Narušení

Angelina v dobách, než ji továrna na sny proměnila v odevzdanou dělnici, je fakt dobrá, ale přijde mi mírně nefér, že se její výkon zdůrazňuje na úkor ostatních jenom proto, že se její Lisa chová vyšinutěji než ostatní. Podle mě to má herec ztvárňující postavu, které od pohledu fičí pod tašky, paradoxně snadnější než ten, který má k dispozici jen subtilnější formy vyjádření. Proti hereckým výkonům se nedá nic namítnout, sice je to vzhledem k tématu skoro výhradně dámská jízda, ale holky rozhodně vědí, kdy šlápnout na plyn, kdy to přibrzdit a kdy se jenom vézt. Jenže film jako celek je nejenom děsivě nevyrovnaný, ale navíc neskutečně falešný a hloupý. Pominu obvyklé filmové žonglování diagnózami, protože fakt, že mi pije krev, je spíš moje profesionální deformace (případně diagnóza), a to, že postavy zásadně trpí něčím úplně jiným, než mají napsáno v chorobopisu/scénáři, se dá přičíst diagnosticko-léčebnému pravěku, kdy se příběh odehrává, i když hraniční porucha osobnosti je noční můrou odborníků v jakékoli době. Jenže Girl, Interrupted není o tenké hranici mezi normalitou a chorobností a není ani metaforou o světě prohlašujícím za nenormální všechno, co se mu nehodí do spořádaného rámu, takže řeči o feminizovaném Přeletu nad kukaččím hnízdem mi přijdou krajně mimo a výraz "takhle to fakt bylo" dost problematický, protože myslet si, že psychiatrie se sestává z prohlášení k nemocnému "jsi jenom líná, sobecká a rozmazlená," načež se postižený kaje a dá se do pořádku, může leda šílenec (no pun intended). Tudíž mi uniká celkový smysl snímku, ale zase taková ztráta času to nebyla, i kdyby jen díky herečkám a neodolatelné britské kočičce Ruby. Já si vůbec myslím, že filmy by byly lepší, kdyby v nich bylo víc koček. (27.01.2012)

Nevyvážený, scénáristicky mírně nezvládnutý příběh z jedné luxusní psychiatrické kliniky... Děj není vůbec propracovaný a vůbec celý film tak nějak drží pohromadě možná jen silou vůle, nebo spíš zejména díky Angelině Jolie, Winoně Ryder a Whoopi Goldberg. Všechny hrají dobře, ale naprosto jednoznačně jim vévodí blonďatá Angeliina s obrovskými kruhy pod očima. Její chování působí tak "přirozeně", jak jen to o bláznovi jen můžete říct. Je skvělá a Oscara dostala opravdu zaslouženě, ale to je asi tak všechno dobré, co můžu k tomuhle filmu říct. (20.02.2008)

Všem nadšencům pro tento film se hluboce omlouvám, ale já ho po projekci vnímám jako podprůměrnou napodobeninu Přeletu nad kukaččím hnízdem. Tím však nechci nijak zatracovat tenhle snímek. Angelina Jolie hraje fantasticky, emotivní stránka je také solidní, ale celkově to na mě nezapůsobilo tak jak jsem očekával. Taže za mě průměr. 65% (20.02.2011)

Smutný příběh o smutných dívkách, které nevěděly co s životem. Stejně jako u Přeletu nad kukaččím hnízdem jsem se musela podivovat nad systémem ústávní léčby v 60. letech. Tohle všechno Mangold zručně zachytil. Winona Ryder tady podala nejlepší výkon, jaký jsem od ní viděla a měla tu smůlu, že od ní pozornost odpoutala výraznější a rovněž skvělá Angelina Jolie. (20.02.2011)

Hned zkraje mě překvapilo množství komentářů od mnou sledovaných lidí, vypadá to na poměrně známý film, ač já se k němu dostal až nyní (asi k tomu lidi táhl hvězdný tým hereček). Mnozí to tu srovnávají s Přeletem, jenže ten je o několik řádů výš, ač sdílí některé vlastnosti s G,I. Dobově je to zasazeno dobře, čiší z toho ta atmosféra, leč většinou hérečky zůstávají v neměnném ústavu a nebýt pár pohledů z okna, prostřihů, či montáže "tak nám uběhl rok, tady jsou některé důležité záběry", tak si ani nevšimneme, že ten rok skutečně uběhl. Příběh jako takový mi přijde postavený na hlavu, neboť jak tu někdo napsal, pokud se za obyčejnou mírnou existencionální krizi budou zavírat lidi do ústavů, to tam brzo budem všichni. Winoně to její "narušení" nevěřím, souhlasil jsem s Whoopi, když po ní vyjela v té koupelně, co si o ní myslí... Angelinu defaultně rád nemám, ale tady se evidentně snaží, zasloužila by pochvalu. Bohužel jí scénáristé občas házejí berličky ve stylu, jak ji Winona rozbije jedinou (!) větou o tom, jak už je mrtvá. Do třetice bych zmínil roztomilou (a podruhé mrtvou) Brittany Murphy. Takový smíchaný Přelet, Prozac Nation a trošku asi i Requiemu pro Panenku. Pořádně vyleštěný průměr. (01.08.2010)