Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. (1638 1715) se stal králem už v pěti letech, ale ujal se vlády teprve v roce 1661 po smrti kardinála Mazarina. Jako chlapec měl zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako MoliŹre. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a MoliŹrem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (72)

wosho 

všechny recenze uživatele

Další film, který se maskuje jako životopisné dramu o Lullym a při tom je to o souboji třech dominatních osobností, o vášni a lásce a hlavné o tom uspět za každou cenu, i přes mrtvoly. A to vše zabalené do nádherné výpravy, krásných obrazů a překrásné barokní hudbě. Ale to vše by nefungovalo, nebýt skvělého herecké tria. ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Moc hezký film, který na mě ale spíš než jako film působil jako encyklopedické heslo ,,Jean-Baptiste Lully" případně ,,Ludvík XIV." A protože jsem o těchto pánech už něco četl, snímek mě jaksi nepřekvapil. I tak se tu ale pár silných momentů najde (např. závěrečný Moliérův danse macabre), navíc hudba je skvělá, kostýmy, choreografie, to všechno funguje. Jsem spokojený - co jsem čekal, to jsem dostal. ()

Reklama

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

75% - Tříhvězdičkový film s pětihvězdičkovou hudbou. Král tančí je vizuální óda na Krále slunce a na hlavní dva kulturní velikány, které živil svou přízní: Skladatel Lully a dramatik Moliére. Autorům jsem jejich verze historických postav nezbaštil ani náhodou, a kromě pěkných vizuálních kýčů a pár ďábelských herců neměl film sám o sobě co nabídnout. Chybělo mi sdělení, a aspoň trochu vypravěčské přesvědčivosti. Navíc, bohužel, člověk se (díky některým použitým klišé) neubrání srovnání s Formanovým Amadeem, ze kterého mi vyšlo, že Le roi danse je vlastně skvělý videoklip delší minutáže k Lullyho hudbě v jakostním podání orchestru Musica Antiqua Köln. Nic víc… ()

Pavlínka9 

všechny recenze uživatele

Je to už 12 let, co jsem tento film viděla poprvé, ale přesto si ho detailně pamatuji dodnes. Neskutečně jsem se těšila, až se na něj zase podívám a nezklamal :) Pro mě hlavně výborná dvojice Magimel a Terral, což jsou fešáci každým coulem ;) a Karyo se svým Moliérem pouze potvrzuje, že tento film je založený hlavně na mužském elementu a síla, která z něj vyzařuje je obrovská. Film má skvělou výpravu a kostýmy jsou přímo opulentní. Na nic si nehraje, zbytečně se nesnaží ohromit - s lehkostí nám servíruje lásku, touhu, vášeň a nenávist tak obrovskou, že se zde můžeme podívat na to, jak to dopadne - že se z toho dokážou lidi i zbláznit. Vrcholem pro mě je scéna v divadle, kdy Moliér hraje svoji poslední roli - a aniž by lidé v hledišti tušili - je to zároveň i jeho poslední životní role...Ta scéna je fascinující a jedna z nejlepších co znám. ()

Sharlay 

všechny recenze uživatele

Velice silný film. Nádherné téma podbarvené skvělou dobovou hudbou a hereckými výkony zasluhujícími ta nejlepší a nejváženější ocenění. Zvláště skvělá je scéna Moliérovy smrti, která ve vás vyvolá pocit úzkosti a úcty vůči jeho géniovi. Jak krásně zní jeho slova: "To tu ještě nebylo." Zvláště se mi líbí Corbiauovo prolínání scén různých časů a míst za doprovodu skvělé hudby, s níž tento film stojí a (ne)padá. Tento film je pro mě jedničkou na poli dnešní západoevropské kinematografie. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (3)

  • Dvaatřicetiletý Ludvík XIV. (Benoît Magimel)  ve filmu v roce 1670 pořádá představení, ve kterém sám tančí. Představení se koná ve Versailleských zahradách v La salle de Bal, což nebylo možné, protože La salle de Bal byla postavena až v letech 1680-1683. (bllm)
  • Natáčená probíhalo v Německu a Francii. Finální scéna byla dokonce natočena v zrcadlovém sále ve Versailles. (Terva)
  • Za Benoîta Magimela  v tanečním umění zaskakují  dabléři David Berring a Pascale Poulain. Ani Boris Terral nedokázal pořádně odtančit své pasáže, a tak byl najmut dablér Stéphane Imbert. (Terva)

Reklama

Reklama