Sněžné bratrstvo

Naprosto famózně natočené drama mezi zasněženými Andami. Už v úvodu vidíme mistrovskou scénu pádu letadla, kdy si opravdu připadáte, že v tom letadle sedíte také. Následně pak sledujeme obrovskou vůli cestujících přežít, k čemu se musí odhodlat a jak zvládnout několik týdnů bez základních potřeb v nehostinném pohoří, kde všude jsou jenom hory a sníh. Film navíc umocňuje skutečnost, že se jedná o příběh dle skutečné události. Přeživší mají můj velký obdiv a také všichni tvůrci, kteří se podíleli na tomto skvělém filmu. (24.02.2024)

Sněžné bratrstvo nemám s čím porovnat, protože původní film Přežít jsem neviděla. Což hodlám v nejbližších dnech napravit. Tvůrci z Uruguaye a Španělska spojili síly aby znovu oživili jednu velkou tragédii. Film má drsnou atmosféru a tváře přeživších jsou realisticky strádající, jen v jednotlivých postavách jsem měla trochu zmatek, jelikož si chlapci byli dost podobní. A až na pár výjimek nikdo nevyčníval z davu. (15.01.2024)

Po pravdě si původní film z roku 1993 sice vybavuju a před projekcí Bratrstva mi přímo naskočily i některé scény, ale netroufl bych si říct, která z adaptací je lepší.  Tady jsem si "užil"  nervydrásající a ve finále dojemný a obdiv vyvolávající příběh o lidské vůli po životě. Bayona pak sympaticky nikoho z přeživších nestaví nad druhé a celé svědectví tak má mnohem autentičtější obrysy. Nezabředává se ani do laciného dobrodružství ani do artové těžkopádnosti, na diváka pak  tedy díkybohu nečekají dvě a půl hodiny emmerichovské bombastičnosti nebo tarkovského prudy, ale strávíte čas s (ne)příjemným lidským příběhem, kde by si každý z nás dokázal představit i sám sebe. (07.01.2024)

Známou historii pádu letadla v zasněžených Andách, jehož ztroskotaní cestující se museli kvůli přežití uchýlit ke kanibalismu, zpracoval už americký film Přežít z roku 1993. Bayona oproti němu nabízí modernější a filmařsky špičkové zpracování (včetně výborné kamery a intenzivní scény samotné havárie), a kromě toho tento příběh o síle lidské vůle a houževnatosti vrací spolu s herci zpátky na španělsky mluvící půdu. To je ale v podstatě všechno, protože dějově snímek pochopitelně nemá moc čím překvapit. Jednotlivé postavy jsou až na výjimky zaměnitelné mezi sebou a jejich trýznivé osudy slouží filmu zejména k emocionálnímu dojetí diváků. Sympatické je na něm ale to, že jde opravdu o poctivé a do detailu realistické dobrodružné survival drama, nezatížené nutností cpát do děje i osobní konflikty mezi postavami, které se tak mohou více věnovat praktické stránce vlastního přežití. Potěší i nízká míra patetičnosti a velmi decentní a humánní přístup k tematice pojídání lidského masa. (09.10.2023)

// Už jsem chtěl jít napsat, že tady někdo poctivě vykradl soundtrack ke Ztraceným, ale když se mistr opakuje sám, tak mu to vlastně ani nemůžu mít moc za zlé. Letadlo jako letadlo, žejo. Jinak 140 minut je přepal, v klidu by se to vešlo pod dvě hodiny a stejně tak musím říct, že Nic nás nerozdělí (který jsem okamžitě dostal chuť si pustit) byl daleko intenzivnější a sžíravější zážitek, nicméně Bayonovi ty survivaly jdou, a po velmi explicitní scéně samotné havárie servíruje další silnou podívanou, která testuje divákovy nervy, žaludek a bohužel místy i trpělivost. Mocné finále i parádní kamera to každopádně zpečetily na 7/10 a Netflix si tak zkraje roku připisuje vzácně povedený filmový zářez. (06.01.2024)