Cirkus

Cirkus je velice zábavný. Ani po letech Chaplin nepřestává svými skvělými nápady překvapovat. U Cirkusu jsem opět žasl nad Chaplinovým nesmrtelným humorem, ale také nad geniální choregrafií, kerá umí překvapovat i po tolika letech. Navíc i zde Chaplin do filmu plného humoru přimíchal trochu ze smutné a bolestné reality života chudých lidí, takže se nejedná o žádnou prostoduchou grotesku, jaké se té době běžně produkovali, ale o zábavný film s lidským rozměrem. Ale myslím, že mezi vrcholná díla Chaplinovi tvorby Cirkus nepatří. Oproti nim je ořeci jen o něco jednoušší a nemá takový hluboký morální přesah. (22.11.2010)

Chaplin se zde zbytečně zdržuje nezajímavým dějem a dlouhými prology k atrakcím. Ty pak nejsou třeba ve srovnáním se sebevražednými eskapádami Bustera Keatona nijak zvlášť dechberoucí, zato jsou až zbytečně roztahané. Bravuru scény s likvidací kouzelnického výstupu pak překryje třeba fakt, že závěrečné kousky na laně působí dost uměle, přetaženě a staticky. Navíc jsem si uvědomil, že postava Tuláka mi tak nějak leze na nervy a mám tendence jí přát doživotí za potulku i když jí jde o život. Pokud zmačkání a odhození hvězdy v závěru byl skutečně akt protikomunistického odporu, tak je to super vidět ve filmu, jehož tématem je jak majitel cirkusu vykořisťuje všechno kolem, včetně své dcery, kterou pravidelně tříská a jediným způsobem, jak se ho podaří pokořit, je rozbít mu držku a dceru provdat jinýmu chlapovi. (15.10.2021)

Můj čtvrtý film s Chaplinem (celovečerní a němý) a musím říct, že zatím se mi líbil asi nejvíce. Zase se na scéně objevil legendární tulák a začala úžasná groteskní jízda. Film mě pořád nutil smát se, gagy byly opravdu vtipné, celé to bylo takové svižné... Chaplin jako vždy odvedl vynikající práci, pro mě ideálně strávená hodinka, kdy se člověk pobaví, odpočine si. A na konci se musí uklonit, protože ty filmy, a Cirkus taky, rozhodně nejsou jen komické apod., mají více rovin. A musím říct, že zvláště konec Cirkusu mě dostal. A co je na tom skvělé, to je to, že Chaplinovy filmy překvapují, nemůžete odhadnout jeho vývoj, protože se pak stane něco, co vás prostě vyvede z omylu vašich představ dalšího ubírání se děje. (15.06.2013)

Charlie Chaplin tímto snímkem opět dokazuje, jak obrovský talent mu byl nadělen ve všech oblastech kinematografie. Na perfektní herectví jsme u něj zvyklí, stejně jako na režisérské dovednosti, scénáristickou šikovnost či v neposlední řadě veliké nadání pro skládání filmové hudby. Cirkus ve mně z úplného počátku (podle fotografií či úvodní scény) vzbuzoval mírnou nedůvěřivost, ovšem jakmile přišla zápletka s peněženkou, zůstal jsem již pohlcen dějem, vtipem, ale také nápaditostí této grotesky, čemuž výrazně napomáhala krásná hudba. Scény v zrcadlovém bludišti, Charlie jako dřevěná, takřka "orlojová" loutka, ale také řada úžasných pasáží v cirkuse - naháněčka s policisty, bavení diváků svoji roztomilou nešikovností, provazochodec - to vše mě utvrdilo v plném počtu hvězdiček, nemluvě o poměrně smutném či ne příliš šťastném konci. Na závěr bych ještě jednou vyzdvihl hudbu, ale i samotný nápad. (07.02.2015)

Intimní Chaplinova úvaha o smíchu. Klauni Tulákovi ukazují mnoho století neměnné gagy, ten se směje, ale nesmějí se diváci. Pak je vyzván, aby udělal scénku přesně podle vzoru, jenže Chaplin všechno "zkazí" - ředitel cirkusu zuří a diváci se smějí. Nádherné scény se zvířaty - lev či opice. Neopětovaná láska, která bere, ale na druhé straně obohacuje. Film byl ale přijat špatně a Chaplin se o něm ve své autobiografii ani nezmiňuje - tolik osobní zpovědi a svět zůstal chladný. Díky za něj Charlie. (28.10.2008)