Tri zlaté dukáty
Three Golden Ducats
Režie:
Mariana Čengel SolčanskáKamera:
Ivan FintaHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Katarína Krajčovičová, Ladislav Bédi, Jozef Vajda, Peter Kadlečík, Jitka Čvančarová, Jana Hubinská, Juraj Hrčka, Michal Isteník, Ondrej Kovaľ, Lesana Krausková, Zuzana Norisová, Marián Labuda ml. (více)Obsahy(1)
Jen tři zlaté dukáty v dlani má zakletá slečna Julie k tomu, aby se mohla vrátit zpátky do života. Vždycky jen jednou za sto let… Juraj není jenom obyčejný venkovský pastýř ovcí, díky místnímu učiteli je vzdělaný, umí číst a psát v mateřštině i anglicky. A díky tomu se u něj z různých knih, novin a časopisů dozvídá o světě, o nových vynálezech a objevech z počátku 20. století. Jeho snem je cesta až do Ameriky. Na to potřebuje peníze. Když se jedna z oveček zatoulá k ruinám starého hradu, objeví se před ním nečekaně tajemná slečna Julie. Je krásná a tvrdí o sobě, že je majitelkou místního velkého panství i se zámkem. Nesmí ale nikomu říct, že někdy počátkem 17. století ji do věčnosti zaklela bohatství a moci chtivá teta, ani o tom, kdo a jak ji může prokletí zbavit. Z minulosti si odnesla jen tři zlaté dukáty, z nichž jen jeden může jednou za sto let nabídnout za vysvobození. Pastýř Juraj, kterého potkává s posledním zlatým dukátem v dlani je její poslední šancí. A Juraj zlatý dukát potřebuje. Za něj by si mohl koupit lístek na loď do Ameriky. Netuší ale, jaké problémy se záhadnou dívkou z časů dávno zapomenutých mu tím začínají. (Česká televize)
(více)Recenze (255)
Co to zas, proboha, bylo?! Celou dobu čekám, že se to nějak rozjede, že tam začne nějaký děj a ono nic. Rozplizlé prázdno, co se plácá odnikud nikam, ale hlavně že borec stále nezapomíná každému vlezle připomínat, že chce do Ameriky. Impotentně odmítá Katku se čtyřkama, furt kecá a kecá a kecá se zakletou Julií, kterou úplně bezdůvodně zaklela nějaká její předabovaná příbuzná s příšerným přízvukem (až poslední dukát zmyzýý, zmyzýýš i tiii). Jediná akční scéna pohádky je, jak jede Jura na kole. Není tam žádná zápletka, teda kromě té, že chce Jura do Ameriky a není tam ani žádné výrazné zlo, které by bylo nějak poraženo. Skoro všechny postavy jsou naprosto ZBYTEČNÉ a pro děj (tedy pro to, aby se Jura dostal do Ameriky) nemají lautr žádný vliv. I ta dějová linka s Katkou se čtyřkama naprosto vyšumí do prázdna. Vůbec nechápu, proč se to má v názvu dukáty, když si z celé zbytečnosti divák odnese jen to, že Jura chce do Ameriky. Pohádka je filmový žánr, který MUSÍ mít děj, jasný tah na bránu, to není žánr jako horor, který zaplácnete gore efekty, katastrofický, který zaplácnete destrukcí, nebo akční, který zaplácnete výbuchy a střílením. Pohádka potřebuje děj, tam prostě hezká výprava nestačí. Hrozný opruz, Janákův Klíč vede o parník. A nemyslím zrovna ten, kterým se dostanete do Ameriky. ()
