Cementová zahrada
The Cement Garden
Der Zementgarten
Režie:
Andrew BirkinScénář:
Andrew BirkinKamera:
Stephen BlackmanHudba:
Edward ShearmurHrají:
Andrew Robertson, Charlotte Gainsbourg, Alice Coulthard, Ned Birkin, Sinéad Cusack, Hanns Zischler, Jochen Horst, William HootkinsObsahy(1)
Snímek scénáristy a režiséra Andrewa Birkina CEMENTOVÁ ZAHRADA je adaptací známé novely současného britského spisovatele Iana McEwana. Mysteriózní a místy bizarní příběh, vyprávěný z pohledu pubertálního chlapce, překvapuje svou originalitou, otevřeností a dokonalým zvládnutím látky. Zachycuje situaci čtyř sourozenců, kteří v osamělém domě po náhlé smrti otce pohřbí ve sklepě do betonu zemřelou matku, aby mohli zůstat pohromadě jako "páni" domu a neskončili v sociálním ústavu. Děj se odehrává v několika horkých letních týdnech v nevábném prostředí zanedbané periferie. Všudepřítomná atmosféra zmaru a nehybnosti obklopuje dětské postavy, které prožívají zcela všední, drobné epizody. Musejí se však vyrovnat s obrovským vnitřním tlakem, s nelehkým údělem dětství a puberty. Nejstarší sourozenci, Jack a Julie, nakonec dospívají ke incestu (krvesmilstvu), přičemž si uvědomují, že se tím uzavírá patrně nejvýznamnější etapa jejich života. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (165)
Pokud shlédneme film a přečteme si jeho knižní předlohu, zjistíme, že film, ačkoli doslovně převypráví děj knížky, se nedokáže výsledným diváckým dopadem rovnat s rozpoložením v jakém se čtenář ocitne po dočtení předlohy... Postrádám zde jakoukoli stopu "autorského rukopisu", naturalističnost a onu bizardní směs znechucení, morbidnosti a nadsázky, která se v knize objevuje ()
Kamera: Stephen Blackman ... velice zvláštní příběh, ale hlavně mě dostal konec. Takhle nečekaně utlý příběh(asi to bylo tím, že na obalu dvd bylo napsáno 101 minut) jsem nikdy nezažil. Z herců bych chtěl hlavně vyzdvihnout Charlotte Gainsbourg, ale i ostatní dětské role jsou zahrány dokonale. ()
Bezprostředně po shlédnutí nemám slov. Přestože jsem již o tomto snímku hodně slyšela, dokonale mě šokoval. Osudy dětí, z nichž každé si nese svou bolest a své tajemství, podivná láska bratra a sestry, mladší bratr hrající si na holku a děvče píšící dopisy své mrtvé matce. Již ze samotného námětu opravdu zamrazí. A když se k tomu připočte zvláštní zastřená atmosféra jednotlivých obrazů a tajemného hudebního doprovodu, věřte, že na tento snímek nedokážete zapomenout... ()
Na čsfd mi vadí, že tu nejsou půlhvězdičky. Betonová zahrada je přesně na čtyři a půl. Není to úplně nezapomenutelné, ale zároveň ty scény masturbace.. Nebo když skočí ten malý na maminku a jí bezmocně spadne hlava a udeří o stolek... Nebo ta puklina... A pak ten závěr... Ne, stejně nemůžu dát pět. Něco mi tam prostě chybí, přestože uznávám, že dokonale zvrhlá McEwanova předloha, mimochodem jedna z mých nejoblíbenějších knih, se na stříbrné plátno lépe převést asi ani nedala... ()
Hm, zajímavé citlivé francouzské. A přez to všechno mně to nechytlo. Možná je to tím, že se celý film odehrává ve "vzduchoprázdnu" a to nemám ráda, protože takhle to přece nikdy není. Pokud se týká děje, žádný div, že se psychika dětí po smrti svérázného otce a nemocné matky se vším vyrovnává po svém. Přežít jak nejlépe to jde, to je cíl nejen náš, ale Jacka, Julie a i chlapce, který v zrcadle hledá svou mámu. Jak smutné, jak kruté.Tento film mi připomíná svým pojetím sexuality snímek Snílci a svým vykreslením křehkostí dětské osobnosti film Anděl u moře (Un ange à la mer). ()
Reklama