O myších a lidech

Je důležité si uvědomit, že Sinise je dost citlivý člověk. Vykreslil brilantně nenápadný, leč velmi silný vztah mezi oběma muži a vše šikovně zabalil do drsné doby po hospodářské revoluci, kdy bylo v oblastech drsné americké přirody a velkých maloměst tisíc chudých na jednojo bohatého a o podřadné práce byly bitvy věru nevídané. I přes fakt, že je film kvalitně odvedené řemeslo se silným společenským přesahem, je to jednoduchoučká osnova o jednom chudáčkovi s dobrým srdcem. Herecký výkon je brilantní, za srdce chytne - ale to je taky zároveň jediné, na co tvůrci spoléhali. Upřímné ? Ano. Tak upřímné, že si vetšina diváků ani neuvědomí, že Sinise jel na jistotu... (17.05.2008)

Steinbeckovu predlohu som čítal tak dávno, že som ňou pri sledovaní filmu nebol ovplyvnený. Príbeh Georgea nútene striedajúceho prácu na rôznych farmách, pretože vláči so sebou trestaneckú guľu v podobe retardovaného Lennyho ma síce zaujal, ale nenadchol. Oni mi tí americkí filmoví retardovia pripadajú príliš šablónovití, a to bez ohľadu na to, či ich stvárňuje Dustin Hoffman, Bobby Lee Thornton, Tom Hanks alebo John Malkovich. Od diváka sa očakáva, že ich budú chápať a prehliadať dôsledky ich neschopnosti žiť medzi ostatnými. To je však možné iba dovtedy, kým hladkanie kožúšku nezačne myšku, šteniatko alebo zatúlanú nevestu majiteľa farmy obťažovať. Potom je nutné príbeh uzavrieť, aby divák nezačal rozmýšľať nad užitočnosťou prevencie. Inak Gary Sinise sa ako koproducent, režisér a herec osvedčil, ale viac vyťažiť z predlohy asi nebolo možné. (26.09.2010)

Pokud 90tá léta za něco stály, pak jsou to filmy, které neskrývají všechno to Hollywoodské pozlátko, ale narozdíl od spektáklů nynějších, mají v sobě kouzlo tvořit skvělou atmosféru a pohladit po duši. A O myších a lidech je přesně ten film. A asi to bude i tou hereckou generací, která byla natolik silná, a která se už přehoupla v generaci starších pánů a dam, které už nemusejí nikomu nic dokazovat. 8/10 (21.08.2014)

Dramata se sympaticky retardovanými jedinci obvykle bez potíží získávají oblibu u odborné obce, ale mé cynické JÁ málokdy přesvědčí o své výjimečnosti. A ani tato Steinbeckova klasika mne nedokázala přivést do extáze, přestože mi nabídla nekonečně rozvleklý příběh. Chyba je samozřejmě ve mně, protože já naivně očekávám i od psychologického dramatu jistou porci zábavného odlehčení, ale tu mi seriózní dramata nečestně a nesportovně upírají. (28.11.2013)

Ach ty slavná díla, slavné adaptace. Je to artovina jak sfiňa, ale taky někdy bohužel řádná nuďárna. Měla jsem při sledování pocit, že jsem filmů na podobné téma viděla mraky a to mě pořád spousta z nich úspěšně míjí, z časových důvodů pochopitelně. Garyho pohledy až apatické mě už začínaly pomalu srát a když teď vidím, že je podepsán pod režií, tak mu mírně odpouštím, zřejmě se dočista vyčerpal a na hraní už mu nezbyla energie. Nedokážu toto jistě veledílo patřičně ocenit, soráč. Trojec z milosti a ze zbabělosti, abych nebyla za totálního kulturního analfabeta. ;-) (01.10.2012)