Divá Bára

Okouzlující krajina Šumavy a v ní překrásná Vlasta Fialová jsou skvělým základem filmu o závisti, pověrách a životu na vesnici. Kněz je vedle Báry jedna z mála kladných postav věřících nejenom v Boha ale i v rozum a přírodní zákony. Zajímavé je porovnání s o deset let novější Ďáblovou pastí, kde je tomu tak nějak všechno naopak. (12.02.2021)

Pozoruhodný melodramaticko-lyrický snímek, vyznačující se na svou dobu poměrně neobvyklým pohráváním si s obrazem. Kamera skutečně u některých scén vizuálně vyjadřuje to, co se většinou ve filmech vyjadřuje slovně, a je třeba podotknout, že právě tato vizuální stránka filmu a rovněž herecký výkon Vlasty Fialové řadí tenhle snímek mezi to nejpovedenější z pamětnických filmů. Ovšem abych nezapomněl, rovněž hudební složka a vlastně i nazvučení některých scén (byť už se na něm trochu podepsal zub času) pomáhají doladit celkovou atmosféru. (12.07.2003)

Moc pěkné zpracování tohoto knižního pokladu české literatury. Malebnost českého venkova versus pokřivené povahy většiny jeho obyvatel, z nichž jako hvězdy vynikají Bára, Eliška či farář. Herecké obsazení naprosto trefné, výkony protagonistů také povedené. I přesto, že se dle mého jedná o jeden z nejpěknějších historických snímků české kinematografie, nemohu dát v hodnocení maximum - na to by mě musel film více "chytnout". Ale jinak moc pěkné dílo, kterému neškodí ani čas a doba. (20.01.2008)

Vlasta Fialová je má oblíbenkyně, možná i proto, že jsem měla tu čest ji vídávat na brněnských divadelních prknech. Nádherná žena s uhrančivým pohledem a sametovým hlasem, jaký neměl obdoby. Bára v ní našla ideální představitelku, představit si v podobné roli naivní Gollovou (Miluji ji, aby nedošlo k omylu) či některou ze vznosných předválečných hvězd je nemožné, žádná z nich v sobě neměla tu Fialové divokost, vášnivost a nespoutanost. Mimochodem, podobně dokázala po letech hrát další má milovaná Brňanda, Libuše Geprtová. Ale to je jiná kapitola. Povinná četba se v Divé Báře přetavila ve strhující příběh, napínavý a temný, naštěstí s dobrým konce,. Co je to happy end jsme ještě tehdy neviděli. Já ji totiž viděla odhadem v roce 1966-7! A Vrchota byl zamlada fakt fešák. Mimochodem, některé předsudky se doteď moc nezměnily, že? (26.05.2008)

Bože, ten film ale utrpěl lety. Jeho forma, kdy celým filmem téměř bez přestávky zní symfonická hudba a patos, střihová skladba, kdy se vrší celky na polocelky a detail téměř nezavadíte. Nebýt možnosti sledovat rozkošnou Vlastu Fialovou, tak se tohle, jinak dobře se čtoucí drama Boženy Němcové, nedá dokoukat. Jak by asi filmový přepis literárního díla vypadal, kdyby ho dostal do rukou třeba Vávra nebo Vláčil a ne průměrný režisér Čech? Tahle adaptace mi zde na ČFD přijde příliš přeceňovaná. (09.05.2021)