Reklama

Reklama

Podle skutečných událostí. Když se obchod stvrzený podáním ruky zvrtne, majitel pohřebního ústavu Jeremiah O’Keefe (Tommy Lee Jones) si najme charismatického advokáta Willieho E. Garyho (Jamie Foxx), aby zachránil rodinnou firmu. Tato dvojka se za bouřlivých scén a výbuchů smíchu spřátelí a v inspirativním příběhu odhaluje korporátní korupci a rasovou nespravedlnost. (Prime Video)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (17)

warrenur 

všechny recenze uživatele

Napriek mnozstvu, v sucastnosti uz hereckych hviezd, prikraslili skutocne udalosti mierou mimoriadnou. Az tak, ze to posobi ako naivna pravnicka rozpravka s premrstenou stopazou, ktora vas bude zarucene obcas nudit. Divrak porozumie aj, uz po x-ty-krat a nikdy nekonciace, bicovanie "white-folks" za realne prikoria z minulosti. Zial, postavit na tejto premis dalsi z filmov s tak slabym scenarom je unavne. Skoda, ze tam nepriliali viacej skutocnych realii. Len, ako bolo pisane v zavere, "pre efekt". Slabsi priemer. ()

sedm.1 

všechny recenze uživatele

Průměrný filmový zážitek, vyplývající z prakticky totožného počtu plusů a minusů, nabízejících tato podívaná. Začnu tedy pozitivy a zde musím určitě na prvním místě zmínit obsazení, tedy jednotlivé herecké výkony přítomných hvězd, samozřejmě na čele s výrazným a přesvědčivým Jamie Foxxem, který to tu jednoznačně táhne, nicméně fajn působí i očekávaně Tommy Lee, který i navzdory svému věku odvádí též spolehlivé a silné herectví. Druhé pozitivum pak shledávám v poměrně zajímavém a nevšedním tématu, točící se kolem pohřebních ústavů, s čímž jsem se ještě upřímně v soudních filmech nesetkal, a právě proto to považuji za poměrně osvěžující prvek. A třetí věc, co mě oslovila, byla slušně budovaná atmosféra, využívající především prostředí, kde se film odehrává a prostě působila vážně výraznějším dojmem. Mezi negativa pak musím určitě zařadit jednak výkyvy, co se spádu týče, což vyvolalo až nepříjemně časté momenty nudy, jednak za mě bylo určitě také špatně, že mě daleko více bavily scény odehrávající se mimo soud, než právě ty v soudní scény, které postrádaly vyhrocené momenty, jakoukoliv gradaci a prostě celé to přelíčení nemá vůbec grády, zato právě děj odehrávající mimo ní, tak disponuje emocemi, poutavými dialogy a zajímavými vztahy mezi jednotlivými postavami. No a třetí věc, která se mi nelíbila, bylo závěrečné vyústění, respektive nějaká dějová katarze, která by nabídla emoce, či pointovou výraznost. Tudíž jak jsem hned na začátku konstatoval, průměrný film, se svými plusy i zápory, jinými slovy, o nic světoborného se nejedná, nicméně případný divák se nemusí úplně bát, že by se mohlo jednat o vyloženou ztrátu času. ()

Reklama

Morholt 

všechny recenze uživatele

Tak určitě se nejedná o top soudní drama, ale charakterem případu je přinejmenším zajímavé. Nicméně i tak je to v kostce další příběh z ranku David vs. Goliáš a z nastavených mantinelů film ani na chvilku nenapadne. ale i když je to často až do detailu podle zažité šablony, dá se na to bez problémů dívat a díky hereckému obsazení hlavním hrdinům fandit. Potěší i šikovně zakomponované důvody k úsměvu a své siodvedlo i solidní vyprávěcí tempo. Co se týče rasového podtextu, tak ten je pochopitelně přítomen, ale netlačí se tu tolik na pilu, jak jsem se původně bál. 70% ()

petikacka 

všechny recenze uživatele

Taková neznámá soudní pře pohřebních ústavů, s čímž se jeden nepotkává každý den... ani týden... měsíc... natož rok...Bylo to sledovatelné, bylo to vlastně zajímavé a jednomu z toho může rozum stát. Kdo v tomhle byznysu nedělá asi netuší vo co tu go. A, že se tu dějou věci! Za mě holywůdskypozitivních 70% ()

Streeper 

všechny recenze uživatele

Rozhodně nelituju, že jsem snímek viděla, protože je to povedený a zajímavý film, ale znova bych se na něj už nepodívala. Není to totiž ten typ filmu, ke kterému bych se klidně někdy vrátila. Neurazí, ale zítra si už nebudu pamatovat o čem byl navzdory zajímavému příběhu a obstojným hereckým výkonům. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (7)

  • Film je adaptáciou článku Jonathana Harra "The Burial“, ktorý v roku 1999 zverejnil The New Yorker. (Arsenal83)

Reklama

Reklama