Obsahy(1)
Rok 1942. Německý postup je zastaven před Moskvou. Znepřátelené strany se chystají na rozhodující letní ofenzivu. Hitler plánuje operaci Blau - úder jižním směrem na Kavkaz. V cestě mu však stojí město Stalingrad. V létě se tak rozpoutá bitva gigantických rozměrů, během nichž se ze Stalingradu stalo město – hrdina. Bitva, která nakonec skončila totálním fiaskem německé armády umocněným mrazivou ruskou zimou, která definitivně pohřbila pod nánosem zkrvaveného sněhu mýtus o německé neporazitelnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Nejdřív zaútočíme na střed, potom nepřítele obklíčíme a pak obětujeme obě křídla. Přístup obou "hlav pomazaných" mi připomínal strategii generála v Šíleně smutné princezně. Záběr na mapu, záběr na pole, vojáci jedné a druhé strany někam jdou (jedou) a člověk zjišťuje, že se opět v bitvě ztratil. Krátké průstřihy do osobních životů postav nedokázaly předstírat, že film má kromě bojů nějaký děj. K přemýšlení mě přiměla jediná postava, Ivan, vlastně spíš představitel Ivana. Uvažovala jsem o tom, jestli umí doopravdy střílet. ()
Dvoudílný válečný film, kterým Ozerov dokompletoval svoji Velkou vlasteneckou válku. Vzhledem k roku vzniku zde už nevidíme Stalina jako hodného strýčka, který naslouchá svým generálům, ale jako diktátora, který se nebojí jít do konfliktu s Žukovem, který vydává proslulý rozkaz číslo 227: "Ani krok zpět" a tím pádem střílení do vlastních vojáků. Je to pěkné vidět pravdivější sovětské podaní svých dějin. Film jako takový je rozdělen na dvě části. První a slabší, pojednává o počátcích operace Blau, není až tak vojenská, jak by někdo mohl čekat. Druhá ovšem naplno ohromí samotnou bitvou o Stalingrad. Bylo vidět, že tvůrci si pohráli s ateliéry rozbořeného města, Rudého náměstí nebo nádraží. Škoda jen některých záběrů převzatých z Boje o Moskvu. Samozřejmě řežbu jako v Nepříteli před branami nečekejte, Rusové to holt točili po svém, ale jejich Stalingrad už není komunistická propaganda, což z něj děla slušný válečný film, který rozhodně neurazí. ()
Oproti pozdějšímu německému Stalingradu z roku 1993 je tohle takové míň životné, zejména bojové scény nebo obrazy zkázy města a utrpení jeho civilních obyvatel. Totéž se vlastně dá i říct o jednotlivých hlavních postavách, kterým je obtížné jejich chování a určité naivní nadšení věřit. Na druhé straně co se týče chronologie bitvy a třeba Stalinových chyb, vcelku mi to přišlo jako odpovídající. ()
Staré sovietske vojnové filmy boli excelentné po vojenskej stránke. Tento dokonca je odľahčení a ukazuje aj ľudí z NKVD, predsa Gorbačovova éra už nebola až tak silne propagandistická. Dlhé, ale zaujímavé a informatívne, žiadna katastrofa. Možno chyba bola v tom, že to vyzeralo ako omnoho starší film, ale v tom prípade to bolo dosť autentické. Veľmi kreatívny film s ktorým sa režisér vyhral. ()
Ozerovův Stalingrad se do velké míry podobá poválečnému filmovému zpracování bitvy o Stalingrad, podobně dokumentární vzezření zobrazující posloupnost událostí prostřednictvím plánů vojenských akcí zkombinovaných s bojovými záběry a scénami politických jednání. Liší se ale díky už částečně díky uvolněnějším politickým poměrům v Sovětském svazu. události, jako zabití mladíka Chruščovovým synem nebo zabíjení vojáků a důstojníků z vlastních řad za útěk z bitvy. Na druhou stranu se nevyhýbá kritice spojeneckých vojsk a karikování Winstona Churchilla, jako tomu bylo např. u Pádu Berlína. Komické je i symbloické znázornění slabosti Angličanů oproti Rusům ve scéně popíjení osobních strážců Stalina a Churchilla. Ani sám Stalin se neprojevuje jako neomylný vojevůdce, když se se svými poradci zmýlil ve vyhodnocování německých úmyslů ohledně směru útoku. O dva roky novější německý film o bitvě o Stalingrad má hlavní devízu v tom, že má divák možnost se ztotožnit s obyčejným vojákem, což mě osobně u Ozerovova eposu se nepodařilo. ()
Galerie (12)
Photo © Mosfilm
Zajímavosti (7)
- Hlavný koproducent Warner Bros. si i napriek nesúhlasu režiséra Ozerova, vybojoval obsadenie herca Powersa Bootha do hlavnej úlohy generála Čujkova. (BlueNeon81)
- Ve filmu jsou použity záběry ze všech Ozerovových předchozích válečných filmů. Hudba je pak remixem hudby z Osvobození (1969). (Spinosaurus)
- Ve filmu je možné vidět německé tanky Tiger. Ty však ve skutečnosti do bojů nezasáhly. (Zodiak455)
Reklama