Světla velkoměsta

Dalo by říct, že Světla velkoměsta jsou esencí, která si z Chaplinových filmů bere to, čím byly charakteristické (kombinace humoru, sentimentu a sociálního cítění). Výsledný produkt tomu však ne vždy odpovídá. Největší překážkou je tu nedostatečná vypointovanost některých scén, u jiných Chaplinovek jsem se prostě bavil víc. Na druhou stranu bych vypíchl geniální boxerský zápas a ne zcela jednoznačný konec. Světla velkoměsta tak mohou posloužit jako instantní verze určená převážně tomu, kdo se ostatní Chaplinovou tvorbou nechce prokousávat. ___ S odstupem času přece jen hvězdu přidám, a to hlavně za ten závěr.  9/10 (19.09.2009)

Určite jeden z najlepších filmov s ktorým je spojené meno Ch. Chaplina. Celý film je pretkaný vtipnými situáciami a navyše príbeh je celistvý a nie iba zlepencom vtipných scénok. Všetky scény s bohatým ožranom sú výborné, ale mňa najviac pobavila boxerská vložka , vrátane "zázračnej" zajačej labky a podkovy pre šťastie. V zozname svetového kultúrneho dedičstva by svetlá veľkomesta rozhodne nemali chýbať. Dialógy mi nechýbali a je to čarovné tak ako to je. 100%. (20.09.2015)

Romantická komédia ako sa patrí, Chaplin to vedel, navyše jeho diela so sociálnym podtónom, nesebeckosťou, pomáhaním druhým, pritom tou bláznivosťou sú mi blízke, no a tu to krásne rozvil. Myslím, že tunajšie boxeristické predstavenie je jeho najlepšie z tých, ktoré natočil. Tiež ma udivujú tie jeho nápady, to sú proste veci, ktoré chýbajú vtedajším filmom, akými boli Metropolis a podobne. (18.02.2014)

Je úžasné, jak se dají celé příběhy vyprávět téměř beze slov. Sice je omezuje to, že nemůžou být úplně složité a nemohou vyprávět o čemkoliv, v jádru jim ale scházet nic nemusí. Humorné části jsou nápadité a pořád baví, mnohem víc mě ale dostává to, že film nesklouzává k povrchnosti a nesnaží se za každou cenu zalíbit a nasazovat růžové brýle. (20.06.2017)

Tento film je, zdá se mi, trochu neprávem ve stínu jiných slavných Chaplinových děl: humanistického Kida či protifašistického Diktátora. Světla velkoměsta za nimi v žádném směru nezaostávají. Od první scénky, v níž se Tulák probudí na právě odhalované soše až po úplný závěr nabízí velmi vyrovnanou kvalitní podívanou. (Tato vyrovnanost mi trochu chyběla u Moderní doby, kde je rozjezd tak geniální, že zbytek filmu pak zklamal náhlým příklonem k průměru.) Světla velkoměsta taková nejsou: Vyprávějí samozřejmě o našem starém známem Tulákovi, ubožákovi bez domova a bez peněz, který přežívá díky svému specifickému daru "vybruslit", trochu poctivě a trochu nepoctivě, z každé problematické situace. Tulák tentokrát potkává bytost - samozřejmě ženu, jejíž situace se mu jeví ještě neutěšenější. Mimo svou chudobu je totiž ještě slepá. Ona dívka považuje Chaplina, samozřejmě v důsledku blaznivého sledu okolností, za boháče. A on, sám zcela bez prostředků, se snaží dál pro její radost a potěšení, své bohatství předstírat. Jde o melodrama a proto svou náklanost k dotyčné ženě přivede k maximální oběti. - Při tomhle filmu diváci v kinech jistě velmi slzeli, ovšem jen místy to bylo dojetím... Film totiž zároveň obsahuje celou řadu z těch nejvydařenějších Chaplinových gegů: od úvodního odhalování sochy, přes scénu placení -neplacení v restauraci, až po legendární boxérské vystoupení v ringu. Zkrátka Světla velkoměsta jsou výborný a, jak jsem již řekla, neprávem přehlížený film, který má své místo mezi těmi nejlepšími. Začíná se mi zdát, že Chaplin prostě neuměl natočit nic slabšího. (15.06.2005)