodernizovat a přestavět město. V jednotlivých příbězích sledujeme i jeho soukromý život, problémy se synem Přemyslem a dcerou Bohunkou. Poznáváme i práci členů občanských výborů, poslanců a funkcionářů národních výborů, kteří se starají o rozvoj města. (TV JOJ)
(více)Recenze (138)
Vydržel jsem jeden díl, jak mám slabost pro staré socialistické seriály, tak tohle je teda megasračka, to se jinak nedá říct. Nikdo mi nevymluví, že Buchvaldek není sadistický úchyl - přeci není možné, aby někdo tak přeslazený, odpovědný a hodný ve skutečnosti existoval. Určitě si svůj vzorný veřejný život kompenzoval nějakými drasťárnami někde v mučírně ve sklepě, ale Sokolovský to v konečné verzi ze seriálu vystříhal. ()
Nedokazu najit nic, co by na tomhle serialu bylo udelany dobre. A nejhorsi je, ze kdyz si date dvoudenni maraton, vsimnete si, jak se vsechno to spatne porad dokola omila. Napriklad: Zdenek Buchvaldek - jeho prace s intonaci me malem donutila hledat spagat, prepaleny duraz na obcas i nahodny slova, primhourene oci naznacujici "zasadni" sdeleni, priserny dramaticky pauzy i uprostred vety... Odporna prace s kamerou - trapne zoomy pri vypjatych situacich (jednou jsem za 40 sekund napocitala dokonce tri, to snad uz nemohli myslet vazne), casto neschopnost zaostrit, kdyz nejaka postava nedejboze poposla trochu dozadu... Nemoznost pochopit, ze kdyz se vam nepovede nejaky zvuk, tak nemusite jeste nutne pouzit ten "z placu". Nervydrasajici hudba, nevhodne umistovana k ruznym scenam, s asi tremi motivy (a asi tremi hudebnimi nastroji). To vse korunuje nudna rezie bez napadu - telefonicke rozhovory jsou sterilne nastrihane, prace s herci katastrofalni (nejvic me snad pobavil "ten stary pan z Marecka" neboli Frantisek Kovarik, kterak v poslednim dile absolutne netusi, jak odejit ze sceny), no a ta podbizivost... Muz na radnici je v podstate jedna velka reklama na stavbu panelaku. Obsahuje i ctvrthodinove "diskuse", ktere divakum ukazuji, ze pro dobro ostatnich prece musi opustit sve domovy a ze strana ma vzdy pravdu - a finalni prochazeni "krasnych bytecku, ktere vsechny vypadaji stejne"... V podstate takove normalizacni PR. ()
Některé Ty komentáře tady....no nevím, jestli hodnotíte herce, hraní, prostředí.....???Celkově sračka sraček....Podstata je naprosto mimo normální realitu...dnešní .Žilo se ve sračkách, točilo se o sračkách....většina to věděla a změnit to nešlo....dnes je to zase o sračkách , všechny ty nekonečné slátaniny...ale dnes na to nemusíte hledět....a můžete to otevřeně přiznat....tehdy jste si ani tohle nemohli dovolit....a na to nezapomeňte....A ty keci, že dnes je to to samé ??Jděte se vycpat.. ()
Musíte mít strpení, já jsem ještě v mlíce nikdy nepracoval, odpovídá hned v úvodu na jednu z mnoha stížností poslanec František Bavor, téměř mýtický prototyp socialistického funkcionáře. Než se pustím do širší analýzy Dietlova seriálu, je nutné připomenout, že Muž na radnici vznikal jako příspěvek Československé televize k volbám do zastupitelských sborů v roce 1976. Jasně definovaný ideový rámec je zdůrazněn navíc i tím, že děj seriálu je záměrně situován do období prvních normalizačních let (1971 – 1976), kdy se znovu mobilizovaly stranické orgány ve městech a obcích. Starý Kunštát (ve skutečnosti devastovaný Beroun) je dle očekávání charakterizován jako zanedbané, rozpadající se město, jehož urbanistická vize je, zdá se, v nedohlednu. Vina padá na hlavy stávajících funkcionářů, vesměs zkompromitovaných představitelů tzv. krizového období (1967 – 69), kteří jsou posléze odejiti. Nic nového. Jenže Dietlova konstrukce je trochu jiná. Bavor (Buchvaldek) střídá předsedu Chovance (Růžek), který se vbrzku stává vedoucím odboru na okresním národním výboru – a dál hází klacky pod nohy Bavorovi a jeho bezohledným plánům. Teprve v závěru Chovanec pochopí, že škodit se nevyplácí a jako poslušná korouhvička na střeše se otáčí podle aktuálního větru společenského mínění. Dietl tím zdůrazňuje, že teprve s příchodem nových (myšlením, přístupem) kádrů se dají věci do pohybu. Bavor začne prosazovat zásadní koncepci přestavby zanedbaného města a využívá k tomu tehdy běžně dostupné prostředky, včetně demagogického přesvědčování o nutnosti veřejného zájmu. Samozřejmě, Dietl si byl vědom toho, že bez potřebných osobních