Měli jsme štěstí

Měli jsme štěstí je o židovské rodině, která měla opravdu kurwské štěstí. Přežili díky falešným dokladům, útěku a už zmiňovaného štěstí. Některé scény mi přišly spíš nereálné (útěk z vykopaného hrobu, kdy se Němci zbavovali Židů). Je to celé točené v takové light verzi. Chybí tomu ta děsivá atmosféra zvěrstev nacistů. Tatér z Osvětimi byl v tomhle o poznání více realističtější.... Taky si mohli pohlídat jazyky. Nemluvili polsky a všichni jen v angličtině a to i Němci, no a když se modlili tak slyšíme polštinu, to bylo divné.... Je to spíš točené pro lidi co nesnesou žádné hrůzy války.... A hlavní herečka Joey King někdy vypadala jako Glum, sorry.... (17.07.2024)

Uff...tak tohle byla jízda. Jsem moc ráda, že tento seriál nezapadl do průměru, ale řadí se rozhodně mezi ty, které jiné svou kvalitou převyšují. Skvělý příběh, žádné zbytečné okliky, žádný nadbytek omáčky. Prostě každá scéna měla své opodstatnění a své místo a jako jednotlivý dílek puzzle sládačky postupně přesně zapadala, kam měla.  Musím rovněž vyzdvihnou skvělé obsazení. Herci byli ti, kteří tomu dodávali na uvěřitelnosti. Díky nim a svělé režii bude tento příběh diváky ještě dlouho rezonovat.  Rozhodně jsem jej neviděla naposledy. Za mě se řadí mezi top tematických seriálů z doby 2. světové války. Naděje a láska nikdy neumírají.  5* (24.06.2024)

Ano, tihle vážně měli štěstí. Výjimečná rodina, hrstka lidí, kteří jsou během války rozděleni a příběh se nám bude rozvíjet s několika dějovýma liniema. Útěk do Brazílie, uvěznění na Sibiři, přežití v samotném ghettu. Ocitneme se i ve válce v Itálii, máme tu  povstání židů v ghettu a taky Varšavské povstání. Vypadá to, že to bude osm nervydrásajících hodin. No ale ani náhodou. Všechno to jsou jen takové střípky, pár záběrů na nějaké výbuchy, sem tam někdo mrtvý, boj žádný, represe žádné, není tady vesměs nic. Asi nejdrsnější je tu kopání vlastního hrobu, jeden pogrom a násilný výslech na konci. Jestli čekáte, že dostanete něco jako Pianista, tak na to rychle zapomeňte. Celé se to drtivě zaměřuje na dialogy a chování všech hlavních postav v těžkých chvílích a na to jak si poradí se všema úskalíma, která je budou po několik let provázet. Je to hodně dramatický a diváka se to snaží emočně zasáhnout co to jde. Postavy jsou docela sympatický. ale že bych všem nějak fandil a držel se v každém díle zuby nehty, rozhodně ne. Nejvíce se mi líbila asi postava Addyho. Já si myslím, že se z toho dalo vytřískat daleko více. Prostě příběh židovské rodiny s ukázkou nenásilného obrazu. Vlastně se i divím že to má takový kladný hodnocení. Pro mě je ten seriál opravdu silným průměrem a nikdy ho znovu neuvidím, ale tu 4* musím přihodit za ten poslední díl, ten to zachránil. Jak si všichni k sobě snaží najít opět cestu, to se povedlo. Moc pěkný a dojemný, to mě holt dostalo. (24.08.2024)