Yeonae soseol

Svojej šance sa teba chytiť a nepremeškať ju. Ji-hwan sa jej síce chytil hneď v úvode, ale v závere to už nedotiahol, preto toho aj ľutuje čomu zodpovedá aj slabší záver, no tu si zas na svoje príde najmä citlivejšie povahy. Je treba žiť naplno, ako by povedal John Keating z Spoločenstva mŕtvych básnikov: "Carpe diem!" (14.05.2013)

Nádherně se krystalizující příběh s prolínámím časových rovin, který je ověnčen navíc těžkým nádechem něčeho zvláštního, co z tohoto příběhu platonické lásky udělá něco víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Celou dobu víte, že tenhle příběh nemůže dopadout dobře, protože něco visí ve vzduchu, ale i přesto, že hlavní pointu odtušíte, zbytek příběhu s ní spojený vás stejně pošle do kolen. Je to kýč jak bič, ale právě díky takovým kýčům jako je tento, se snaží ostatní tvořit kýče další a další. On totiž i kýč může být uměním. Čtyři hvězdičky dávám jen a jen proto, že silný příběh ústřední trojice je nepochopitelně prokládán příběhem druhým (knihkupec a zřejmě sestra hlavního hrdiny). Nejvýraznější je to právě ve velkém finále, po kterém jsem seděl jako přimražený a těšil se na titulky, během kterých zůstanu mlčky sedět a budu přemýšlet nad smyslem každého mavnutí motýlích křídel a života vůbec, ale místo toho jsem byl probrán "dokončením" tohoto příběhu, který ze mě ten neobyčejně zvláštní pocit smyl. Škoda. [červen 2006] (13.06.2006)

Myslíte, že výrazy "jedinečné" a "deja vu" nelze zkombinovat? Korejské romantické filmy jsou všechny prakticky totožné, když tedy budeme hovořit povrchně. Mají podobný děj, podobné scény, podobnou hudbu, podobné herce, podobné pointy. Ale v každém z nich je něco, co z něj dělá jedinečný fenomén, je tam to něco nepopsatelné, nevyjádřitelné, neuchopitelné. Každý má vlastní duši a vlastní srdce. Objevíte v nich tolik poetiky, tolik lásky, že kdyby Shakespeare měl tu možnost Lover's Concerto (nebo jiný korejský velkofilm) vidět, roztrhal by plný závisti sonety a uznal, že o lásce nic neví. Lover´s Concerto mě co do emocí totálně odrovnalo, opět jsem oněměl, opět jsem si musel neustále utírat slzy. Všichni tři herci jsou bezvadní, velice sympatičtí a prožíváte s nimi každou situaci. O to víc pak člověka zasáhne zpráva, že ta krásná a úžasná herečka Eun-ju Lee je mrtvá. (01.06.2006)

Kórejská trojka alebo dve nádherné ženy milujú jednoho dobráckeho ňoumu. Pokiaľ by to bola jedna z mojich prvých ázijských romancí, asi by som šiel s hodnotením vyššie, takto však len pochválim Eun-ju Lee (večná škoda tohto dievčaťa s pre mňa neodolateľnou žensky chuligánskou charizmou), Ye-jin Son a Tae-hyun Cha, za to ako hrali svoje postavy a dám silných 8/10, lebo pokiaľ ide o tragické romance z Ázie, existujú omnoho lepšie exempláre než Lover´s concerto. (17.02.2006)

Romantická melodráma o jednom milostnom trojuholníku, ale keďže je v tom zakopaná tradičná línia o smrteľnej chorobe, tak sa naplno neprejaví ani z jednej strany a všetci traja sú celý čas len dobrí kamaráti, ktorí spolu trávia príjemné chvíle, kým sa nerozpúta tradičné kórejské citové vydieranie naplno. Ústredné trio je neskutočne sympatické, za čo určite môže dokonalé herecké obsadenie, vďaka čomu som si vychutnával každú sekundu v ich spoločnosti a najradšej by som bol, keby film trval dvakrát dlhšie. Najviac si cením, že tu nie sú žiadne pubertálne vtipy, ktoré by mi pripadali trápne. Zaujme aj menšia línia so sestrou hlavného hrdinu. Trochu nevierohodne pôsobí, že hlavný hrdina o chorobe jednej z nich netuší, ale nakoniec som bol pointou trochu prekvapený aj ja, takže som asi podobne nepozorný. Až do finále to je taká kvalitná skoro romanca za 4*, ale tragické finále ma konečne dojalo naplno, takže dávam aj piatu hviezdu. 9/10. (25.06.2019)