Zvoník u Matky Boží

Milé překvapení. Na to, že se jedná o Disneyovku primárně určenou pro děti, mi příběh přišel docela dospělý (samozřejmě až na postavy kamenných soch), zejména soudce Frolo působil opravdu démonicky. Předlohu jsem sice nečetl, ale neřekl bych, že její srovnávání s převodem na plátno je významené kritérium pro hodnocení filmu, obzvlášť animovaného. Animace docela pěkná, hudba a písničky tradičně u disneyovek výborné. (HD, orig.) (28.10.2013)

Spraviť z knihy, ktorá nepatrí k detskej literatúre ani svojím rozsahom, ani svojim dejom, ani svojimi postavami či záverom; úspešný animovaný film pre deti, si vyžaduje radikálne zásahy do pôvodnej predlohy. V tomto prípade to znamená zmenu názvu z Chrámu Matky Božej na Zvonára u Matky Božej, pridanie novým postavičiek-hovoriacich gargoylov a tancujúcej kozy, obohatenie o množstvo pesničiek a hlavne záver veľmi odlišného znenia. To všetko spolu vytvára vlastne nový príbeh, veľmi voľnú adaptáciu, ktorý ako klasická disneyovka funguje veľmi dobre, avšak čaro pôvodného Chrámu nahradiť nedokáže. Hudba Alana Menkena, ktorá vznikla v spolupráci s Stephenom Schwartzom pôsobí lepším a vyváženejším dojmom než animácia. (28.09.2011)

Celovečerní filmy ze studia Disney zažily v 90. letech spoustu změn oproti těm starším, klasickým pohádkám typu Sněhurka, Popelka, 101 dalmatinů atd. Tou podle mě hlavní změnou je pro 90. léta typická rovná linka, kterou vidíme především na postavách. Dříve byli obličeje postav krásně kulaté, teď jsou takové rovné či šikmé až ostré. To jsme mohli poprvé vysledovat u ALADINA z roku 1992. Dále tento styl následoval u POCAHONTAS, HERCULESA a právě u ZVONÍKA U MATKY BOŽÍ. Mě osobně se tahle animace nelíbí, ta starší byla hezčí, taková malebnější. Ačkoliv u Zvoníka mi to vadí nejméně. Jelikož zde si dali animátoři hodně záležet na zpracování chrámu Notre Dame a celkové středověké Paříže, což se jim skutečně povedlo. Notre Dame od společnosti Disney je prostě úchvatný. Tou druhou hlavní změnou, že už chybí desítky zpívajících, roztančených zvířátek, které byli neodmyslitelné nejen u celovečerních filmů Disneyho. Tady je už jen pár oživlých chrličů na římsách katedrály a sem tam nějaký ten ptáček. Co ale rozhodně se musí zmínit, tak upravený děj od literární předlohy Victora Huga a také jakékoliv jiné filmové verze. Jistě je upravený kvůli tomu, aby ve filmu pro děti nebyla vražda. Frolo proto po ní netouží jako muž po ženě, a tak tento důležitý zásah musí být nějak nahrazen. Proto je Esmeralda nesnášena Frolem z důvodu, že je pouhopouhá cigánka a on využije chvíle, když kýchne a z ohně vyletí růžový mrak, aby ji obvinil z čarodějnictví. Další změnou je zachránění Esmeraldy Quasimodem z popraviště na lanu, a to až v samotném závěru filmu, po kterém se strhne obrovská vřava před katedrálou. Vylití sudu s vařícím olovem překvapivě nechybí. A ačkoliv byla na začátku vynechána vražda, Frodo končí podobně jako čarodějnice v klasické verzi Sněhurky... Film jsem viděl necelý týden po požáru Notre Dame 15. dubna 2019. [4484. hodnocení, 100. komentář, 73%] (22.04.2019)

„Ochutnáš nejrůznější druhy sýrů.“ „Dáš si šneka!“ Od mala mám tuto disneyovku nejradši ze všech a před nedávnem jsem ji viděl znovu jako již dospělý a musím uznat, že je to opravdu výjimečné dílo. Příběh o Zvoníkovi je sám o sobě trochu depresivní, ale tady je podán mile, ale přitom velmi dramaticky a napínavě. Z postav mi byla nejsympatičtější trojička chrličů, z nichž každý měl svou výjimečnou osobnost a styl. Písniček bylo na můj vkus docela dost, ale všechny jsou zapamatovatelné, krásné a perfektně podpořené obrazovou složkou. Animace je úžasná, pohyby postaviček jsou přirozené a akční, ale pořád to působí jako poctivý animovaný film. Musím také pochválit český dabing, který je myslím ještě o chlup lepší než originální znění, které je trochu mdlejší. (29.06.2021)

Jako dítě jsem to hltal pravidelně tak dvakrát až třikrát do roka a možná je chyba, že je tento roztomilý animák úplně první filmové zpracování, které jsem o Quasimodovi viděl. Když jsem totiž posléze shlédl hraný film s Anthony Quinnem či Anthony Hopkinsem, teprve poté na mě dolehla ona krutost a téměř až hororová atmosféra hrbáčova (nezaměňovat s postavou hrbáče, kterého ztvárnil Jean Marais) smutného příběhu... (28.06.2020)