La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(více)Recenze (89)
Je to pár dní, co jsem zjistil, že existuje tento film k Francouzské revoluci. Řekl jsem si, že se někdy na něj podívám, ale vzalo to nějak rychlý spád. A nelituji toho, události v ní jsou vylíčeny skutečně poutavě, současně je tu dost prostoru na to, aby člověk mohl zažít komplikovanost celé revoluce. A že nebyla jednoduchá. Zároveň, navzdory velké stopáži, nikde nevidíme vyloženě hluché místo. Děj je neustále dynamický, má spád. Asi jak to bylo ve skutečnosti. Celá tahle událost nás může dodnes varovat před tím, co se stane, když věci začnou dobře, ale zvrhnout se. Když se k moci dostanou radikálové... ()
Nádhera. Konečně něco, co přibližuje Francouzskou revoluci i naprostému laikovi v oboru, jako jsem já. A Jane Seymour v roli Marie Antoinetty je naprosto perfektní - kam se hrabou ostatní herečky, ztvárňující tuto osudovou ženu. Jane měla v sobě něco, co nám podnes ukazují obrazy s M.A. - takovou prazvláštní jiskru v oku. Takže ne dr. Quinnová, ne bondgirl, ale Marie Antoinetta je zásadní rolí v kariéře Jane Seymour. Jedinou vadou na kráse je snad přílišná komornost a televiznost snímku, který by s větší finanční podporou mohl jistě uspět i v kinech. ()
Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65% ()
Viděl jsem to sice už před asi 28 lety, ale ten silný zážitek si pamatuji dodnes. Hl. cestu od návrhu až k realizaci, nechvalně slavné...gilotiny. Možná, že to bude zníti divně, ale nechtěl bych asi být u těchto zásadních a zlomových událostí, osobně. ;-) Ano, celková stopáž je sice poněkud záhul (pokud si troufnete to shlédnouti v kuse;),ale stojí za to, každá minuta. ()
Moc se mi tento "seriál" líbil. Pomůže pochopit nejen francouzskou, ale víceméně jakoukoli revoluci. Jak to všechno začíná, kdo má na čem zájem, kdo to organizuje, kdo a jak ovládá užitečný dav lůzy, který ničí a zabíjí ... Vliv Šedých eminencí, vliv zahraničních panovníků a vojsk, vliv církve, rozepře a boj o moc mezi samotnými vůdci revoluce. Chce to najít si trochu času, aby se člověk soustředil a pochopil, ale ten čas stojí za to. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Když si Ludvík XVI. (Jean-François Balmer) do svého deníku zapíše takřka legendární poznámku, že 14. července se dle něj nic významného nestalo (Ludvík tím myslel svůj neúspěch při lovu, přitom 14. července byla dobyta Bastila, čímž byla započata revoluce), můžeme si všimnout, že celý jeho deník je psaný anglicky. (Nick321)
- Film byl natočen k 200. výročí Velké francouzské revoluce a byl v podstatě státní zakázkou. Projekt podpořila i francouzská ministerstva kultury a obrany. Na vzniku se podílelo celkem šest společností z Francie, USA a Itálie. (argenson)
- Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
Reklama