Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Komunistický agent, který se zdárně uchytil u troubovitě důvěřivých amerických tajných služeb, to přesto nemá snadné, hrozí mu odhalení, ale přesto zachraňuje českého vědce, kterého chtěli zlí imperialisté unést. Prý to měl být psychologický portrét rozvědčíka, vystaveného silným stresům, ale přesto přesvědčeného o své pravdě... Dnes z toho všeho zůstala nezamýšlená parodie s mnoha dobrými herci, kteří se v takové zhůvěřilosti uvolili účinkovat. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Děj filmu na mě působil velice nevěrohodně. A ten závěr mi připadal jako italský speghetti western, když tam ti lumpíci od CIA seděli na barových stoličkách a sledovali, jak je Lukavský přečurává. Ale zato oba naši agenti v Berlíně, to byla skutečná extratřída, na kterou CIA ani britská či německá zpravodajská služba neměly nárok. Chytrá Iduška Rapaičová napravila, co Lukavský dost naivně a vskutku pitomě zavinil a málem ji přitom nechal pohřbít, ještě že včas utekla Braniborskou bránou na Východ. ()

waits 

všechny recenze uživatele

Koncem roku 1975 se estébák Minařík vrátil ze svého působení ve Svobodné Evropě a koho jeho hrdinská mise chytla za srdce, mohl se dorazit v kině u špionážního filmu. To byly nervy! (nezapomenme, že automobilová honička neměla konkurenci, Jamese Bonda tehdy do kin nějak zapomněli zakoupt, či co). Agent české rozvědky Halva sice nerozumoval o bombách v diverzantském radiu, ale i tak potěšil socialistického diváka jemnou elegancí, se kterou lišácky vodil za nos celé ústředí berlínské pobočky CIA. Jak řekl zadumaně šéf americké pobočky "Vždycky jsem si myslel, že mám patent na myšlení..." Hm..ale když narazíte na lepšího protivníka... ()

Reklama

Slimak 

všechny recenze uživatele

Docela zajímavě zpracovaný špijonátorský filmek.Rozhodně byla jeho výroba velmi úsporná.Místy to sice nudí a závěr taky není nic moc...ale výsledek je slušný.Podivná postavička Kreiskeho v podání Jindřicha Narenty...komický týpek.Je tady pak také plno jiných rozvědčíků a agentů kterých je tolik že se představují v průběhu první hodiny filmu....a pak se v nich stejně čert vyzná. ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Nejsmutnější na tom je, že se člověk dívá na špionážní drama a nejlepší na celém filmu je hudební doprovod…To je k zamyšlení! Než se člověk probere všema těmi špióny – kdo je kdo, kdo s kým peče a proti komu, je víc jak polovina filmu v prdeli a vy už stejně nevíte, jak to bylo na začátku. Sem tam se uskuteční nějaká ta „kruto přísná naháněčka, nebo sledování“ u které málem usnete, abyste se dočkali „nervy drásajícího finále v letištní hale“ – no ty vole, to si dělali snad prdel. Neskutečné množství dialogů, téměř nulová akce, velké množství známých tváří a hlavně NUDA… ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Jestliže Vladimír Čech v padesátých a šedesátých letech jakž takž uměl a pobavil zábavnou rádoby akční agitkou Expres z Norimberka, nebo řemeslně slušnou sérií Alibi, tak tady padnul do nevýrazné normalizační šedi první poloviny sedmdesátých let. Je to strašně nudné a užvaněné podobně jako většina filmů s tímto podtextem a z této doby, a napínavé nebo nedej bože špionážní to fakt není. No a co je nejhorší, že to nefunguje ani v té rovině zábavné a nezamýšlené parodie jak tu hlásá oficiální text distributora.20% ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Film se sice má odehrávat v tehdejší NSR (nebo Spolkové republice Německo), ale podstatná část se točila samozřejmě v prostředí jeho vzniku, tedy v ČSSR. Firma Tanass sídlila v bývalé budově PZO Chemapol, pro barový vstup bylo použito průčelí kubistického domu nedaleko dnešního hotelu Intercontinental, letiště bylo opět pražské, dálniční scény vznikly na D1 v úseku mezi odbočkami na Říčany a Průhonice, a "turecké" exteriéry se připravovaly v NDR (Rostock). Natáčelo se též v Berlíně. (Robbi)
  • Velké množství záběrů, zejména na začátku filmu, zachycuje Památný kostel císaře Viléma v Berlíně. Ten byl vážně poškozen při spojeneckém náletu 23. 11. 1943. Po válce se diskutovalo, zda trosky věže ponechat. V roce 1956 bylo rozhodnuto o nové přístavbě a zbytky kostela se měly srovnat se zemí, ale proti tomu se postavila veřejnost. (Robbi)

Reklama

Reklama