Děti noci

Silně autentický snímek podpořený stejně laděnými hereckými výkony a dialogy. Směřování příběhu odnikud nikam považuji za záměr, přesto si dokážu představit, že šlo v depresivní náladě a emocích ještě víc přitlačit. Přesto povedená záležitost a další důkaz, že česká kinematografie není v krizi - chce to jen dát prostor (a peníze) těm správným lidem. (43. MFF KV - 7.7.08) (14.07.2008)

„Dneska bez školy nic nedokážeš.“ – „Co bych´ měla dokazovat? Komu?“ 100% nedávam len preto, že ma až urazilo, aké je to krátke. Pritom postavy, prostredie, doba a príbeh, by mali na štvorhodinovú verziu, ktorú by som pozeral aspoň raz do roka. DETI NOCI sú nielen silný film, ktorý vás dojme i pobaví, ale urobil jednu dôležitú vec. Dnes sa robí strašne veľa filmov o tínedžeroch, o tom, akí sú strašne komplikovaní a ako to majú ťažké. Tiež sa robí veľa filmov o tridsiatnikoch, čo je vek, kedy sa, vraj, človek „začína definitívne usadzovať“. Nakrúcajú sa filmy o kríze štyridsiatnikov, o kríze päťdesiatnikov, o kríze šesťdesiatnikov - i o dôchodcoch. Celý svet ale veľmi zvláštne ignoruje jednu podľa mňa pozoruhodnú sortu ľudí a práve o nej DETI NOCI rozprávajú: potom, čo človek (povedzme ako 20-ročný) vyjde zo škôl a predtým, ako sa v tridsiatke „usadí“, ho čaká veľmi ťažkých desať rokov. Je to až tajomné desaťročie, kedy človek dospieva a mení sa oveľa viac, ako v puberte, hľadá seba a všelikoho ďalšieho, dosť veľa vecí je mu fuk, no na iných, zdanlivo hlúpych, mu záleží až do obetovania holého života. Je to tragikomické, temné a čudácke obdobie a že to dokázal výborne zahrať Jiří Mádl ma v podstate neprekvapilo (občas motyka vystrelí, otázka je, ako s tým dokáže naložiť v ďalších filmoch), ale Martha Issová ma zaujala už v TAJNOSTIACH z produkcie Jana Svěráka a ako predavačka Ofka dokazuje, že... nenapadá mi žiadna dostatočne obrovská poklona, ktorá by aspoň sčasti charakterizovala to, čo táto herečka v DEŤOCH NOCI predvádza. (10.05.2010)

Z Dětí noci je cítit neuvěřitelný závan nadšení. Děti toho chtějí vyjádřit hodně, možná se do toho zamotávají víc, než by chtěly, ale po pravdě komu to vadí? Podle zdejšího (ne)nadšení asi všem.__ Já však seru na zdejší kritiku (jinak se to prostě nadá napsat!) a pasuji film slečny Pavláskové na jeden z nejlepších českých filmů roků uplynulého. Je těžký ospravedlňovat film, který většina zdejšího osazenstva vyfuckovala a zlomila nad ním bič. Avšak Děti za to stojí__ Irena Hejdová vyhrává Cenu Sazky ze nejlepší nerealizovaný scénář roku 2005 (takže, tak děravý příběh to zase nebyl). Tohoto mini skvostu se teď ujímá Michaela Pavlátová (nominace na Oscara za Řeči, řeči, řeči...) a obsazuje dva nejlepší mladé herce současnosti. Martha Issová hraje Ofku moc pěkně. Holka je to šikovná, avšak její postava je těžko uchopitelná. Je giganticky rozporuplná (asi jako každej člověk v mém věku). Chvíli ji fandíte, chvíli ji posíláte do prdele, avšak stejně se vždycky vrátíte k té první činnosti. To Jirka Mádl je jiný kafe. Santusáckej Ubr, který tančí ve stylu elektrošoků, je v Jirkovo filmografii jako zjevení. Možná někdy přehrává, ale člověk tam vidí snahu to zahrát v takovým tom stylu: "Kašlu na korektnost a toporný výkony, já si udělám po svým!". A zahrál to fakt skvěle, hlavně po svým. Oba herci / obě postavy se vzájemně potkávají, hádají, smiřují. A to strašně roztomilým způsobem (dost těžko popsatelný, když jste film neviděli...). Aby si nakonec uvědomili, že oba dospěli a že teď je čeká největší zkouška: a to vymanit se z dětského světa.__ A pak je oba vidíte na modrém koberci na fesťáku ve Varech. Drží vehementně Křišťálový Glóbus, který je pro ně giga úspěch. Říkáte si jak moc jim to sluší, ale hlavně jim to přejete. Že se konečně někdo dokázal prosadit aniž by k tomu potřeboval hvězdné kauzy a nebo bohatý tatíčky-mafiány. Super záležitost! Tak co, ospravedlnil jsem? (28.03.2009)

Kdyby tu snad byl někdo, kdo by dal na moje hodnocení, ten ať zví, že jsem u tohoto filmu usnul. A to se mi v kině moc často nestává... Jestli byly zbylé tři hvězdy ukryté v pasáži, ve které jsem spal spokojeným spánkem, kéž mi tvůrci prominou. Ale to, co jsem jinak viděl na víc než dvě pěticípé ozdoby rozhodně nemá. (28.05.2011)

Česká filmová scéna si může zatleskat, konečně zajímavé téma navíc nadprůměrně zahrané. V Karlíně jsem nikdy nebyla jindy než v noci a jinak než potemnělou a nebezpečnou díru ho neznám, takže ve mě vzbudil přesně požadovanou atmosféru. Myslím, že s Ofkou se může více či méně ztotožnit každý mladý člověk, Mádl byl překvapivě sympaťák, škoda toho nemastného neslaného konce. 70% (25.03.2009)