Vraždy podle předlohy

Tak dlouho se chodí se znaleckými posudky k soudu, až se smyčka utáhne. Ripleyovou potom nebudí ze spánku noční můry na téma obludek nořících se z její ploché hrudi, nýbrž vzpomínky na špičky jejích lodiček freneticky stepující po okrajích hajzlmísy. Temné útroby vesmírného plavidla vyměnila Sigourney za pochybné bezpečí interiéru svého bytu, místo kocoura má buzika, Gigerovy nápadité stvůry byly nahrazeny obyčejnými vraždícími psychopaty a velkohubé mariňáky suplují tápající detektivové z oddělení vražd. Napoprvé před dávnými lety mě tenhle napínavý thriller dokonale dostal, setkání po letech bylo bohužel vlažnější, hodnocení sem tedy prásknu kompromisní: 75% (30.01.2012)

Psycholožka Helen Hudsonová (Sigourney Weaver) se tak dlouho zabývala analýzou sériových vrahů, až si na ni jeden z nich došlápl. To ji natolik vyděsí, že se sama začíná potýkat s psychickou poruchou, spočívající v chorobném strachu z opuštění svého bytu. I když se svojí prací dávno nezabývá, série podivných vražd ji donutí přispět svými znalostmi policistce M.J. Monahan (Holly Hunter) a jejímu parťákovi v pátrání. Navíc se zdá, že onen vrah neustále mění svůj styl - a že jen Helen Hudsonová je schopna předpovědět, kdy a jak znovu udeří... Pamatuji se, že když jsem film viděl před lety poprvé, tak mně docela děsil - z dnešního pohledu zjišťuji, že mne asi neděsil film jako takový, ale šílená ženská v podání Sigourney Weaver. Film jako takový je zbytečně dlouhý, zbytečně komplikovaný a některé částí "zápletky" jsem dvakrát nepobral (proč by se měl kolega policistky zabouchnout právě do této ženské, nevím). Samotný závěr už byl vůbec postavený na hlavu, a v té chvilce jsem začal fandit vrahovi, ať se jich konečně zbaví a můžu jít spát... (01.02.2004)

PRO MUŽE: Slabé až slabomyslné. Ale film i tak přináší alespoň 2 ponaučení. První je, že máš-li na mušce magora, nestřílej do ramene, ani do ruky, prostě mu ustřel makovici. Druhé ponaučení – místo snahy dostat se psychologií do hlavy úchylného psychopatického vraha je dozajista užitečnější mu tu hlavu oddělit od těla, případně prostřelit. Výrazně se tím ušetří náklady a poklesne riziko dalších obětí. Obětí jeho, nebo stejně pošahaných následovníků. Podotýkám, že sledování snímku je možné pouze ve stavu nouze. To jest váš pohyb a výběr filmů je omezen nemocí, manželkou nebo vězeňskou správou.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Pro hošíky – kromě sympaticky empatického gaye, který se nedožije konce filmu tu chlapci pro vás nic není. Madame, to musíte vidět. Dvě úžasné a inteligentní ženy, poněkud přeceňující vlastní přitažlivost pro muže i diváky všeobecně, řeší společně i přes vzájemný antagonismus a antipatie nesmírně složitý případ, který pochopíte rychle i Vy. Nemusíte se bát, i přes přítomnost několika sériových vrahů, nebude rušit vaše sledování žádná lekačka. Autoři také tušili, že máte sama svých starostí dost, a rozhodli se proto, že nebudou vaše nervy vystavovat zbytečnému napětí. Prostě příjemná kulisa k šálku čaje o páté a drbárně s děvčaty, co si myslí, že jsou vaše kamarádky. (20.10.2012)

Copycat mě vždy hodně bavil; jednak mi nepřipadá hloupý, jednak má interesantní herecké obsazení. A propós, při pohledu na Harryho Connicka Jr. (mj. uhlazeného swingového zpěváka) mě vždy přepadají asociace, jaké by to asi bylo, kdyby si Ondřej Havelka zahrál sériového vraha (a nechal si kvůli roli vytrhat pár zubů...). (06.02.2010)

Samozřejmě, není to na úrovni Mlčení jehňátek nebo Sedm, ale i tak to není špatný thriller, především díky výborné Holly Hunter v roli vrchní komisařky, která pracuje na objasnění případu sériového vraha, který vraždí podle slavných vražd v minulosti. Vše pak vede k psycholožce (trochu slabší Sigourney Weaver), která je specialistkou na masové vrahy. (24.11.2014)