Na mojej cyklotúre som raz išla okolo známej pajty, (kde sa kedysi natáčal Sokoliar Tomáš a teraz už zrekonštruovaná opäť poslúžila filmárom), práve keď tam natáčali túto rozprávku, hoci vtedy som to ešte nevedela. Známe výhľady potešili moje srdce, žiaľ krásne exteriéry nestačili. Viem si predstaviť, že nejednému "hrdému" Slovákovi sa v krku vzpriečila mandarinka, keď zbadal dedinskú zábavu vyzdobenú v ukrajinských farbách, no hneď nasledoval záber na polonahého hlavného hrdinu, aby manželky stačili zahamovať prepnutie programu. Som netušila, že sa pri pasení oviec a rúbaní dreva, dá takto dokonale vyrysovať postava. Dej plynul ako zrýchlika, je pravde, že som sa ani nestačila nudiť a už bol koniec, ale nestačila som si ani vytvoriť vzťah k postavám a ich motívom, hoci sa o to film ani trochu nesnažil. Takže také neurazí nenadchne, ale skôr na jedno pozretie. ()
Pohádka která ničím vysloveně nevybočuje ale současně se v ní nic vysloveně nepodělalo, čili na současné české poměry těžký pohádkový nadprůměr. Častým úskalím mnoha pohádek přitom bývá námět a scénář. Pokud selžou ty, už je vlastně jedno jaká je kamera a jak dobří herci v tom hrají. Tři zlaté dukáty z tohoto hlediska fungují pohádkově uvěřitelně a osobně oceňuji relativně přesně chycené reálie jednotlivých dob. Drobné chybky působí v dobrém slova smyslu "jakubiskovsky" a jsou zde ve snesitelné míře... Celkový dojem: 75% ()
Docela zajímavá pohádka, která je zabalená v netradičním hávu a přitom si zachovala pohádkový ráz. Šlechtična (náhrada za klasickou princeznu) je sympatická, Juraj patřičně švarný mládenec, Katka správně nadutá vesnická buchta a pan učitel, řádný zástupce nezištné pracující inteligence. Pokrok snoubící se s pověrami je zobrazen velmi realisticky a uvěřitelně, stejně jako pohádkové prvky. trochu mi vadil začátek, kde nebylo moc dobře nastíněno, proč to ta zlá teta udělala zrovna tak a v té chvíli. Dialogy žádný zázrak, ale nebyly úplně mimo mísu. Trochu chyběl humor, zase scenérie byly úchvatné. Jako celek to vidím tak na tři hvězďule. ()
Príbeh: Princezná zakliata v čase a posledná možnosť na zrušenie jej kliatby je v rukách miestneho pastiera oviec, ktorý má ale obrovské ambície. Herecké obsadenie: Prvotina Ladislava Bédiho a ženská časť publika mi dá za pravdu, že celkom dobrí rozbeh. Herecké esá ako Vajda alebo Labuda nebudem ani komentovať. Prevedenie: Veľmi priamočiary rozprávkový príbeh, ktorý vďaka svojej krátkej stopáži nemá šancu nudiť. Príbeh tisíc krát obomletý ale zas má aj určité prvky inovácie. Pocity: Pre mňa veľmi milé prekvapenie od ktorého som nič nečakal a dostal som veľmi slušne natočenú rozpávočku s príbehom a sympatickým obsadením. Pridaná hodnota: Pekná slovenská rozpráva so zamilovaným happy endom. 75% ()
Galerie (53)
Zajímavosti (8)
- Katarína Krajčovičová uviedla, že natáčanie v exteriéroch bolo oveľa náročnejšie než to, na čo je zvyknutá. Najnáročnejšia scéna bola pre ňu tá záverečná, ale predovšetkým emočne. (Arsenal83)
- Ladislav Bédi se kvůli roli pastýře Juraje naučil jezdit na koni a také strávil nějaký čas na ovčí farmě: „Pokusil jsem se pochopit, co všechno musí dobrý pastevec umět. Při natáčení ale vypadala práce se stádem ovcí úplně jinak. Musel jsem se popasovat s tím, co přinesl daný okamžik,“ uvedl. (SONY_)
- Katarína Krajčovičová: "Pri svojej prvej role som sa spoliehala na režisérku Čengel-Solčanskú. Na pľaci bola moja nervozita a radosť vyvážená. V režisérke som mala istotu, pre mňa je to obrovská ikona a mohla som sa na ňu plne spoľahnúť." (Arsenal83)
Reklama