Vraždy podle předlohy

Copycat je bohužel nečekaně podprůměrný thriller o sériovém vrahovi. Chybí mu prakticky všechny podstatné ingredience pro úspěch v mém oblíbeném subžánru. Charisma serial killera neexistuje, naopak, podobné minely při obsazení této postavy se snad ještě nikdo nedopustil. Dva dny po zkouknutí nevím, že tam nějaký SK byl. Abych nezapomněl, můj dojem výrazně ovlivnila téměř nesnesitelná Holly Hunter, jejíž herecká snaha vyzní­vá úplně do prázdna. Tvrdou a precizní­ detektivku ji nevěří­m a totálně mě iritovala svým ultrapisklavým hláskem. Bohužel... Naví­c ani scénáristicky se není­ čeho chytit a Sigourney Weaver možná ještě teď lituje, že si v tomhle nedodělku zahrála. Dámy a pánové... takhle určitě ne!!! 35% (23.11.2011)

Jeden z filmů, který český dabing zabil. SNAŽNĚ VÁS PROSÍM, POKUD BUDETE MÍT TU MOŽNOST, SEŽEŇTE SI FILM V ORIGINÁLNÍM ZNĚNÍ, protože ty nesmysly, co lezou postavám z úst a mnohdy na ta ústa ani nepasují, by někdo zasloužil pár facek. Film není nikterak šokující, ani nervy drásající a já se k němu v podstatě vrátila kvůli Sigourney a její neobvyklé roli v poloze oběti a ještě k tomu postižené agorafóbií (strach z otevřených prostor). Film nedosahuje kvalit filmů jako je Sedm nebo Mlčení jehňátek, je to jen další z docela kvalitních 90. - tkových filmů o sériovém vrahovi, které se dnes pro samé Jigsawy a motorové pily už nikdo nesnaží natočit, protože téma sériových vrahů v áčkových filmech je buď už zvětralé nebo si ho zabírají druhořadé a třetiřadé snímky či korejská produkce. Nicméně je to pořád kvalitní snímek, i když tak trochu úsměvný - když jsem se dívala na scénu, jak detektivka obdivuje kolegu, kde se proboha tak naučil pracovat s počítačem, že si umí i zálohovat data, tak jsem se vyloženě bavila -, každopádně si zaslouží pozornost, pokud si chcete zavzpomínat a přitom neurazit svůj vkus. (15.09.2012)

Typickej žánrovej průměr s profláklym námětem, na kterym se toho nedá moc zkritizovat ani pochválit. Menší pochvalu si ale přece jenom zaslouží charismatická Sigourney Weaver v hlavní roli a solidně zahranej uchyláček v podání mně neznámýho herce (scény, kdy sedí u compu, neni pořádně vidět a pískajíce si z fotek vybírá další oběť, byly hodně znepokojující). Jinak žánrová jednohubka, která vás na dvě hodiny zabaví, ale jen těžko si na ní pár dní po projekci vzpomenete, natož abyste jí chtěli někdy vidět znova. (04.05.2012)

Nadprumerny thriller o seriovem vrahovi, ktery napodobuje slavne vrahy minulosti, a protoze tym vysetrovatelu neni schopen ho dopadnout, pozada o pomoc specialistku (Sigourney Weaver ma nejvyraznejsi roli a podava nej vykon) na masove vrahy i presto, ze trpi, po neprijemne konfrontaci s jednim zabijakem, zachvaty ci prisernymi halucinacemi a navic neni schopna opustit svuj byt. Rychle odsipajici dej se nezaskobrtne ackoli nekteri herci nepredvadi velmi presvedcive vykony a styl 90.let je mensim minusem v porovnani z dnesni produkci na kterou jsem si zvykl. 70% (11.11.2008)

Uznávaná soudní psycholožka Helen má za sebou traumatizující zážitek s psychopatickým vrahem a je už rok vyřazena z normálního života. Znamená to, že nevychází ze svého bytu. Ctižádostivé vyšetřovatelce Mary se žena zpočátku nejeví jako zrovna ideální spolupracovnice. Brzy se však ukáže, že její zkušenosti jsou neocenitelné. Na obzoru je další psychopatický vrah jehož zákeřnost a troufalost nezná mezí. Na jeden thriller se zde sešlo tolik nápadů až je k neuvěření jak je tvůrčí tým prohospodařil. Režisér Amiel se s výborně propracovaným scénářem popasoval spíše v průměrně rovině. Už několikrát ukázal jak nedobře umí zacházet se speciální látkou jakou měl k dispozici i tentokrát. S perfektními herečkami v hlavních rolích jakými jsou Holly Hunter a především Sigourney Weaver mohl roztočit psychologickou osu, která by na sebe postupně nabalila všechny základní znaky dobrého thrilleru. Psychologie postav je ve filmu potlačena a větší prostor je věnován nevěrohodné komunikaci mezi vrahem, vyšetřovatelkou a psycholožkou. Psychopata ztvárnil William McNamara, který nebyl nic extra a jen jsem litoval, že ho nehrál Harry Connick jež na nás a na psycholožku hrozil podřezáním krku v úvodu filmu a šel z něj mnohem větší strach. Vyšel z toho thriller, který volil různá zjednodušení a držel se zaběhaných standardů s několika dobrými a zajímavými momenty, ale rafinovaným a více originálnějším směrem se z neznámých příčin nechtěl vydat anebo se tak dělo jen vzácně. Jon Amiel rozhodně nebyl správným mužem na režisérském křesle. Jeho film smrděl rutinou. Film měl rozhodně navíc. Mé hodnocení: 60% (03.05.2013)