La Révolution française
La rivoluzione francese
Die französische Revolution
The French Revolution
Obsahy(1)
Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)
(více)Recenze (89)
K plnému počtu mi chybí více fikce, dramatu v pravém slova smyslu. Je to puntičkářsky přesně (a skvěle) natočený dějepis. Právě pro onu úpornou snahu se mi zdá, že se trochu vytrácí prokreslení typologie postav, detaily z jejich soukromého, nikoliv jen dějinotvorného života, což dramatu zpravidla dodává šmak. Ale celkově je to nádherné, velkoryse pojaté pokoukání. ()
Skvělé herecké obsazení je jen šlehačkou na dortu: jde o velmi pečlivě natočený seriál, který je opravdu dost historický věrný. V TV šly dvě verze - v jedné jsou chvílemi explicitní záběry násilí (zabíjení vězňů při bouřích v roce 1792 tak, že je jim s rozeběhem rozmlácena hlava o zeď apod.), na NOVĚ se pak vysílala prostříhaná verze (dramaturgové asi dospěli k tomu, že takové ošklivé věci se tehdy neděly a tak vyvrátili historický omyl tvůrců). Jo a navíc výborná hudba Georgese Delerueho. ()
Kvalitně natočený seriál s evidentní snahou o co nejvěrohodnější zachycení historických událostí a atmosféry oné doby. Jestli něco v mých očích projektu ubližuje, pak je to paradoxně právě fakt, že dějiny francouzské revoluce důvěrně znám, a tak mě děj a vývoj vztahů hrdinů seriálu nemohl ničím překvapit. Od historicky ověřených faktů se projekt odchyluje pouze v detailech, které nejsou pro běžného diváka vůbec podstatné. Důležité a velmi dobré je obsazení, jde evidentně o mezinárodní dílo, na kterém se podílely filmové hvězdy z celé Evropy. Zvlášť dobrý byl Brandauer v roli Dantona, ale to je postava tak fascinující, že by byl hřích ji zahrát špatně. Celkový dojem: 90 %. Tvůrci se nevyhýbali ani popisu krvavých represálií a motiv gilotiny se objevuje víc než často... ()
Revoluce je v této sérii vykreslena ve dvou nejvýraznějších rovinách, v rovině politické a v rovině válečně-represivní. Velká francouzská revoluce je opravdu velká, takže ani 6 hodin zdaleka nevyčerpá celé téma. Všechny kdy natočené snímky si vybírají hlavně tu pařížskou revoluci ve velké politice. Bylo by však velice zajímavé ukázat, jak probíhala revoluce na malém městě a vesnici. Tam měla revoluce o dost jiný charakter hlavně v otázce motivací k teroru. ()
Pěkně udělaný film. Díky stopáži si mohl dovolit zaběhnout i do poměrně slušných detailů. Přesto se neubráním pocitu, že celková kompozice je poněkud umělá a plochá. Stejně tak jednotlivé postavy. Zaujímají určité učebnicové pózy, ale chybí jim cosi živočišného. Poněkud čítankový přístup, kterým lze historii vykládat, ale nejde ji znovu prožívat. Díky těmto věcem na mě film nezanechal hlubší stopu. Zapůsobit dokázaly jen systematické nesmyslné popravy pod gilotinou, podle politických potřeb. (To je na takový film poněkud málo.) Tomuto soudu nakonec unikl málo kdo. Aneb když se kácí les, musí létat třísky. Nezapomenu na Maratův proslov „Chci 100 000 hlav! Jen ať se bojí!“ (Leč známého zapíchnutí ve vaně jsme se nedočkali.) Byla to zvláštní cesta k demokracii. Tak zvláštní, že pomohla na trůn jednomu z největších diktátorů historie. 65% ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)
- Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
- Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
Reklama