Režie:
Hideo GošaObsahy(1)
Píše se rok 1857 a v Zemi vycházejícího slunce právě nastává období dešťů. Yuuki Gennosuke, samuraj z klanu Kakegawa Enshu, zabil rádce Yamaoka Kenmotsa, pročež jeho jediná dcera touží po krvavé odplatě. A tak se Gennosuke ve snaze uniknout neúnavným pronásledovatelům vydává na cestu do své rodné provincie. Jenže Misa, dcera zavražděného, se nevzdává a společně se svým snoubencem Toriem Dauzaburem a mistrem klanu Katori Gundayou a jeho učedníky se nelítostně žene za tolik nenáviděným vrahem. (EMIA)
(více)Videa (1)
Recenze (14)
Podobně jako Leone jednou provždy změnil tvář westernu, tak Goša tímto jednou provždy změnil tvář chanbara samurajáren. A ne nepodobně způsobu jakým toho docílil ve stejné době právě i Leone. Sice Goša odklon od klasického pojetí ctnostných bushido ctících asketických samurajů nakousl již ve své prvotině, ale až zde svůj podvratný přístup k žánru dovádí k naprosté cynické dokonalosti. Účel světí prostředky a to tu platí v každém okamžiku jak pro klan(y), tak především pro veškeré postavy, které svede dohromady zlatonosná řeka. Ve výsledku je jedno, zda to budete brát jako nastavování zrcadel společnosti (a o to Gošovi nesporně šlo) či čistou žánrovku bez přesahu. Dokonalé je to v obou polohách. Navíc je to celé vyšperkované vypiplanou režií a neskutečným citem pro kontrastní černobílou kompozici plnou nádherných exteriérových výjevů, hrátek s úhly kamery i vypiplaných soubojů, ve kterých se střídají dlouhé pasáže na jeden záběr s rychlými prostřihy z pohledu hlavního hrdiny. Prostě (nejen) žánrový klenot. ()
Samurajský film zasadený v zaujímavom horskom prostredí. Príbeh je tiež zaujímavý. Zaujmú ale hlavne akčné súboje, ktoré sú veľmi dobre zvládnuté, tiež nejaké tie pikantnejšie veci, v ktorých si ako to vidím Goša "libuje". Ale k tým lesom, horám a rieke sa oveľa hodí farba, bohužiaľ tá tu nie je. Hodnotenie: 80% ()
Surové, drsné dobové souboje (kde je jich zde v poměru k příběhu přesně tak akorát - tzn. celkem hodně), hodnoty, kodexy a hierarchie klanů, která je překvapivě v tomto snímku podána srozumitelně a příběh se odhaluje přiměřeně postupně s jakýmsi klidným napětím. Srozumitelné - to možná i proto, že se zde nevyskytuje zase až tak moc jmen a hlavních postav s - pro Evropana - nepochopitelnými jmény a příjmeními. Pro fanoušky oldschool samurajských filmů naprostá povinnost se všemy svými klasickými plus - ať už jde o samurajskou čest a slávu, o které zde budete díky antihrdinovi celkem dost slušně pochybovat, ženskou lstivost a zrady, nástrahy a pasti, ale hlavně - hlavně všichni milujeme ty souboje! Rychlé, svižné, film odsýpá a vůbec - vše je tak, jak to máme všichni rádi. Ou jé! ()
O maličko slabší než předchozí Gošův počin. I tak mi ale tímto filmem dokázal, že opravdu umí a osobně jsem si ho zařadil vedle Kurosawy (myšleno v daném žánru). Začínám také rozpoznávat Gošovy typické motivy: Nedůvěru ke společenskému systému, demaskování ušlechtilých ideálů a odcházejícího samuraje. Tím vším představuje jistou obdobu amerického anti-westernu. Ovšem ve vynalézavější podobě. (Nemůžu nezmínit opět excelentní Cušimův hudební doprovod) ()
Klasicky samurajsky film so vsetkym co k tomu patri! Na to ze ma iba 1 hodinu a 20 minut, stiha toho naozaj dost. Dej je naslapany od prveho zaberu a odmieta polavit. Sermiarske suboje su (beruc do uvahy iba starsie filmy) z tych najlepsich co som videl. Choreografia je vymakana, a nezaznamenal som ani jeden bojovy moment vyznievajuci komicky, ako sa to stane obcas napr. u Kurosawu. Kamera je vynikajuca, a niektore sceny som si musel prehravat viac krat, co ma tak dostali. Napriklad ked Jurotta v rieke prenasleduje troch nepriatelov. Tiez je velmi zaujimave, ze snad ani jedna z hlavnych postav nemoze byt charakterizovana ako kladna ci zaporna. Sword of the Beast si jednoznacne zasluzi vysoke hodnoteniem, ktore tu ma. ()
Reklama