Inženýrská odysea

Takže, nejprve k postavám. Už to tu zaznělo, ale musím to zopakovat: Petr Kostka nechutně přehrává a jeho postava(Ing. Pešek ml.) je nejen nepříjemná ale také neuvěřitelná, protože nevěřím, že ani za komunismu není možné, aby se blbeček s pochybnými názory navíc bez ekonomického vzdělání(a jakýhkoli vloh) stal v 32 letech šéfem továrny. Postava jeho otce, který jakožto harcovník odmítne kvůli výpovědi před lety přijít na svatbu synovi a poznat své vnuky, ovšem za 5 minut pracovního rozhovoru se udobří, je opravdu nehoráznou drzostí scénáristy.Po čase vás ovšem začne šíleně štvát i další hlavní postava, Ing. Kořínek, kterého hraje Jaroslav Satoranský. Ta je zezačátku příjemně pasivní, ale ke konci začne dělat urážlivá a zbytečná rozhodnutí, která podle mě nekorespondují s předchozím líčením postavy. Prostě si říkáte, že bůh mu sice nadělil schopnost výjímečného inženýra, ale na zbytek jaksi zapomněl, tudíž lze vše zkrátit dvouslovím "blb s nadáním":-) Jedinou snesitelnou hlavní postavou tak zůstává Ing. Krnáč v podání Michala Dočolomanského. Ten se však na obrazovce tak často neobjevuje a je takříkajíc kamarádem "do počtu". Aby vše nebylo jen inženýrské, Dietl ředí děj vztahy a hledáním lásek. Bohužel vše je hluboko pod úrovní Ordinace v růžové zahradě, navíc mnoho takových scén je naprosto zbytečných a na další děj seriálu nemají žádný vliv.Seriál samozřejmě není komunistickou agitkou i když jsem si zcela jist že měl být. Jeho cílem bylo ukázat, jak na to v socialismu a také to, že vedoucí se v práci neflákají a strana tvrdě pracuje na lepším životě pro každého.Vše je nyní samozřejmě velmi směšně a my víme, že ani stovky Kořínků či Pešků by režim nezachránili.Zajímavé je pojetí času, seriál probíhá v rozmezí 15ti let, ale vám se zdá, že čas ubíhá pomaleji. Autoři tak uměle zavedli vizuální změnu: Sem tam někdo začne kouřit nebo nosit brýle, objeví se i šediny. Dám jen jednu * a to za odkrytí života v komunistických fabrikách, některé herce(zejména Císlera) a také za kultovní(samozřejmě směšné) hlášky typu: "Mašina, to je láska na celý život" či "Nikdy jsem neviděl tak inteligentní tkalcovský stav". (30.09.2006)

Spolu s tím nesmrtelným kusem o výrobě radiátorů pravděpodobně úplně nejblbější vážně míněný český seriál všech dob. Jinde mně vadí třeba ideologický balast nebo faktické a filmařské nedostatky, tady je ovšem otázkou, zda podobné nedostatky nebyly těmi jedinými silnými momenty tohoto... čehoto vlastně? (22.03.2010)

Kultovní seriál, kde Satoranský vytvořil svoji životní roli, které může v jeho tvorbě konkurovat snad jen statečný Kubíček z Trautenberka. Oslava československého technického, manažerského a diplomatického umu, oslava čsl. děcáků chrlících jedno génie za druhým. A Benešova postava jako plivanec do tváře buržoazních dekadentů, kteří nepochopili, že patří na smetiště dějin a drze posílají mamičku uvařiti kávu. Věřím, že kdyby se Dietl dožil panování pana Václava Velikého, tak by jeho prsa ozdobila medaile za zásluhy vysokého stupně. Nad řemeslem E.Sokolovského nezbývá než v údivu vydechnout: "ach!" (13.11.2009)

I když byl ideologický záměr díla, jak už jsme u Sokolovského zvyklí, zřejmý, nutno zdůraznit, že teprve v tomto seriálu se dostal do širokého diváckého povědomí jako herec Jiří Císler (hrál ing. Voženílka,) a začal pak dostávat významnější herecké role, ale tato byla jeho nejvýraznější. Pro seriál byl v ateliérech postaveno 98 různých prostředí. (28.08.2004)

Já tyhle typy seriálů beru spíš jako dokument své doby, systému a společnosti. Zčásti jaká opravdu byla a zčásti jak chtěla sama sebe ukazovat. Trojice mladých strojírenských inženýrů nastupuje do textilky a jejich největší ambicí je společně postavit novou tkalcovskou mašinu a prosadit se s ní na domácím i zahraničním trhu. Je to scénáristicky trochu křeč, což je u Dietla celkem překvapivá věc. (04.07.2024)