#annaismissing

V době, kdy ve většině tuzemských hitů není rozumět polovině postav a jednotlivé náměty se dají rozdělit do pár nekonečně kopírovaných škatulek, přijde zjevení. Pavel Soukup už u Martyho uměl napnout, ale u Anny přímo děsí a technicky přesahuje všechno, co se dá od českého thrilleru očekávat. Scénář záměrně okatě věší nejočividnější slepé uličky tak, aby nebylo jasné, jestli na nich náhodou něco není, a žánrově se směle rozkračuje v mantinelech severských detektivek. Triumfální výsledek, kterému je naše kotlina zákonitě malá. (24.11.2023)

Je to dobré, velmi dobré, ale mohlo to být ještě lepší, kdyby se mě to k závěru nepokusilo udusit jedním překvapivým zvratem za druhým a kdyby se to nakonec tolik nevěnovalo dospělým, především na úkor Niny a Robina. Jinak ale všechny palce nahoru za film plný skvěle hrajících mladých lidí (Alexandru Vostrejžovou prostě vyzdvihnout musím), který působí uvěřitelně a jehož postavy jsou napsané tak zajímavě, že se o něm dá i po skončení přemýšlet. (18.08.2023)

Očekávané se stalo skutečným a dokonce ve velmi krátkém sledu můžu bez větších skrupulí (:D) opěvovat další český projekt. O dost vyspělejší pokráčko minimalistického skvostu #martyisdead disponuje vším, co jsem od něho očekavál. #annaismissing mě překvapovala, napínala, znechucovala, ponaučila, ale hlavně dostala. A to nejen umě gradovaným story, ale i třeba precizní hudební stránkou, kterou strčila do kapsy kdejaký věhlasný zahraniční thriller. Fakt bomba! [viděno na Finále Plzeň 27.9.2023] (27.09.2023)

Dílo moc hezky zachycuje sílu sociálních médiích a vlivy na nás všechny, ty nejmladší zvláště. Nicméně zas takový zázrak v tom teda nevidím. Jde spíše jen o vcelku průměrné, při nejlepším lehce nadprůměrné krimi/drama. Dle mého názoru vlastně snímek zaznamenal větší úspěchy jen z důvodu, že situace na České filmové scéně je opravdu tragická. To jsem si potvrdil i při výběru filmů a seriálu tady na ČSFD pro Českého Lva. Nepochybuji tedy že se tento film umístil v čele. A kdo by také mohl snímek vyzvat? Byl to Buď chlap (pravdivý komentář razzora mne dostal do kolen 😅)?  A nebo ještě lépe třeba 9% cool girl či basatardi? Smutné... (10.01.2024)

Stojaté vody české kinematografie zastoupené prvoplánovými romantickými komediemi či magnusovsko-troškovskými tragédiemi se v posledních několika letech začaly kvalitativně čeřit čím dál častěji, takže skutečně dobré filmy už nejsou takovým ojedinělým zázrakem jako dřív. Přesto se však musím přidat k ostatním a zatleskat tomu, jak se #annaismissing sebevědomě vrhá mezi langošovské veselohry, artové minimalismy a více či méně povedené satiry, aby ukázala, že se u nás pořád dokážou natočit dobré žánrovky. Detektivky mají v Čechách dlouholetou tradici, místní veřejnoprávní i komerční televize si udržují sledovanost produkcí nepřeberného množství prakticky totožných kriminálek, #annaismissing naštěstí stojí mimo tento sterilní proud a svým thrillerovým zabarvením nabízí divákovi ne závratně originální, ale velmi dobře odvedenou svěží podívanou. Není moc času se nudit, přes pár zaškobrnutí film udržuje diváka v napětí, poctivě mu dávkuje informace tak, že díky flashbackům ví o trošku víc než hlavní vyšetřující hrdinka, ale na druhou stranu zaostává za tím, co ví další postavy. Je tedy stále od pravdy dostatečně distancován a má možnosti si tvořit vlastní síť více či méně pravděpodobných závěrů aniž by byl schopen s jistotou určit, který z nich je ten jediný správný. Zápletka po svým povrchem subtilně, avšak velmi čitelně načrtává téma digitální stopy, jak internet funguje jako jedna velká databáze našich životů, každý má svojí složku, která je více či méně otevřená k nahlédnutí veřejnosti. Společně s akcentováním jazyka dnešní generace Z je snímek proto velmi autentický a hlavně aktuální. Problémy, kterými se zabývá ovlivňují nás všechny a je správné, že na něj #annaismissing tímto srozumitelným moderním jazykem upozorňuje. Zručnost tvůrci neprojevili pouze na papíře, film díky kameře, osvětlení, barvám a hudbě je krásně vypadající a neotřele elektronicky ambietně znějící podívaná, u které lze říct, že opraveně stojí jednou nohou v osvědčených evropských vizuálech a je proto ještě větší radost na to koukat. O to víc je vlastně smutné, že tak svěží a vlastně i potřebný film v kinech získal minimální pozornost, tvůrci by však na sebe i přes tyto neúspěchy měli být hrdí, protože natočili film, který je důkazem, že i odvážnější žánrovky se u nás umí natočit dobře. (22.11.2023)