105 % alibi

...zapletka trosku naivni v dnesni dobe, nicmene je to asi muj nejoblibenejsi dil z cele trilogie...co mne take uchvatilo, ze se, vzhledem k dobe, kdy byl film natocen, v totmo filmu temer nesoudruhuje a ani nezdravi "cest", jak zname z jinych filmu teto periody. Dokonce tam slysim spise "pane kapitane ...", atd. Cely snimek vychazi velmi apoliticky. Samozrejme az na par symbolu, uniforem, apod. (01.11.2015)

O režiséru Vl. Čechovi jsem dosud neměl valného mínění, tímto filmem si mě však zcela získal. Asi budu za kacíře, ale kam se hrabou Hříšní lidé i s radou Vacátkem. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl českou kriminálku, která by této mohla konkurovat. Především nebývá samozřejmostí, že logika zločinu ani logika vyšetřování v žádném bodě nekulhá. 105% alibi má však ještě daleko silnější zbraně. Naprosto odzbrojující Högerův kpt. Tůma, jemuž Bek coby npr. Líbal skvěle sekunduje. Lackovič s Vinklářem brilantní. Vrah je jenom jeden, ale čisté svědomí nemá nikdo. Psychologická přesvědčivost všech možných podezřelých a hlavně výslechy patří k tomu zdaleka nejlepšímu, co znám. Odhlížím ovšem od toho, že jde samozřejmě o neautentickou fikci, pokud budeme srovnávat s dobovou realitou. Nicméně ani stopa po soudružské propagandě. Rok 1959. Mezidobí. Gottwaldovský teror se už přehnal, do pražského jara daleko. Zřejmě ta správná doba, kdy mohly dostávat prostor neangažovaná psychologie, ryze soukromé problémy, ryze soukromé zločiny. Arciže na pozadí fabrik a v rámci socialisticky zestátněné společnosti. Také v této době ulice a restaurace nějak vypadají, lidé se nějak strojí. Je příjemné to vidět. Nebyla to ostatně tak zlá doba, když mohlo u výslechu v policejní kanceláři zaznít: - Smím si zakouřit? - Ano, samozřejmě. To už by dnes asi nešlo. SPOILER Ani skutečnost, že vrah je z prostředí „buržoazních přežitků“, tady nevadí. Příležitost pro kavárenský band. A jediná diverze, totiž roztomile pokleslé zápaďácké časopisy ve stole pana vedoucího – prostě nádhera. (18.08.2011)

Veľmi fajn veľmi stará kriminálka. Zaujala ma od samého začiatku až do konca. Nie že by som pri nej nedýchal, ale prelievanie podozrivých a dôkazov zo strany na stranu a ponechanie diváka v neistote, aj keď uz niečo tuší, bolo zvládnuté výborne. Teda zaokrúhlim nahor. –––– Tak nám zabili Ferdinanda, pane Batista. (01.11.2023)

Na svou dobu překvapivě vydařená detektivka, která nenudí ani při repríze (možná i proto, že už jsem po letech zapomněl, kdo je vlastně vrahem). Výborná dvojka vyšetřovatelů, plný ranec podezřelých, zavádějící stopy, které udržují napětí, občasné odlehčení lehkým nenápadným humorem, několik pro mě zajímavých dobových detailů, a především skvělý Karel Höger, precizně civilní, přesto splňující všechny požadavky výrazné filmové postavy. (04.10.2013)

(2x) Vynikající záležitost! Startujeme velkolepou éru československé krimi tady a teď...! Již úvodní příhoda v prostředí nočních ulic a zatemnělého býtu doslova rozpoutala úžasně ponurou atmosféru, místy s prvky filmu noir, a až na pár odlehčení vydržela až do konce filmu. Vzhledem k roku vzniku se mezi příslušníky VB místy ještě hodně "soudruhuje", ale u tohohle oslovení veškerá přítomnost komunismu na pozadí snímku končí. Film rozpléta především síť vztahů, kde důležitou roli hraje i svědomí zadržených postav a řeší výlučně nepolitickou kriminalitu s výrazným důrazem na problematiku světa mladých lidí /více rozvinutou v Krejčíkově filmu Probuzení ze stejného roku/. Vedle atmosféry a napětí držící pozornost od začátku do konce patří mezi hlavní tahy filmu Karel Höger v roli kriminalisty-kapitána Tůmy, vytvářejícího spolu s Josefem Bekem coby nadporučíkem Líbalem v podstatě první "seriálovou" detektivní dvojici v našich končinách (viz. pokračování Kde alibi nestačí a Alibi na vodě). Přidanou hodnotou pro mě nejsou s odstupem času ani tak Menšík s Vinklářem, jako spíše zajímavá ukázky kriminalistiky při projekci dokumentárních fotografií v promítacím sálu :o) Úžasné! Závěreční odhalení vraha za doprovodu gradující orchestrální skladby je rovněž geniální! Vladimír Čech byl tvůrcem, který natočil víc průměrných, režimu hodně poplatných až bizarních snímků, točil žánry všeho druhu a kvalita jeho filmů vždy hodně záležela na aktuálním politicko-společenském pozadí... několik filmů (mimo jiné ze stejného roku psychologické drama První a poslední a z dalšího roku historické Pochodně, obě s opět zajímavou ponurou atmosférou) ale rozhodně dokazují jeho režisérsky talent. (95%) (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (25.07.2018)