Dave

Hollywoodská šablona, tzn. velmi předvidatelný děj, černobílé postavy, patetické projevy a naivní úvahy o tom, co je správné... . Ano, to všechno v tomto filmu je, ale je to sepsané a zahrané tak dobře, že to nevadí. K. Kline to dává tak, že nemáte problém uvěřit mu jak prezidenta dacana, tak jeho dvojníka. Weaver toho prostoru nedostala tolik, ale když ano, byla radost na ni koukat. Díky její Ripley jsem si nikdy nevšiml, že to byla vlastně moc pěkná ženská. Nu a třetí do party Langella, ten to měl jako polihajzlík jednoduché, takže není prakticky co vyčíst. I přes tu naivitu na hraně hollywoodského kýče jsem se nechal lapit. Příběhy o dobrých lidech a o tom, že pořád stojí za to bojovat za správnou věc, často končí jako patetické bláboly, ale Raitmanovi se podařilo uplácat pozitivní a pohodový film, u kterého se budete většinou usmívat. Ke konci už ale bylo toho skautíkovství moc, takže 4* jsou tak akorát. (07.08.2020)

Politika je hračka v rukou mocných, ale co když se taková hračka dostane do rukou obyčejného dítěte? Tím děckem má být Dave, čiliže Kevin Kline a náhoda tak chtěla, aby se z úředníčka stal prezident Spojených států (přirozeně na oko). Dosti k ději. Ivan Reitman umí točit komedie, takové kde není přespříliš trapného humoru. No a právě Dave je příkladem toho, jak lze bez bláznovinek, konfetek, frkaček a balónků odělat hodně slušnou oslavu. Dialogy o tom co je správné, co by mělo být samozřejmostí, ale místo toho je to jen utopie sou lecky až kýčovité, lecky přeemocionalizované, ovšem co se povedlo tvůrcům tohodle filmu, to stojí za příklad. Neuvádějí jen prázdná slova, ale ukazují jak na to. Člověk jenž používá při myšlení i srdce a není jen loutka v rukou vyšší moci může dokázat velké věci. Zkrátka nenuceně vtipná zábava, skvěle zahraná (teda Frank Langella cupitající skrz bílý dům alias chatrč, to jest slušnej pohled), dobře hudbou doplněná. Na pět hvězdiček to není, na to má děj malý spád a delší nezáživné sekvence, ovšem čtyři zcela po právu. (23.07.2004)

Jednu sobotu večer se mi nějak nechtělo spát a do oka mi padla romantická komedie se Sigourney Weaver. A protože mám Sigourney hodně ráda, rozhodla jsem se, že se budu dívat. Nelituju. Ano, je to pohádka, strašně nepravděpodobný děj, sem tam klišé, ale na druhou stranu byly některé zvraty zajímavé a scénář docela propracovaný. Hodně rozporuplný děj, když o tom tak přemýšlím. Ale co, Kevin Kline byl sympaťák, Sigourney ani nic zkazit neumí, ve výsledku to byla příjemná oddechová podívaná. (15.06.2013)

Byl jsem při tom a přitom... Být "tatíčkem Ameriky." To chce výkon. To jest úkolový most, ke stropu "hops," kariéry skvost, vrchol stop. Důležitý, leč vysilující post. Job - den i noc. Boj za čest, spravedlnost, důslednost. Za čistý stůl, svůj postoj. Nepoddat se moci skalpelu, která by zařízla řád, znetvořila tvář úřadu. Tak praví pravý první muž. Podpořen důvěrou, projevenou davem. (20.11.2018)

Hodně povedený film o záměně amerického prezidenta. Žádný bláznivý Reitman ve stylu Krotitelů duchů či bláznivý Reitman jako v Evoluci, nýbrž tohle je detailně propracovaná inteligentní komedie s vážným tématem, jak zastoupit prezidenta v kómatu. I když si chvílemi říká divák, že první dáma by poznala okamžitě svého manžela, tak tady jej pozná až po čase a nakonec se z toho vyvine i pěkný románek. Kevin Kline dvojníka zahrál bravurně stejně tak jako Sigourney Weaver první dámu, ale u ní mě to vůbec nepřekvapuje. Reitman ji měl již ověřenou z Vetřelců a především ze svých Krotitelů duchů a podle mě do role první dámy se z těch hereček 80. a 90. let hodí nejvíce. A ti dva prezidentovi rádci hráli také skvěle. K tomu propracovaný scénář a je tu pro mě jedno velké překvapení. Škoda jen, že tento film není tak známý jako jiné od Ivana Reitmana. [6270. hodnocení, 160. komentář, 71%] (22.07.2019)