Revizoři

Nestává se mi až tak často (vlastně vůbec), abych se cestou z kina hádal, o čem ten film vlastně byl! Revizoři jsou příjemně jiní - po americku natočení, ovšem zároveň tak nějak ošuntěle východoevropští, napínaví, ovšem se spoustou míst k zasmání, možná i zamyšlení. Proč neumíme u nás natočit nějakou specifickou variaci na žánrový film? Ne, Snowboarďáky neberu... :o) (09.08.2005)

Nádherné západy a východy slunce, krásná krajina, lidé ozáření sluncem, krásná auta, megadávky optimismu.... tak nic z toho ve filmu neuvidíte. Depresivnost prostředí, skrývání se před vlastním já a minulostí, anonymyta, komunita, tak to vše v tomhle nadprůměrném filmu je. Syrovost prostředí velmi zdařile provází vtipný humor byť na hraně a vše podtrhuje svěží tempo. Jo, sakra, ten film se mi líbil. Pro mě velmi příjemné překvapení. A případné mouchy filmu v tomto případě neřeším. Já je nechci vidět. Howgh. (30.05.2005)

Samozřejmě nejsem debil, abych tvůrcům naletěl na ten upozorňující úvod, kterým se snažili divákům nakecat, že je celý snímek fikcí. Je mi úplně jasné, že takhle to v tamním metru pologramotného východního bloku vypadá i v realitě. Ale chápu, že tím úvodem nechtěli ze své země odehnat poslední náplavu turistů z Rumunska. Kdo má rád věci divné a nevšední, ten by si měl přijít rozhodně na své. Lidi, chovejte úctu k revizorům, vzorně jim plaťte pokuty, ba dokonce dávejte jim dýško. Jejich život není žádné peříčko. Oceňuji zejména bizarnost a šílenou atmosféru snímku. Něco takového se přeci jen nevidí každý den. Celkem se mi pobyt v podzemí zamlouval. (16.04.2018)

Vynikající brilantní maďarský symbolický opus, jakoby variace na jednu z poloh Klubu rváčů - motiv schizofrenie, navíc s Tarantinovským nadhledem a místy působící jako parodie akčních filmů (revizoři kontrolující pasažéry v metru, chytání Rychlonožky, revizoři v nových kožených uniformách...). Při sledování filmu je však nutné se držet návodové preexpozice, kde mluvčí budapešťského metra hovoří o abstraktní rovině příběhu, neboť by bylo chybou chápat svět budapešťských revizorů jako svět té nejnižší sociální vrstvy a odkladiště lidských ztroskotanců, jak by se mohl na první pohled jevit. Její skutečnou tvář spatříte až ve vlastní abstrakci celého příběhu - zjevná spojitost mezi světem metra - podzemky, tím, co je skryté světu a světem podvědomí, skrytému vlastnímu raciu, vědomí a místo, kde jsou usídleni naše vlastní běsy. Přeneseně taktéž mezi Dobrem a Zlem, jak říkají v úvodu sami tvůrci filmu. Boj člověka, který nemůže sám vyjít ze svého podzemního světa a bloudí v šerosvitu svého vlastního mozku. Pronásleduje ho tam jeho vlastní já, zatím ale skryté pod kápí a vynořující se navíc jen občas. Proti němu stojí pozitivní symbol - dívka medvídek, jež si na konci nasadí masku anděla a ukáže hlavnímu hrdinovi cestu z podzemí (stejně jako ho dříve zavede ve snu k sobě samému, skrytému ještě v kápi). Režisér Nimród Antal je zjevně velmi talentovaný a svůj americký původ nezapře ani na moment, celým filmem je jakoby duševně lákán do Ameriky (což se mu v jeho další kinematografii skutečně podaří). Brilantně budované napětí, akce, dynamika filmu - a to povětšinou s nulovými trikovými a výpravnými atributy - pouze vynikající hudbou, střihem a stavbou scény, velmi povedené herecké výkony, ponurá mystická vtahující atmosféra (někde mezi Davidem Lynchem a mysteriózními duchařskými thrillery) střídající se s místy cynickým a hodně drsným vtipem, hodně zajímavý scénář, progresivní, novátorské, moderní filmové umění... Zkrátka komedie i vážný film, který by neměl zůstat stranou vašeho zájmu... (a který trochu nabourá vaši důvěru v budapešťské metro:-)) Podobné filmy: Moebius, Podzemka (01.09.2007)

Na začiatku filmu nejaký hovorca Dopravného podniku vysvetľuje, že to vlastne nie je o budapeštianskom metre a že by mladého režiséra chcel za svojho priateľa. Po skončení filmu viem, že ja by som ho za priateľa nechcel a na jeho ďalšie filmy si počkám, až bude režisérom v strednom veku. Pretože mladosť - pochabosť. (04.09.2009)