problémů hlavních protagonistů se ze seriálu nikdy nestane masově vyhledávaný artikl. Proto Bavorovi připsal na vrub peripetie s druhou manželkou (Bohdalová), nezdárným synem (Hartl) a nezodpovědnou dcerou (Steinmasslová), která se stává svobodnou matkou. To, že Dietl dokázal vytvořit kompaktní celek, v němž lze i přes jistou dobovou poplatnost shledat vynikající dramatický potenciál, je nezpochybnitelné (sic!). Pořád by nám ale neměly unikat dobové souvislosti, např. to, že seriál byl poprvé odvysílán v době, kdy probíhaly volby do všech zastupitelských sborů. V tomto ohledu vykonal Dietlův seriál své poslání – prostřednictvím Františka Bavora, férového, upřímného a zásadového funkcionáře vidíte, že vaši poslanci jsou lidé, kterým jde o blaho všech občanů. Neusilují o prosazování vlastních zájmů. Jsou to lidé jako vy. Žijí skromně. Mají jako vy problémy v osobním životě. Musí v práci bojovat o prosazení prospěšných myšlenek. Pracují pro vás. A ještě jednu věc jsem při práci na seriálu pochopil hlouběji než předtím a budu na ni myslet, až vhodím při volbách do urny svoje volební lístky, protože tady akt souhlasu s politikou naší strany a státu přece nemůže končit – mám na mysli to, že si nemohu myslet, že jsem si volbou svých poslanců zvolil nějaké svoje pečovatele, dobré skřítky, kteří mi splní každé přání. Budu si vědom toho, že jim musím také tím, co umím, pomáhat, aby ve své funkci mohli obstát. A obstát znamená urazit další kus cesty za našimi cíly. Jsou naše, společné, musíme o ně proto společně usilovat, vzkázal tehdy lidem představitel hlavní role, herec Zdeněk Buchvaldek. Že to společné úsilí nakonec vyústilo v trvalou a nevratnou devastaci českých měst, je tragická tečka za celou tou svévolnou asanací. Mysleme na to, až se na obrazovkách zase objeví zachmuřené čelo soudruha Bavora. () (méně) (více)
Po přečtení několika hodnocení i při pohledu na celkové velmi nízké skóre jsem čekal velmi podprůměrný seriál, u kterého těžko vydržím. Pravý opak byl pravdou. Zatímco v jeho lehce podobném kolegovi Okresu na severu převažoval počet politických scén na soukromými, tak u Muže na radnici je poměr mnohem přijatelnější, přičemž autor zde výtečně propletl životy lidí v soukromí s jejich zaměstnáními. Také se zde natolik neprosazuje soudružství a když už, tak mnohem jemněji a nenásilněji než u Okresu na severu. Není to samé čest práci apod., přičemž lidské příběhy jsou zde popsány velmi umně, dojemně a promyšleny do posledního detailu. Hodně lidí srovnává Pláteníka (Okres na severu) s Bavorem (Muž na radnici) s tím, že p. Moučka to zahrál lépe apod. . S tímto tvrzením si dovolím nesouhlasit, protože jak p. Moučka, tak i p. Buchvaldek předvedli naprosto profesionální a rovnocenné herecké výkony. Každý je sice jiný, ale v tom je právě ten nádherný kontrast. Pan Moučka je sršící jiskrami a velmi energický, p. Buchvaldek je velkým gentlemanem typu pánů Lukavského, Beneše či Adamíry, přičemž dokáže zapůsobit v případě potřeby i razantnějším dojmem. Nádherný pohled byl na herecký koncert nejen (pro mě doposud neznámého, avšak skvělého) p. Buchvaldka, ale i úžasného p. Bláhy, skvělé paní Bohdalové a mnoha jiných báječných herců, kteří předváděli naprosto seriozní věrohodné výkony. Všem hodnotitelům, kteří tento výtečný seriál označili jako odpad, bych doporučil, aby se podívali na Růžové zahrady, VKV apod., aby věděli, co je to skutečný brak s nevěrohodnými lidmi a co výborně vymyšlený příběh s Pány Herci. Dal bych plný počet bodů, ale snížím o jednu hvězdu díky určité porci podpory komunismu. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize / Miroslav Pospíšil
Zajímavosti (34)
- Scény v hospodě na Símalce se natáčely ve studiu. (M.B)
- Další volby se konaly v roce 1981. Tehdy dvojice Dietl – Sokolovský přišla s dalším politicky exponovaným seriálem – Okresem na severu. (Smileface)
- V době natáčení seriálu byl Zdeňek Buchvaldek ředitelem Realistického divadla v Praze, kam přešel z funkce ředitele Divadla pracujících v Mostě. (Smileface)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Moučka
Krátce po úmrtí herečky Mileny Dvorské, odešel do pomyslného hereckého nebe také její kolega Jaroslav Moučka. Došlo k tomu v sobotu 26. prosince. Dnes to oznámilo Vinohradské divadlo, jehož členem… (více)
Reklama